Odklad platnosti Trumpových recipročních cel o 90 dní přinesl jen dočasnou úlevu a již včera trhy znovu krvácely. Jak je to možné? Celková situace je nadále eufemisticky řečeno neutěšená. Americká cla zůstávají z historického pohledu stále extrémně vysoká a do toho se dále vyostřuje konflikt mezi USA a Čínou. A nezapomínejme ani na hlavního strašáka trhů v podobě vysoké nejistoty kvůli nevyzpytatelnosti Donalda Trumpa.
Začněme připomenutím, jaká cla nyní Amerika uplatňuje vůči zbytku světa. V první řadě jde o plošná 10% cla, s výjimkou 25 % na Mexiko a Kanadu. Ta jsou doplněny 25 % na dovoz automobilů, oceli a hliníku. Vůči Číně pak USA aktuálně uplatňují clo ve výši 145 %, poté co včera americká administrativa upřesnila, že prvotní údaj 125 % byl mylný. To jinými slovy znamená, že průměrná výše amerických cel se pohybuje okolo 19 % (před Trumpem činila zhruba 2,5 %). To je v zásadě jen symbolická úleva z předchozích 23 %, která implikuje nadále významné negativní makroekonomické dopady.
Trhy se přitom obávají zejména eskalace na americko-čínské frontě obchodních válek. Cla ve výši 145 % jsou natolik prohibitivní, že fakticky zastaví čínské dovozy do USA. Tedy minimálně ty oficiální. Je totiž dost dobře možné a zřejmě i pravděpodobné, že se čínští výrobci budou snažit část vývozů přesměrovat skrze třetí země s 10% clem. A nabízí se otázka, jak na danou situaci zareaguje americká administrativa. Opětovným zvýšením cel na dané prostředníky?
Jak se může obchodní konflikt mezi USA a Čínou dále vyvíjet? Další zvyšování cel ze strany Trumpovy administrativy již postrádá smysl, na tahu tak může být Čína. Ta má k dispozici dvě nukleární tlačítka – prudkou devalvaci vlastní měny a výprodeje amerických státních dluhopisů. To, že zatím k těmto krokům nesáhla, svědčí o ochotě vyjednávat, respektive deeskalovat obchodních konflikt s USA.
Je ale možné, že nakonec budou nuceny deeskalovat konflikt samy Spojené státy. Vývoj na americkém dluhopisovém trhu je totiž v zajetí pokračujících výprodejů, významné ztráty si včera připsal i dolar. Právě rostoucí výnosy z amerického dluhu přitom měly být hlavním důvodem, proč Donald Trump přistoupil k odložení platnosti cel. V teorii her tak nyní pozorujeme klasickou hru na kuře, aneb kdo cukne jako první. I v dalších dnech proto čekejme nemalé kotrmelce.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna včera získala půdu pod nohama a vrátila se pod úroveň 25,10 EUR/CZK. Kombinace slábnoucího dolaru a vyšších amerických sazeb ji nechává dle našeho názoru až překvapivě klidnou. Pokles plošných amerických cel vůči EU z 20 % na 10 % je sice dobrou zprávou, ale stále je třeba počítat s významným negativním šokem do českého růstu HDP v letech 2025-2026. Na korunu jsme proto krátkodobě naladěni spíše negativně, a pokud dojde k další eskalaci napětí na americko-čínské obchodní frontě, máme za to, že si koruna bude připisovat další ztráty.
Eurodolar
Tentokrát to nebyl Donald Trump, ale velmi slabá americká inflace (za březen), která včera podrazila nohy dolaru. Šokující byla především velice slabá meziměsíční jádrová inflace, která činila jen 0,1 %. Poklesly přitom i některé položky jako ceny automobilů, kde se očekávalo, že dopad celních hrátek bude jednoznačně pozitivní. Celkově tak březnový inflační výsledek přiživuje dojem, že ekonomika slábne a v tomto režimu průsak vyšších cel do inflace bude nižší, než se čekalo. Pro Fed je to jasný holubičí signál, takže není divu, že se eurodolar vydal o téměř tři figury nahoru.
Uvidíme, zdali se D. Trump či ostatní aktéři obchodní války vytasí s dalšími návrhy i dnes. Pokud ne, tak zajímavým číslem může být americká spotřebitelská důvěra (byť kredibilita údaje o inflačních očekáváních je velmi nízká).