Každý půlrok vydává Evropská komise obsáhlý materiál hodnotící hospodářský vývoj a vyhlídky v zemích Evropské unie, přistupujících zemích a státech kandidujících na členství v EU. Letošní jarní prognóza vyšla právě dnes. Klíčovou informací je další revize hospodářského růstu v eurozóně směrem k nižším hodnotám. Pokolikáté se oživení eurozóny odkládá? Počítalo se s ním v roce 2002, loni a ještě nedávno se naděje upínaly na letošní rok.
Před rokem předpovídala Komise zvýšení HDP eurozóny v letošním roce o 2,4 %, na podzim svůj optimismus zchladila na 1,8 % a nyní už počítá jen s 1,7 %. Odhad pro příští rok se od loňského jara snížil z 2,8 % na 2,3 %. Pro nás je důležité, že v případě Německa se počítá s růstem HDP jen o 1,5 %.
Citlivým tématem materiálu Komise jsou odhady rozpočtových schodků. Loni se do limitu tří procent hrubého domácího produktu nevešly čtyři země (Německo, Francie, Nizozemí a Velká Británie). Letos by se měl počet hříšníků rozšířit na šest (opět Německo, Francie a Nizozemí, nově Řecko, Itálie a již dříve kárané Portugalsko), což je přesně polovina eurozóny. Nedojde-li ke změnám ve fiskální politice, budou v roce 2005 na seznamu proviněných čtyři země (opět Francie, Nizozemí, Itálie a Portugalsko). Vzhledem k tomu, že v každém roce bude ve hře Francie, bude zajímavé, co Evropská komise podnikne. Francie a Německo v loňském roce Komisi jasně vzkázaly, že si s dodržováním litery Paktu stability a růstu nelámou hlavu.
S rozpočtovou disciplínou to ovšem není valné ani v desítce přistupujících zemí. Letos by schodek převyšující tři procenta HDP měla vykázat šestice zemí (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Malta a Kypr). Této šestici se nepodaří vrátit rozpočtové schodky na rozumnou úroveň ani v příštím roce, nepřijdou-li další reformy. Zvlášť tristní je odhad pro ČR v roce 2005. Z celé budoucí Evropské unie čítající 25 členů by neměl mít nikdo veřejné finance v horším stavu než Česká republika. Pěkné!
Co se týče výhledu pro českou ekonomiku, jsou odhady Evropské komise střízlivé. HDP by se měl zvýšit o 2,9 % letos a 3,4 % příští rok. Naše aktuální odhady ukazují 3,1 % a 3,3 %. Průměrnou inflaci Komise odhaduje na 2,6 % (2004) a 2,2 % (2005). Naše odhady zní: 3,0 % a 2,5 %. Poměrně pesimistické jsou odhady Komise pro běžný účet platební bilance. Schodek by se měl letos zvýšit na 6,8 %, příští rok by měl činit 6,6 %. Naše projekce počítají pro oba roky zhruba s šestiprocentní úrovní. Naopak v případě předpovědí nezaměstnanosti je Komise optimistická. Počítá se zvýšením na 8,2 % (metodologie ILO) z loňských 7,8 % a stabilizaci na této úrovni. Nám vychází 8,6 % letos a 8,7 % v roce 2005.
Čerstvý pohled Evropské komise nabízí více skepse než pozitivních momentů. Prognózy růstu klesají, rozpočtové schodky, vládní dluhy a ceny surovin rostou, nezaměstnanost stagnuje. Snad jen další pokles inflace by mohl být pozitivní zprávou, kdyby ovšem znamenal naději na nižší úrokové sazby. Jenže Evropská centrální banka odmítla podat pomocnou ruku.
David Marek, Patria Online