Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Koruna se v dalších 5 letech pravděpodobně ponoří hluboko pod 30,00 Kč/EUR

Koruna se v dalších 5 letech pravděpodobně ponoří hluboko pod 30,00 Kč/EUR

13.5.2005 15:05
Autor: David Marek

S jakým kurzem koruny do eurozóny? Jednoduchá otázka, nesnadná odpověď. Směnný kurz je součástí složitého mechanismu ekonomických vztahů. Z tohoto mechanismu je navíc vychylován náhodnými fluktuacemi například v podobě krátkodobých spekulací. Přesto lze v případě české měny vystopovat jisté závislosti, jež pomáhají vysvětlit změny české ekonomiky a případně mohou být vodítkem pro vývoj kurzu v nejbližších letech.

Obr. 1: Reálný efektivní kurz koruny (deflováno CPI; rok 2000 = 100)

Zdroj: ČNB, Patria Online

Na předchozím grafu je patrné, že reálný kurz koruny zhruba sleduje dráhu představující roční apreciaci zhruba 3,0 až 3,2 procenta. Ačkoli se zdá být tempo reálné apreciace poměrně stabilní, příčiny se postupně měnily. V letech 1993 až 2001 reálné zhodnocování kurzu koruny zajišťoval inflační diferenciál. V posledních letech převzal otěže nominální kurz koruny. Aktuálně se reálný kurz koruny pohybuje v těsné blízkosti této trajektorie a takto lze interpretovat komentáře členů bankovní rady, že koruna již letos nemá prostor pro další posílení. Kurz koruny samozřejmě může dále posilovat rychleji, než tři procenta ročně, ale znamenalo by to její nadhodnocení a riziko pro konkurenceschopnost vývozu.

Co se ale vlastně skrývá za trendem posilování reálného kurzu koruny? Balassa-Samuelsonův model i empirická data ukazují na vztah mezi cenovými hladinami (reálným kurzem) a produktivitou. Následující graf srovnává cenové hladiny a produktivity u 29 evropských zemí. Vztah zjištěný jednoduchou regresí říká, že zvýšení produktivity o deset procentních bodů v relaci k průměru EU 25, zvýší cenovou hladinu asi o 9 procentních bodů blíže k průměru EU 25.

Obr. 2: Produktivita a cenová hladina

Zdroj: Eurostat

Zdá se, že odchylka ČR od zjištěného vztahu mezi cenovou hladinou a produktivitou (v roce 2003 zhruba 18 %) není nijak velká ve srovnání s ostatními zeměmi. Nebylo tomu tak ovšem vždy. Před deseti lety byla cenová hladina v ČR nejvíce vzdálena od hypotetické úrovně odpovídající produktivitě. Odchylka tehdy činila 35 %. Změna relativní cenové hladiny, resp. reálného kurzu koruny, mezi od roku 1995 do současnosti tedy zahrnovala dva faktory. Prvním byl pohyb v souladu s pokračující reálnou konvergencí, tj. růstem produktivity v relaci k průměru EU 25). Druhým faktorem bylo snižování anomálie české cenové hladiny, tj. vypouštění kurzového polštáře. Jinými slovy, vývoj reálného kurzu koruny zobrazený na prvním grafu je výsledkem působení dvou vektorů. Rozklad konvergence cenové hladiny ČR ukazuje třetí graf.

Obr. 3: Konvergence cenové hladiny ČR

Zdroj: Eurostatu, Patria Online

S jakým kurzem do eurozóny?
Podle oficiálního postoje české vlády bude ČR usilovat o přijetí eura v letech 2009-2010. Na konci této dekády bychom se tedy měli rozloučit s českými korunami. V jakém kurzu vymění v našich peněženkách koruny eurové mince a bankovky?

Začněme otázkou, zda by vlastně koruna vůči euru musela dále posilovat. Předpokládejme, že kurz koruny k euru zůstane stabilní na současné úrovni 30,40 CZK/EUR a reálný kurz koruny bude posilovat jen v souladu s rozdílem v inflaci v ČR a eurozóně. Pokud budou obě centrální banky, ČNB a ECB, dosahovat svých inflačních cílů, měla by být inflace v ČR zhruba o procentní bod vyšší než v eurozóně. Za předpokladu růstu produktivity v ČR o 3,5 % ročně a v eurozóně o 2,0 % ročně by na konci dekády produktivita v české ekonomice dosahovala 70 % průměru EU 25 a cenová hladina by se posunula na 59 % průměru EU (spodní bod s označením ČR 2010? v obrázku č. 3). Inflační diferenciál by zcela nepokryl rozdíly v tempech růstu produktivity a cenová hladina v ČR by se od hypotetické cenové hladiny odpovídající zjištěné empirické závislosti mezi produktivitou a cenovou hladinou mírně vzdálila. Odchylka by v roce 2010 činila 21 %. V roce 1999, kdy vznikla eurozóna, mělo srovnatelnou disproporci Španělsko. U Itálie disproporce dokonce dosahovala 23 %. Do roku 2003 se odchylka Itálie snížila na polovinu, ale ke Španělsku se přidaly Belgie a Řecko, které se také posunuly zhruba 20 % pod úroveň odpovídající jejich produktivitám. Existuje řada faktorů, jež mohou způsobovat a udržovat odchylku cenové hladiny od úrovně korespondující s produktivitou. Příkladem je státní regulace cen nebo nedokonalá mobilita pracovních sil mezi sektory. Koruna by tedy teoreticky mohla setrvat na dnešní úrovni. Vzhledem k disproporci mezi cenovou hladinou a produktivitou současná hodnota kurzu koruny spíše vymezuje horní hranici pravděpodobného kurzu při vstupu do eurozóny, resp. ERM II.

S ohledem na konkurenceschopnost českého vývozu by nebylo žádoucí, aby reálný kurz koruny posílil přespříliš. Uvažujme jako druhý extrém úplně vyrovnání disproporce mezi cenovou hladinou a produktivitou (horní bod s označením ČR 2010? na obrázku č. 3.) V tomto případě by se za stejných podmínek jako u varianty stabilního kurzu cenová hladina posunula na 75 % průměru EU 25 a kurz koruny k euru by musel posílit na 25,0 CZK/EUR. Pro letošní rok takový scénář implikuje průměrný kurz koruny k euru 30,0 CZK/EUR. Každý rok by potom kurz měl posílit zhruba o korunu.

Výsledný interval 25-30 CZK/EUR je dosti široký a neurčitý. Pokud ovšem bude pokračovat tempo reálné apreciace pozorované u české koruny v posledních deseti letech, měla by se koruna v průběhu příštích pěti let ponořit hlouběji pod 30 CZK/EUR.

Patria provozuje pod značkou Patria Plus internetový informační terminál určený individuálním investorům, finančním profesionálům, podnikovým ekonomům a manažerům. Patria Plus přináší nezpožděná data z finančních trhů (s unikátní „push“ technologií zobrazování dat v reálném čase), původní zpravodajské a analytické výstupy, databáze a další, například mobilní a konzultační služby. Patria Plus naleznete v rámci investičního portálu www.patria.cz v záložce PATRIA+ na internetové adrese www.patriaplus.cz.


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
22.8.2017
22:02Wall Street zakončila procento v plusu, Arconic díky vylepšenému doporučení +5 %
18:12Investice do větru se stovkami procent návratnosti ročně
17:21Summary: Nejasné transakce kolem Fiat Chrysler a BHP Billiton uspokojil investory dividendou
16:41Hubený zisk v Praze: Při chuti Moneta i VIG po výsledcích
16:26Euro přišlo o včerejší zisky, koruna bez inspirace  
16:13Dva útoky Fordu: šrotovné v Británii a elektroauta v Číně
14:34Le Figaro: Podaří se Macronovi usmířit si střední Evropu? Jde i o platy
14:33Pimco: Je načase americkou ekonomiku trochu přepálit
13:11Kuvajt: OPEC je úspěšný, zásoby ropy ve světě klesají
13:03Zemětřesení v Provident Financial: Akcie -75 % po předpovědi ztráty a konci dividendy i šéfa
11:53ZEW: Důvěra investorů v německou ekonomiku se nečekaně zhoršila
11:42Technická analýza: Eurodolar má otevřenou cestu k úrovni 1,1700 EURUSD
11:11Trump: Posílíme naše jednotky v Afghánistánu, cílem je zabíjet teroristy
11:09BHP Billiton prudce zvýšila zisk, končí s těžbou z břidlic v USA
10:43Pražská burza přerušuje dvoudenní pokles; ČEZ roste posedmé v řadě
10:01Dolar i akcie jsou na tom lépe i bez nového impulsu. Na ten se stále čeká  
9:44Rozbřesk: Svět se rozbil, co s tím? Odpověď se bude hledat v Jackson Hole
9:11VIG: Výsledky za 2. čtvrtletí 2017 téměř v souladu s odhady (komentář analytika)  
8:54Zazelená se dnes akciová Praha? Futures naznačují, že ano. Finanční výsledek VIG vzrostl meziročně o 6,7 %  
8:37VIG vydělala za pololetí před daněmi 221 miliónů eur, rostla hlavně v baltských státech

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
11:00DE - Index očekávání ZEW
14:00HU - Jednání MNB, základní sazba