Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Koruna se v dalších 5 letech pravděpodobně ponoří hluboko pod 30,00 Kč/EUR

Koruna se v dalších 5 letech pravděpodobně ponoří hluboko pod 30,00 Kč/EUR

13.5.2005 15:05
Autor: David Marek

S jakým kurzem koruny do eurozóny? Jednoduchá otázka, nesnadná odpověď. Směnný kurz je součástí složitého mechanismu ekonomických vztahů. Z tohoto mechanismu je navíc vychylován náhodnými fluktuacemi například v podobě krátkodobých spekulací. Přesto lze v případě české měny vystopovat jisté závislosti, jež pomáhají vysvětlit změny české ekonomiky a případně mohou být vodítkem pro vývoj kurzu v nejbližších letech.

Obr. 1: Reálný efektivní kurz koruny (deflováno CPI; rok 2000 = 100)

Zdroj: ČNB, Patria Online

Na předchozím grafu je patrné, že reálný kurz koruny zhruba sleduje dráhu představující roční apreciaci zhruba 3,0 až 3,2 procenta. Ačkoli se zdá být tempo reálné apreciace poměrně stabilní, příčiny se postupně měnily. V letech 1993 až 2001 reálné zhodnocování kurzu koruny zajišťoval inflační diferenciál. V posledních letech převzal otěže nominální kurz koruny. Aktuálně se reálný kurz koruny pohybuje v těsné blízkosti této trajektorie a takto lze interpretovat komentáře členů bankovní rady, že koruna již letos nemá prostor pro další posílení. Kurz koruny samozřejmě může dále posilovat rychleji, než tři procenta ročně, ale znamenalo by to její nadhodnocení a riziko pro konkurenceschopnost vývozu.

Co se ale vlastně skrývá za trendem posilování reálného kurzu koruny? Balassa-Samuelsonův model i empirická data ukazují na vztah mezi cenovými hladinami (reálným kurzem) a produktivitou. Následující graf srovnává cenové hladiny a produktivity u 29 evropských zemí. Vztah zjištěný jednoduchou regresí říká, že zvýšení produktivity o deset procentních bodů v relaci k průměru EU 25, zvýší cenovou hladinu asi o 9 procentních bodů blíže k průměru EU 25.

Obr. 2: Produktivita a cenová hladina

Zdroj: Eurostat

Zdá se, že odchylka ČR od zjištěného vztahu mezi cenovou hladinou a produktivitou (v roce 2003 zhruba 18 %) není nijak velká ve srovnání s ostatními zeměmi. Nebylo tomu tak ovšem vždy. Před deseti lety byla cenová hladina v ČR nejvíce vzdálena od hypotetické úrovně odpovídající produktivitě. Odchylka tehdy činila 35 %. Změna relativní cenové hladiny, resp. reálného kurzu koruny, mezi od roku 1995 do současnosti tedy zahrnovala dva faktory. Prvním byl pohyb v souladu s pokračující reálnou konvergencí, tj. růstem produktivity v relaci k průměru EU 25). Druhým faktorem bylo snižování anomálie české cenové hladiny, tj. vypouštění kurzového polštáře. Jinými slovy, vývoj reálného kurzu koruny zobrazený na prvním grafu je výsledkem působení dvou vektorů. Rozklad konvergence cenové hladiny ČR ukazuje třetí graf.

Obr. 3: Konvergence cenové hladiny ČR

Zdroj: Eurostatu, Patria Online

S jakým kurzem do eurozóny?
Podle oficiálního postoje české vlády bude ČR usilovat o přijetí eura v letech 2009-2010. Na konci této dekády bychom se tedy měli rozloučit s českými korunami. V jakém kurzu vymění v našich peněženkách koruny eurové mince a bankovky?

Začněme otázkou, zda by vlastně koruna vůči euru musela dále posilovat. Předpokládejme, že kurz koruny k euru zůstane stabilní na současné úrovni 30,40 CZK/EUR a reálný kurz koruny bude posilovat jen v souladu s rozdílem v inflaci v ČR a eurozóně. Pokud budou obě centrální banky, ČNB a ECB, dosahovat svých inflačních cílů, měla by být inflace v ČR zhruba o procentní bod vyšší než v eurozóně. Za předpokladu růstu produktivity v ČR o 3,5 % ročně a v eurozóně o 2,0 % ročně by na konci dekády produktivita v české ekonomice dosahovala 70 % průměru EU 25 a cenová hladina by se posunula na 59 % průměru EU (spodní bod s označením ČR 2010? v obrázku č. 3). Inflační diferenciál by zcela nepokryl rozdíly v tempech růstu produktivity a cenová hladina v ČR by se od hypotetické cenové hladiny odpovídající zjištěné empirické závislosti mezi produktivitou a cenovou hladinou mírně vzdálila. Odchylka by v roce 2010 činila 21 %. V roce 1999, kdy vznikla eurozóna, mělo srovnatelnou disproporci Španělsko. U Itálie disproporce dokonce dosahovala 23 %. Do roku 2003 se odchylka Itálie snížila na polovinu, ale ke Španělsku se přidaly Belgie a Řecko, které se také posunuly zhruba 20 % pod úroveň odpovídající jejich produktivitám. Existuje řada faktorů, jež mohou způsobovat a udržovat odchylku cenové hladiny od úrovně korespondující s produktivitou. Příkladem je státní regulace cen nebo nedokonalá mobilita pracovních sil mezi sektory. Koruna by tedy teoreticky mohla setrvat na dnešní úrovni. Vzhledem k disproporci mezi cenovou hladinou a produktivitou současná hodnota kurzu koruny spíše vymezuje horní hranici pravděpodobného kurzu při vstupu do eurozóny, resp. ERM II.

S ohledem na konkurenceschopnost českého vývozu by nebylo žádoucí, aby reálný kurz koruny posílil přespříliš. Uvažujme jako druhý extrém úplně vyrovnání disproporce mezi cenovou hladinou a produktivitou (horní bod s označením ČR 2010? na obrázku č. 3.) V tomto případě by se za stejných podmínek jako u varianty stabilního kurzu cenová hladina posunula na 75 % průměru EU 25 a kurz koruny k euru by musel posílit na 25,0 CZK/EUR. Pro letošní rok takový scénář implikuje průměrný kurz koruny k euru 30,0 CZK/EUR. Každý rok by potom kurz měl posílit zhruba o korunu.

Výsledný interval 25-30 CZK/EUR je dosti široký a neurčitý. Pokud ovšem bude pokračovat tempo reálné apreciace pozorované u české koruny v posledních deseti letech, měla by se koruna v průběhu příštích pěti let ponořit hlouběji pod 30 CZK/EUR.

Patria provozuje pod značkou Patria Plus internetový informační terminál určený individuálním investorům, finančním profesionálům, podnikovým ekonomům a manažerům. Patria Plus přináší nezpožděná data z finančních trhů (s unikátní „push“ technologií zobrazování dat v reálném čase), původní zpravodajské a analytické výstupy, databáze a další, například mobilní a konzultační služby. Patria Plus naleznete v rámci investičního portálu www.patria.cz v záložce PATRIA+ na internetové adrese www.patriaplus.cz.


Reklama
Nově na Patria.cz - obchodní signály na forexu podle technických indikátorů ADX, Williams R% a klouzavých průměrů!
Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
10.12.2016
19:23Jak se stal z Portugalska ostrov stability
13:23Jak budou evropské banky vypadat za deset let?
9:49Víkendář: Zaspaly německé automobilky dobu?
9.12.2016
22:00Wall Street pokračovala ve spanilé jízdě; hlavní indexy zavřely na nových maximech
21:14Project Syndicate: Budoucnost řízení migrace
18:44Unavení draci (šest investičních témat pro rok 2017, díl třetí)
17:51Kofola: Pražská burza je prioritou, z varšavské odejdeme
17:38Euro prohlubuje ztráty, nervozita z italských bank se před víkendem vrací  
17:25Summary: Italské banky, Broadcom
17:07Týden na měnách: Menší, ale delší QE  
17:00Praha close – PX stoupal společně se západní Evropou, až na KB banky klesaly
15:13Týden technicky - Trendy pokračují: dolar roste, i ceny akcií. Ropa stále na maximech, zlato stagnuje
15:04Jaký bude rok 2017 na trzích podle Fidelity?
13:45Podaří se na trhu s ropou nastolit rovnováhu? Pokračování v sobotu
13:30České dráhy, a.s. - Společnost České dráhy, a.s. oznamuje zahájení výplaty sedmého úrokového výnosu počínaje dnem 25. ledna 2017
12:29Kuřáci si od května v restauraci nezapálí, rozhodla sněmovna
11:19Evropa směřuje k nejlepšímu týdnu od února i když banky ztrácí
10:53Václav Kmínek: Nízké úroky vybízejí k investicím do kvalitních dividendových titulů  
10:30Po volatilním čtvrtku se trhy konsolidují, euru i jenu zůstávají jejich ztráty  
9:27Český inflační super-skok

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data