Třicetiprocentní cla na dovoz zboží z Evropské unie do USA by letos od srpna zpomalila růst české ekonomiky o 0,4 procentního bodu, v příštím roce o 1,1 procentního bodu. Vyplývá to z hrubého odhadu ministerstva financí. Letošní růst ekonomiky by v takovém případě byl 1,6 procenta, za rok pak 1,3 procenta. Na síti X o tom informoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Nová cla ohlásil americký prezident Donald Trump minulý týden, mají vstoupit v platnost od 1. srpna.
"Negativní dopad cel se určitě neprojeví okamžitě a stále je prostor pro evropské lídry najít s americkou administrativou řešení, které neskončí s minusovým součtem jako celní válka," napsal Stanjura.
Jde hlavně o nepřímý vývoz
Vývoz do USA představuje necelá tři procenta z celkového českého exportu. Podle Stanjury by ale Česko bylo zasaženo přes evropské partnery, kteří odebírají české zboží a komponenty. "Do USA přitom každoročně míří až 20 procent unijního exportu, po němž by v důsledku zdražení po zavedení cel klesla poptávka," uvedl Stanjura. Odhad ministerstva o zpomalení ekonomiky označil za velmi konzervativní.
Nepřijatelné, zní z EU
Členské státy Evropské unie považují hrozbu třicetiprocentních cel ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa za absolutně nepřijatelnou. Po dnešním jednání v Bruselu to uvedl dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič zopakoval, že EU dál prosazuje vyjednané řešení a využije k jednání každého dne až do 1. srpna, kdy by avizovaná cla měla začít platit.
Klasická Trumpovina? Před zavedením můžeme jednat…
Trump prohlásil, že je před vstupem nových cel v platnost připravený s Evropskou unií jednat. "Jsme vždy otevřeni rozhovorům, včetně Evropy. Ve skutečnosti k nám přicházejí. Rádi by jednali," prohlásil americký prezident před novináři po dnešní schůzce s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Markem Ruttem.
Evropská unie přijala už v dubnu první balík opatření proti americkým clům na ocel a hliník za 21 miliard eur (518 miliard Kč), následně ho ale odložila o 90 dní, což znamenalo do dnešního dne. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ale o víkendu oznámila, že platnost těchto protiopatření bude odložena až do začátku srpna.
Připravuje se rovněž druhý balík protiopatření v původní výši 95 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Po námitkách některých členů EU by ale nakonec nejspíš mělo jít o opatření za 72 miliard eur (1,8 bilionu Kč), členské státy ho ovšem ještě detailně neprojednaly.