Suthichai Keawmuji je viditelně rozzlobený při tom, jak plní nádrž svého nákladního automobilu u jedné z benzínových stanic v Bangkoku. „Je to k nevíře, jak vzrostla cena benzínu“, stěžuje si 43 letý zaměstnanec pekárny a dodává: „To bude problém pro všechny obyvatele Thajska“ A pro thajskou vládu to znamená to samé. Od 1. června, kdy předseda vlády Thaksin Shinawatra snížil státní dotace na pohonné hmoty, do 9. srpna cena motorové nafty, která pohání místní autobusy a nákladní automobily, vzrostla o 24 %. Thajská vláda dokonce snížila poslední dotaci ve výši 1,4 bathu (asi 0,033 USD) na litr, aby snížila spotřebu importované ropy. Vláda za ropu na dotacích od ledna 2004 utratila 92 milard bathů. Tento tah roznítil vlnu nevole spotřebitelů závislých na laciné ropě. Tento krok fiskální politiky je velkým politickým rizikem a pro vládu, kde je blízko ke korupci a která musí řešit eskalaci násilí v muslimské části, v jižních provinciích obvzlášť.
Největší výzvou pro Thaksiniho je stagflace, s inflací rostoucí rychleji než hrubý domácí produkt. Několik ekonomických problémů vzbuzuje větší obavy a pro Thajsko by bylo jejich ignorování velkým rizikem. Rostoucí ceny ropy vytlačily thajskou inflaci na 3,8 %, na nejvyšší úroveň od prosince 1998. V červenci centrální banka zvýšila úrokové sazby na pětileté maximum, aby dostala pod kontrolu růst spotřebitelských cen. Přes všechny tyto kroky čtrnáctidenní úrokové sazby Bank of Thailand ve výši 2,75 % zůstávají pod úrovní inflace. Znamená to, že Thajsko zamířilo směrem ke stylu 70. let - stagflaci? Pravděpodobně ne, alespoň by to mělo znamenat, že si osmá největší asijská ekonomika nemůže dovolit prodloužit období, kdy životní náklady dlouhodobě převyšují růst příjmů a HDP. Tak budeme moci zjistit, jak rychle se ze zářící hvězdy Asije stane ekonomika, které přistřihne křídla rostoucí cena ropy.
Tyto nesnáze Thajska přesně sedí i na ostatní asijské státy a v porovnání s americkými úrokovými sazbami byly k 9. srpnu krátkodobé úrokové sazby v Asii nižší než 3,5 % Fedu. Snaha centrálních bankéřů usilujících o umírněnou míru inflace bez přiškrcování růstu začíná být nebezpečná pro celý region. Nesmíme opomenout fakt, že Asie je spotřebitelem skoro 30 % celosvětové produkce ropy a cena nad 60 USD za barel je opravdovou „noční můrou“. Některé země podle analytika Andyho Xie , šéfa ekonomického týmu Morgan Stanley v Hong Kongu, své problémy již pocítily. Jedná se především o Jižní Koreu, Taiwan a již zmíněné Thajsko. Ale problém rostoucích nákladů na energie může oslabit poptávku největších ekonomik, což se opět může negativně projevit na růstu regionu. Dobrou zprávou, však zůstává, že rostoucí cena nezastavila růst čínské ekonomiky, která neočekávaně akcelerovala v druhém čtvrtletí o 9,5 procenta, což donutilo čínskou vládu k uvolnění měnového kurzu, které provedla 21 . června. Proces zpomalení již začal před delší dobou. Například thajská vláda předpokládá v tomto roce menší tempo růstu na hranici 5 % oproti 6,1 % z roku 2004. To v konečném důsledku může znamenat, že vyšší ceny ropy a možné zpomalení ekonomického růstu největší světové ekonomiky může stlačit HDP pod míru inflace… tedy?