Evropský trh s dluhopisy má nový větší problém než vysoké ceny ropy. Nízké zásoby zemního plynu v Evropě dělají z tohoto klíčového paliva v očích investorů větší hrozbu pro inflační výhled než „černé zlato“.
Evropské ceny plynu se blíží pětiměsíčním maximům a zimní kontrakty stojí více než dvakrát tolik než před rokem, informuje agentura Bloomberg a dodává, že rostoucí ceny plynu přicházejí v době, kdy výnosy desetiletých německých a britských státních dluhopisů dosahují úrovní, které trhy neviděly řadu let.
Investoři se obávají, že dražší energie mohou znovu rozdmýchat inflační tlaky a přimět Evropskou centrální banku i Bank of England k razantnějšímu zpřísňování měnové politiky, než s jakým nyní trhy počítají.
Důležitost zemního plynu je pro evropskou ekonomiku nesporná. V energetickém mixu Evropské unie představuje 21 procent spotřeby energie, ve Spojeném království pak 25 až 35 procent. To znamená, že pohyby jeho ceny mají výrazný dopad nejen na domácnosti, ale také na výrobní náklady podniků a celkovou cenovou hladinu.
„Cena zemního plynu je pro Spojené království a Evropu relevantnější (než pro USA) a v žádném z příměří se nikdy skutečně nezotavila a nadále roste,“ řekla Bloombergu Emma Moriartyová, portfoliová manažerka ve společnosti CG Asset Management. Společnost navýšila svou pozici protiinflačních státních dluhopisů ve svém vlajkovém fondu na téměř rekordních 49 procent, a to kvůli riziku trvalého cenového tlaku.
Dluhopisové výnosy sice ovlivňují i další faktory, jako jsou rostoucí rozpočtové deficity, vysoké objemy nových emisí dluhu nebo nejistota kolem hospodářské politiky Spojených států, část stratégů však považuje plyn za nejvýznamnější energetické riziko pro evropské úrokové sazby. A to navzdory tomu, že ceny jsou ve srovnání s extrémním rokem 2022 (ruská invaze na Ukrajinu) výrazně dole.
„Ceny zemního plynu se staly klíčovým faktorem ovlivňujícím výnosy,“ má jasno Jamie Searle, stratég pro evropské sazby ve společnosti . „Od začátku července durace nadále sleduje ceny zemního plynu a věnuje poněkud menší pozornost ropě,“ dodal s poukázáním na korelaci s benchmarkovými desetiletými dluhopisy.
Naplněnost zásobníků jen na 63 procentech
K růstu cen zemního plynu přispěla kombinace několika faktorů. Konflikt na Blízkém východě vedl řadu vlád a firem k odkládání doplňování zásobníků v naději, že geopolitické napětí brzy poleví a ceny klesnou. Roli ale sehrálo i mimořádně teplé počasí během léta, které zvýšilo spotřebu energie. Výsledkem je, že evropské plynové zásobníky jsou plné jen zhruba z 63 procent, což je pro toto období roku nejnižší úroveň od roku 2009.
Velkým zdrojem nervozity je pak situace v Hormuzském průlivu, přes který prochází přibližně pětina světových dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rozdíl od ropy přitom existuje jen omezený počet alternativních přepravních tras a strategické rezervy jsou výrazně menší. Jakýkoliv delší výpadek by tak mohl mít citelný dopad na světovou nabídku.
Trh v současnosti očekává, že ECB i Bank of England do konce roku zvýší sazby o čtvrt procentního bodu a následně přidají další zvýšení do září 2027. Někteří investoři jsou ovšem toho názoru, že takové předpoklady se možná budou muset změnit vzhledem k riziku vyšších cen plynu a absenci dohody mezi USA a Íránem o znovuotevření Hormuzského průlivu.
Analytici RBC zároveň upozorňují, že ani případné zlevnění ropy v důsledku diplomatického průlomu na Blízkém východě nemusí přinést výraznou úlevu dluhopisovým trhům, pokud přetrvají obavy o dostupnost zemního plynu.
„To vede k asymetrickému rizikovému profilu sazeb: omezený růst pro trhy, výrazný pokles, pokud se situace vyhrotí,“ napsali.