Začala platit nová americká cla vůči desítkám zemí. Trump si slibuje stovky miliard dolarů i investice

Ve Spojených státech začala platit cla, která uvalila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa na desítky obchodních partnerů USA. Píší to agentury s tím, že cla začala platit minutu po dnešní půlnoci washingtonského času, tedy v 6:01 SELČ. Trump si od opatření slibuje výnosy ve stovkách miliard dolarů (bilionů korun) a také větší investice v zemi.

Nová cla začínají platit na dovoz zboží ze zhruba sedm desítek zemí a Evropské unie. Podle Trumpova exekutivního příkazu nebudou cla na dovoz z EU překračovat patnáctiprocentní sazbu - s výjimkou hliníku a oceli, na něž má zatím nadále platit sazba 50 procent. Na 15 procent se má snížit i clo na dovoz aut a automobilových z dílů z EU, na něž dosud platila souhrnná sazba 27,5 procenta, potvrdil dříve Bílý dům.

"Dnes o půlnoci začínají platit reciproční cla," napsal v noci na dnešek Trump na své síti Truth Social. Podle něj cla zasáhnou ve velké míře země, které "mnoho let využívaly Spojené státy".

Celní sazba činí pro drtivou většinu států činí 15 až 41 procent, připomíná agentura AFP. Americká administrativa však počítá s tím, že na některé druhy zboží uvalí cla vyšší. Ve středu večer Trump například oznámil, že chce zavést zhruba stoprocentní clo na dovoz polovodičů. Výjimku z poplatků by měly firmy, které čipy vyrábí v USA či tak plánují učinit. Kvůli nakupování ruské ropy se pak například clo určené pro dovoz zboží z Indie navýší do konce měsíce z 25 na 50 procent.

Trump ve středu řekl, že očekává, že USA vyberou na clech stovky miliard dolarů, aniž by uvedl konkrétnější odhad výnosu, píše agentura AP. Později v příspěvku na síti Truth Social psal o výnosu v miliardách dolarů. Již dříve prezident tvrdil, že si od cel slibuje také zvýšení investic ve Spojených státech a posílení ekonomického růstu.

Od zavádění cel si administrativa také slibovala desítky obchodních dohod se zahraničními zeměmi. Zatím se podařilo dohodnout se sedmi partnery, například s Británií, Japonskem či EU, píše agentura AFP. Většinou se navíc jedná o hrubé obrysy dohod, u kterých se teprve dojednávají detaily.

Podle řady ekonomů však cla mohou americkou ekonomiku spíše poškodit, než jí prospět. Odborníci zmiňují riziko navýšení inflace či ztráty konkurenceschopnosti. Způsob zavádění cel ze strany americké vlády pak mohl mezi investory vyvolat nejistotu.

Mezi USA a EU má u některých strategických produktů, jako jsou letadla nebo vybrané chemikálie, výhledově platit nulové clo, a to jak při dovozu do USA, tak v opačném směru. Přesný seznam konkrétního zboží, na něž budou EU a USA vzájemně uplatňovat nulovou sazbu, obě strany stále dojednávají. Má být součástí výsledné obchodní dohody, již mají představitelé USA a EU teprve podepsat.

EU v této souvislosti odložila připravená protiopatření, která se měla týkat amerického zboží v celkové hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu Kč) a která měla být reakcí na americká cla na hliník a ocel. Na celní zátěži amerického dovozu do EU se tak v tuto chvíli nic nemění.

* pokud už je na zboží uplatňovaná sazba přesahující 15 procent, další přirážka se již neuplatňuje

** pokud na zboží není uplatňovaná sazba přesahující 15 procent, přirážka činí 15 procent minus dosavadní sazba

*** ve středu Trump podepsal další exekutivní příkaz, který za 21 dní cla na dovoz z Indie zvýší o dalších 25 procentních bodů, souhrnná celní sazba tak bude činit 50 procent