Komentář doplněn
Průměrná hrubá měsíční mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí letošního roku meziročně zvýšila o 7,3 % na 17.738 Kč. Vzhledem ke zvýšení spotřebitelských cen o 3,2 %, mzdy reálně vzrostly o 4,0 %. V podnikatelském sektoru stouply mzdy v průměru o 7,0 %, státní zaměstnanci si polepšili o 8,3 %. Vzhledem k poklesu zaměstnanosti a očekávanému růstu ekonomiky není růst mezd na úrovni celého hospodářství nadměrný. Jednotkové mzdové náklady jsou nižší než v loňském roce.
Nejvíce si ve 3. čtvrtletí polepšili zemědělci, myslivci a zaměstnanci lesních závodů. Jejich mzdy se v průměru zvýšily o 9,8 %. Přesto mzdy v tomto sektoru zůstávají mezi nejnižšími v české ekonomice (nižší průměrná mzda je v ubytování, stravování a chovu ryb). Poměrně svižně stoupaly mzdy také v průmyslu a stavebnictví. Nejpomaleji v celé ekonomice rostly platy v restauracích a hotelech. V případě restaurací může být jedním z důvodů zvýšení nákladů způsobené přeřazením stravovacích služeb ze snížené do základní sazby DPH. Nicméně mzdy ve stravování rostou nejpomaleji již dlouhodobě.
V nepodnikatelské sféře letos vývoj mezd ovlivnily dva faktory: přechod na šestnáctitřídní stupnici platových tarifů a snížení 13. a 14. platů. První faktor vedl ke zvýšení průměrné mzdy, druhý působí opačně. Nicméně ve 3. čtvrtletí se žádné 13. a 14. mzdy nevyplácí, proto se do vývoje mezd plně promítl přechod k novým tarifům a průměrná mzda se meziročně zvýšila o 8,3 %, tj. podobně jako v 1. čtvrtletí, kdy stoupla o 9,7 %. Snížení 13. platů z poloviny měsíční mzdy na 10 %, naopak způsobilo meziroční pokles průměrné mzdy v nepodnikatelském sektoru 0,6 %. V případě 14. platů vláda ustoupila z původního požadavku vyplatit opět pouze desetinu běžné mzdy a dohodla se s odbory na čtvrtinových 14. platech. Ve 4. čtvrtletí tak lze očekávat meziroční zvýšení průměrné mzdy ve státní sféře zhruba o jedno procento. Za celý letošní rok by se měla průměrná mzda v nepodnikatelském sektoru podle našeho odhadu zvýšit o 4,7 %, reálně o 1,8 %. Obavy odborových organizací z poklesu životní úrovně státních zaměstnanců byly nejspíše liché.
Obvyklou otázkou bývá, zda mzdy rostou příliš rychle, pomalu, nebo přiměřeně. Bohužel ještě nebyly zveřejněny informace o hrubém domácím produktu ve 3. čtvrtletí, umožňující spočítat vývoj produktivity práce. Použijeme-li naše odhady růstu HDP ve stálých cenách (3,5 %), deflátoru HDP (meziroční zvýšení o 4,5 %) a již známá data o vývoji celkové zaměstnanosti a počtu zaměstnanců, měly by se jednotkové mzdové náklady meziročně snížit zhruba o 1,0 %. Za celý letošní rok by měly jednotkové mzdové náklady klesnout asi o 2,2 %. Dalo by se říci, že mzdy by mohly růst rychleji, jenže letošní rok je jen částečnou korekcí výrazného zvýšení jednotkových mzdových nákladů v předchozích dvou letech. Oznámené požadavky odborů na růst mezd v příštím roce a odložení účinnosti služebního zákona dávají naději, že i v příštím roce by se mzdy měly vyvíjet v souladu se zaměstnaností a růstem produkce. Samozřejmě na úrovni jednotlivých odvětví a firem by růst mezd měl reflektovat konkrétní podmínky.
David Marek, Patria Online