Řada firem, které v posledních letech vsadily na umělou inteligenci v rámci snížení nákladů a omezení počtu zaměstnanců, začíná svůj přístup přehodnocovat a propuštěné pracovníky dokonce nabírat zpět. Zjišťují totiž, že AI nedokáže nahradit lidské zkušenosti a úsudek.
Mezi společnosti, které vzaly v tomto směru zpátečku, patří například americká automobilka . Ta znovu nabírá stovky zkušených techniků a inženýrů, kteří mají pomoci s řešením problémů s kvalitou výroby, které automatizované systémy nedokázaly dostatečně vyřešit.
„Umělá inteligence je fantastický nástroj, ale je tak dobrá, jak dobré jsou informace, které používáte k jejímu trénování,“ přiznal Charles Poon, viceprezident pro inženýrství vozidel ve Fordu.
Podobný vývoj se odehrál také v Commonwealth Bank of Australia (CBA), upozornil server CNBC. Banka loni nahradila zhruba 40 pracovníků v customer care hlasovým AI systémem, nasazená technologie však nezvládala všechny typy požadavků klientů, což vedlo ke komplikacím při obsluze zákazníků. Část původně zrušených pozic tak nakonec CBA obnovila.
A na limity umělé inteligence narazila i americká společnost . Firma využila AI k automatizaci v oblasti HR, přičemž technologie sice zvládala až 94 procent procesů, u zbylých šesti procent se ale objevily problémy, a to u složitějších situací vyžadujících lidský úsudek, řešení etických otázek nebo individuální přístup. proto oznámila plány letos ztrojnásobit nábor amerických začátečnických pracovníků ve všech obchodních jednotkách.
„Pokud nebudeme pokračovat v investicích do juniorních zaměstnanců, co se stane za tři až pět let?“ prohlásila ředitelka HR v Nickle LaMoreauxová na nedávném Charter AI Summitu v New Yorku.
Zkušenosti zmíněných společností podporují rostoucí počet analýz, podle nichž samotné propouštění zaměstnanců na úkor AI nemusí automaticky vést k vyšší efektivitě ani rychlejšímu růstu. Studie poradenských a technologických firem upozorňují, že organizace často podcenily investice do rekvalifikace a školení zaměstnanců. V některých případech přitom propustily právě ty pracovníky, kteří byli následně potřeba pro dohled nad novými systémy a kontrolu jejich výstupů.
Průzkum společnosti Orgvue ukázal, že téměř čtyři z deseti vedoucích pracovníků přistoupili kvůli nasazení AI ke snižování počtu zaměstnanců. Hned 55 procent z nich však později přiznalo, že část těchto rozhodnutí nebyla správná.
„Tam, kde jsou výstupy AI nekonzistentní, nepřesné nebo obtížně aplikovatelné, firmy často potřebují znovu zavést lidský dohled. To může vést k duplicitnímu úsilí, pomalejšímu rozhodování a nižším než očekávaným přínosům pro produktivitu,“ řekla CNBC Jessica Zhangová, senior viceprezidentka APAC u poskytovatele HR řešení ADP.
Podobný obrázek nabízí také data společnosti . Ta ukazují, že 32 procent amerických náborových manažerů zrušila určitou pracovní pozici primárně kvůli zavedení AI, aby následně opět hledala zaměstnance na stejnou nebo velmi podobnou roli.
Závěr, ke kterému tak stále více firem dochází, je že, ačkoliv AI zásadně mění fungování pracovního trhu, tak její největší přínos zatím nespočívá v úplném nahrazení lidí. Naopak mnohem efektivnější se ukazuje model, v němž AI doplňuje lidské schopnosti a pomáhá zaměstnancům pracovat rychleji a kvalitněji místo toho, aby je z pracovního trhu zcela vytlačovala.