Největšímu světovému výrobci elektromobilů BYD klesl v letošním prvním pololetí čistý zisk meziročně o 20,5 procenta na 12,3 miliardy jüanů. Nižší oproti loňsku byly i tržby, jež klesly o 7,1 procenta na 344,8 miliardy jüanů. Hlavním důvodem je silná konkurence na domácím trhu v kombinaci se zhoršenou poptávkou. Přesto BYD dosáhla historického milníku, když vykázala rekordní exportní čísla.
Tržby společnosti na zahraničních trzích totiž poprvé překonaly příjmy z domácího čínského trhu. Konkrétně tržby mimo Čínu vzrostly meziročně o 34 procent na 181,3 miliardy jüanů (zhruba 27 mld. USD). Zahraniční prodeje tak představují 53 procent celkových příjmů automobilky. Naopak v regionu Velké Číny se tržby propadly o 31 procent.
Díky silnějším výsledkům v zahraničí se společnosti zvýšil alespoň čistý kvartální zisk, a to poprvé za posledních pět čtvrtletí, když ve druhém kvartálu dosáhl 8,2 mld. juanů (1,2 mld. USD), což představuje 30procentní růst.
Vývoj na domácím trhu potvrzuje rostoucí problémy čínského automobilového trhu. Přestože se jedná o největší automobilový trh světa, tak konkurenční boj vedoucí mj. ke snižování marží dosáhl takové intenzity, že ani domácí lídr není schopen spoléhat na stabilní ziskovost. Výrobci proto hledají příležitosti za hranicemi, kde mohou prodávat vozy za vyšší ceny a dosahovat výrazně lepších marží, informuje Bloomberg.
Ve své pololetní zprávě BYD uvedla, že čínský automobilový sektor vstoupil do fáze „hlubokých změn a diferenciace“, kterou charakterizuje slabší domácí poptávka, a naopak rychlý růst exportu. Firma zároveň očekává, že její zahraniční expanze bude pokračovat i ve druhé části roku.
Akcie společnosti nereagovaly na výsledky pozitivně. V pondělí ráno v Hongkongu vykazovaly přibližně pětiprocentní pokles.
Pro tradiční zahraniční automobilky je každopádně situace v Číně ještě horší. Značky jako nebo Mercedes-Benz po dvě desetiletí těžily z rychlého růstu čínské ekonomiky a automobilového trhu, teď se ale karta obrátila – stále více čínských zákazníků dává přednost domácím značkám, protože zahraniční vozy považuje za drahé a technologicky méně atraktivní.
Útlum v čínském automobilovém průmyslu pokračuje už desátý měsíc v řadě. Podle údajů China Passenger Car Association se prodeje osobních vozů v červenci meziročně snížily o 21 procent. Pokračující cenová válka nutí výrobce snižovat ceny, což se negativně promítá do tržeb i ziskovosti.
Další vrstvu nejistoty představuje přísnější dohled čínských úřadů. Peking v posledních měsících avizoval detailnější kontrolu rychlého vývoje nových modelů a chce zajistit, aby výrobci ve snaze o uvedení novinek na trh neomezovali bezpečnostní standardy.
Právě export je proto pro čínské automobilky klíčovým motorem růstu. V červenci vzrostly zahraniční dodávky osobních vozidel z Číny meziročně o 88 procent. Hlavní výhodu pro čínské značky představuje skutečnost, že mohou své automobily prodávat výrazně dráž než doma, a přesto jsou vůči místním výrobcům cenově konkurenceschopné, upozorňuje Bloomberg.
Příkladem budiž plug-in hybridní SUV BYD Seal U. Zatímco na německém trhu začíná jeho cena na 39 900 eurech, tak domácí čínská verze se prodává za méně než polovinu této částky. Vyšší zahraniční marže se následně promítají do hospodaření firmy, o čemž svědčí i výše zmíněné výsledky za samotný druhý kvartál.
I když tempo prodejů zatím zaostává za celoročními cíli společnosti, tak analytici očekávají, že zlepšená čísla (za 2Q) budou pokračovat i ve druhé polovině roku. Odhady sestavené Bloombergem dokonce předpokládají, že zisky a tržby dosáhnou ve čtvrtém čtvrtletí rekordních maxim.
Zpoždění nové továrny v Maďarsku
Na druhé straně rizika ale zůstávají značná. Pro čínské výrobce je americký trh prakticky uzavřen a také v Evropě sílí snahy o omezení dovozu vozidel z Číny. Evropská unie již zavedla dodatečná cla na elektromobily vyrobené v Číně a podle médií zvažuje obdobný postup i u hybridních vozů. Podobná opatření přijaly také některé další země včetně Brazílie a Mexika.
BYD na to reaguje po svém: část automobilů plánuje vyrábět přímo v regionech. Třeba její vlajková továrna v Maďarsku ale čelí komplikacím. Projekt se dostal pod zvýšený dohled kvůli tvrzením o pracovních podmínkách u subdodavatelů a změna politické garnitury v zemi vedla k přezkoumávání dříve schválených pobídek a daňových úlev. Zahájení výroby se proto posunulo přibližně o rok a nyní se očekává až ve čtvrtém čtvrtletí.