Evropská komise („Komise“) zahájila počátkem prosince roku 2003 řízení pro porušení Smlouvy ES proti devíti členským státům EU z důvodu nedostatečné transpozice směrnice o ochraně soukromí a elektronických komunikacích (tzv. Směrnice o e-Privacy – „Směrnice“). Devět členských států (Belgie, Finsko, Francie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Řecko a Švédsko) totiž nesplnilo povinnost oznámit Komisi v předepsané lhůtě, která uběhla 31. října 2003, opatření týkající se implementace této Směrnice ve vnitrostátních právních řádech.
Směrnice o e-Privacy byla přijata v červenci 2002 a stala se klíčovým prvkem nového regulačního rámce pro elektronické komunikace v EU. Směrnice zavádí pravidla na ochranu soukromí a osobních údajů, včetně jejich zpracování, v mobilních, jakož i pevných komunikačních sítích, a to včetně Internetu (pojem komunikace je Směrnicí chápán v nejširším smyslu). Pravidla obsažená ve Směrnici se více či méně dotýkají všech oblastí podnikání, zejména elektronického obchodu včetně sektoru finančních a bankovních služeb.
Jedním z nejviditelnějších opatření, která Směrnice výslovně uvádí, je zákaz tzv. spamu na celém území EU, tedy zákaz šíření nevyžádaných informací faxem, elektronickou poštou a jinými elektronickými sdělovacími systémy (SMS, MMS), ledaže byl získán předchozí souhlas jejich adresáta (tzv. opt-in systém). Výjimkou z tohoto obecného zákazu je pouze situace, kdy kontaktní údaje byly získány v souvislosti s již uskutečněným obchodem, přičemž v rámci takového vztahu může prodávající použít těchto údajů k propagaci zboží nebo služeb podobných těm, které již zákazníkovi poskytl. Zároveň každá taková marketingová zpráva musí umožňovat zákazníkovi snadnou cestu, jak zastavit doručování takových zpráv (tzv. opt-out systém). Systém opt-in je povinný pro veškerý direct marketing formou e-mailů, SMS nebo faxů směřující k fyzickým osobám. Členským státům je pak ponecháno na zvážení, zda pro právnické osoby zavedou opt-in nebo opt-out systém. Vzhledem k předpokládanému vstupu České republiky do EU k 1. květnu 2004 a k nezbytnosti transpozice Směrnice v českém právním řádu k tomuto datu je na místě otázka, jak přistupují příslušné české orgány k transpozici Směrnice.
Transpozice Směrnice by z části měla být provedena zákonem o elektronických komunikacích, jehož návrh z dílny ministerstva informatiky byl již zveřejněn. Jedná se o komplexní právní úpravu oblasti elektronických komunikací (mj. má nahradit stávající telekomunikační zákon). Návrh již prošel připomínkovým řízením a v nejbližší budoucnosti by měl být předložen vládě k projednání.
Problematika související s elektronickými komunikacemi a elektronickým obchodem má být ovšem také mj. předmětem úpravy nového zákona o některých službách informační společnosti. Tento připravovaný předpis má transponovat některé komunitární předpisy a upravovat vybrané aspekty informační společnosti, zejména elektronického obchodního styku v rámci evropského vnitřního trhu. Podle návrhu zákona, který zveřejnilo ministerstvo informatiky, má zákon, v intencích Směrnice, obsahovat i úpravu podmínek, za kterých je spamming přípustný. Zákon by měl rovněž stanovit sankce za porušení zákazů, které se u právnických osob mohou dle návrhu vyšplhat až k částce 10 milionů korun. Návrh zákona má také (v souvislosti s transpozicí směrnice o elektronickém obchodu, e-commerce) novelizovat úpravu uzavírání smluv pomocí prostředků komunikace na dálku obsaženou v občanském zákoníku.
Účinnost obou vnitrostátních předpisů je navrhována ke dni vstupu České republiky do EU, tj. k 1. květnu 2004. Věřme, že oba návrhy hladce projdou legislativním procesem a že tedy od května 2004 budou v České republice účinná stejná pravidla pro elektronický obchod jako v ostatních členských státech EU.
Jan Turek
Weinhold Legal
Důležité upozornění Weinhold Legal