Následuje tisková zpráva Sdružení minoritních akcionářů Čra
(Praha, 11. února 2005) Společnost ČESKÉ RADIOKOMUNIKACE, a.s. (dále jen „Společnost“) sdělila dne 10. února 2005 po ukončení obchodování, že vznesla vůči Sdružení minoritních akcionářů Českých radiokomunikací (dále jen „Sdružení“) u Městského soudu v Praze nárok na úhradu škody ve výši 15 miliónů Kč, zaplacení nákladů řízení a omluvy.
Sdružení je toho názoru, že formulace a načasování jednotlivých informací v posledních tiskových zprávách Společnosti vrhá nepatřičné světlo na aktivity a činnost Sdružení a vyžaduje jasný a seriózní komentář. Při nezasvěceném pohledu by totiž na Sdružení, jeho členy a koneckonců na všechny minoritní akcionáře mohlo být nahlíženo jako na skupinu osob, které nedůvodně, neeticky, zbytečně a arogantní formou Společnosti přinášejí problémy a neustále škodí. Sdružení se proto rozhodlo informovat širší odbornou veřejnost a účastníky kapitálového trhu o podstatě a podrobnostech sporů okolo Českých radiokomunikací, aby předešlo možnému zkreslování mediálního obrazu jeho aktivit i aktivit minoritních akcionářů obecně.
Žaloba na neplatnost usnesení mimořádné valné hromady Společnosti ze dne 15.10.2004
Sdružení nijak nezpochybňuje pravomoc valné hromady rozhodnout o vyřazení akcií Společnosti z obchodování na veřejném trhu. Takové rozhodnutí však musí být učiněno a realizováno v souladu s právními předpisy a nesmí být přijato za zneužití většiny hlasů ve Společnosti. Majoritní akcionář však dle názoru Sdružení prosadil přijetí takového usnesení, které je v rozporu s právními předpisy. Proto považujeme požadavek na určení neplatnosti takového rozhodnutí za zcela legitimní.
Sdružení podotýká, že přijetí napadeného usnesení valné hromady prosadili pouze dva akcionáři. Zbývající část minoritních akcionářů byla přijetím napadeného usnesení poškozena, a to přinejmenším závažnou kvalitativní změnou právního postavení akcionářů a určením maximální hranice ceny, údajně přiměřené hodnotě akcie.
Návrh na nařízení předběžného opatření
Sdružení po pečlivé právní analýze došlo k názoru, že rozhodnutí o vyřazení akcií z obchodování na oficiálním trhu představuje pro minoritní akcionáře výrazně negativní zásah do jejich vlastnických práv a jejich oprávněných zájmů, protože přímým následkem vyřazení akcií z obchodování na oficiálním trhu je jejich závažná kvalitativní změna. Určité právní vztahy, určené ke zvýšení ochrany minoritních akcionářů, jsou totiž ze zákona podmíněny tím, že jejich účastníkem musí být vlastník kótované akcie. Bez nařízení předběžného opatření by akcie Společnosti již pravděpodobně byly vyřazeny z oficiálních trhů a mohl tak být ohrožen výkon rozhodnutí ve věci platnosti či neplatnosti usnesení valné hromady. Jde principiálně o nevratný akt, který nežádoucím způsobem mění právní postavení všech minoritních akcionářů, protože novému uvedení akcií Společnosti na oficiální trh by musel předcházet náročný proces jejich kótace, který může být zahájen pouze z popudu Společnosti a za striktních podmínek předepsaných zákonem. Z těchto důvodů je vysoce nepravděpodobné, že by Společnost k tomuto kroku přistoupila nebo vůbec mohla přistoupit. Předběžné opatření je tudíž jediným způsobem, jakým lze zajistit podmínky pro vykonatelnost rozhodnutí ve věci žaloby na neplatnost usnesení valné hromady. Bez nařízení předběžného opatření by se pak Sdružení v případě úspěchu v dané právní věci dostalo pouze akademického výroku, který by prakticky nemohl zvrátit Společností realizované úkony. Sdružení tak pouze požadovalo zachovat právní status quo, který zde byl již delší čas před nařízením předběžného opatření, zatímco Společnost se domáhala zvrácení tohoto stavu. Argumenty Sdružení Městský soud v Praze uznal a svým usnesením ze dne 29.11.2004 předběžné opatření nařídil.
Odvolání Společnosti proti usnesení o nařízení předběžného opatření
Právní zástupce Společnosti nejprve dne 9.12.2004 vyzval Městský soud v Praze ke zrušení předběžného opatření a upozornil předsedu Městského soudu na usnesení o vydání předběžného opatření. Proti usnesení o nařízení předběžného opatření se potom Společnost odvolala k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím svého právního zástupce dne 17.12.2004. Odvolání proti usnesení o nařízení předběžného opatření však podaly i společnosti Burza cenných papírů Praha, a.s. a RM-SYSTÉM, a.s. jako organizátoři oficiálních trhů. Je jen s podivem, že zejména odvolání BCPP je v celých svých pasážích doslovně totožné s textací odvolání Společnosti. Dne 21.1.2005 však Vrchní soud vyhověl odvolatelům a bez práva dovolání zamítl návrh na nařízení předběžného opatření. V této souvislosti Sdružení negativně vnímá především tu skutečnost, že mu nebylo předmětné odvolání Společnosti zasláno k vyjádření a že odvolací soud rozhodl v neprospěch Sdružení v nestandardně krátké lhůtě bez vlastního posouzení argumentů Sdružení.
Pozastavení obchodování s akciemi Společnosti
Obdobně negativně Sdružení vnímá postup Burzy cenných papírů Praha (BCPP), zejména pozastavení obchodování s akciemi Společnosti na burzovním trhu s platností od 28.1.2005 z důvodu nestejného přístupu účastníků trhu k informacím o probíhajících soudních jednáních. Jelikož účastníci řízení obdrželi příslušné usnesení Vrchního soudu až dne 2.2.2005, je více méně zřejmé, že BCPP sama necitlivým a nestandardním způsobem zjišťovala informace o výsledcích odvolacího řízení již podstatně dříve. Následné rozhodnutí BCPP o „důsledném prověření všech obchodů s akciemi této emise, jež na burzovním trhu proběhly v době od vydání soudního rozhodnutí až do 28.1.2005“ je velmi překvapivé a Sdružení proto očekává, že BCPP bude podrobně a objektivně informovat investorskou veřejnost o průběhu a výsledcích prováděné inspekce.
Žaloby na náhradu škody
Společnost oznámila v neděli 30.1.2005, tedy těsně před konáním mimořádné valné hromady, že podala k Obvodnímu soudu pro Prahu 3 na tři zakládající členy Sdružení žalobu o náhradu škody ve výši Kč 15,000.000,- a následně dne 10.2.2005 oznámila, že vznesla vůči Sdružení u Městského soudu v Praze nárok na úhradu škody rovněž ve výši Kč 15 miliónů, zaplacení nákladů řízení a omluvy. Z uvedených tiskových zpráv je tedy zřejmé, že Společnost nárokuje celkovou náhradu újmy z nařízeného předběžného opatření ve výši Kč 30 miliónů, a to z titulu nákladů na právní zastoupení a poradenskou činnost a nákladů, spojených se setrváním na oficiálních trzích.
Ohodnocení právního zastoupení a poradenské činnosti v těchto částkách je zcela neodůvodněné a nepřiměřené a jeho výše se zcela vymyká platným advokátním tarifům. Zůstává otázkou, zda náklady na tyto služby v takové výši byly Společností vynaloženy účelně. Pokud jde o náklady, spojené se setrváním na oficiálních trzích, dle platného sazebníku burzovních poplatků nepřevyšují roční poplatky za obchodování a vypořádání cenných papírů na hlavním a vedlejším trhu burzy částku Kč 400.000,-. Poplatky jsou hrazeny z majetku společnosti, jejímiž akcionáři jsou i minoritní akcionáři. Pokud by tedy minoritní akcionáři považovali poplatek organizátorům oficiálních trhů za újmu, pak by jistě nečinili úkony, v jejichž důsledku může ke vzniku poplatkové povinnosti dojít. Naopak je zřejmé, že veřejná obchodovatelnost akcií Společnosti je kurzotvornou informací, která pozitivně ovlivňuje cenu a likviditu akcií. Kótované akcie jsou rovněž více atraktivní pro potencionální investory, neboť investorovi zajišťují vyšší míru likvidity a informovanosti podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu.
Závěrem nelze pominout rétoriku právního zástupce Společnosti. Sdružení se důrazně ohrazuje proti výrazům jako „stálé zneužívání zákonů minoritními akcionáři“ či „účet za takovéto hry“. Sdružení je dále toho názoru, že v právním státě není možné, aby pouze za označením „velká a renomovaná společnost“ se mohly skrývat náznaky nerovnosti postavení účastníků řízení či snad možnosti činit kroky, které nejsou v plném souladu s právním řádem.
Sdružení rovněž není zcela zřejmé, jakým způsobem mohlo poškodit dobré jméno Společnosti tím, že zveřejnilo pravdivou a informativní tiskovou zprávu o vydání předběžného opatření.
Ve vztahu k předmětnému sporu o zákonnost či nezákonnost usnesení mimořádné valné hromady je zřejmé, že se jedná o pouhá mediální prohlášení, jejichž účelem je diskreditovat Sdružení a která pouze dokreslují nekorektní charakter metod, jimiž jsou zájmy Společnosti prosazovány.
Jako zcela bezpředmětná je i Společností zdůrazňovaná okolnost, že Sdružení vlastní (jen) 10 kusů akcií Společnosti. Jedná se o skutečnost, která nemá žádný praktický vliv na rozhodování o věci samé, neboť zákonnost či nezákonnost usnesení valné hromady je právní kategorií, jež je nezávislá na počtu vlastněných akcií. Jde tedy spíše o argument psychologický, jehož cílem je vzbudit u adresáta dojem, že je zcela legitimní a legální odvozovat rozsah a kvalitu poskytované právní ochrany v závislosti na počtu vlastněných akcií. Taková úvaha je však v příkrém rozporou se zásadou stejné ochrany vlastnického práva. Vlastnickému právu akcionáře, který by vlastnil byť i jedinou akcii, musí být poskytnuta stejná právní ochrana jako každému jinému akcionáři. Nadto je třeba zdůraznit, že Sdružení zastupuje zájmy všech minoritních akcionářů Společnosti, kteří v současné době vlastní cca 5% akcií Společnosti.
V této souvislosti Sdružení připomíná, že jeho cíle jsou explicitně vyjádřeny v jeho stanovách a jedná se o cíle zcela legální. Činnost Sdružení je zcela transparentní a spočívá v ochraně práv a právem chráněných zájmů minoritních akcionářů Společnosti. Snaha Společnosti navodit dojem, že Sdružení je jakýmsi souručenstvím osob, které se pod pláštíkem právní subjektivity Sdružení věnují obskurním aktivitám na pomezí (či spíše za hranicí) zákona, je tak pouze zlovolným očerňováním dobrého jména Sdružení.
Sdružení minoritních akcionářů Českých radiokomunikací
Ing. Petr Himl – předseda výboru sdružení