Otázka na kterou pravděpodobně většina lidí odpoví že ano - příliš mnoho se přece platí za všechno. Ačkoli objektivní odpověď na tuto otázku neexistuje hlavně díky povaze onoho "příliš mnoho", pokusíme se v několika článcích dát pohledu na ceny elektřiny určitou ekonomickou perspektivu.
Začneme globálně následujícími grafy. První graf znázorňuje ceny elektrické energie pro domácnosti v roce 2001 (data tedy nejsou úplně aktuální, určitou vypovídací schopnost, zejména v relativním porovnání, ale mají) ve vybraných zemích OECD:
Zdroj: ERU, IEA
Vedle toho, že ČR byla po Kanadě zemí s nejnižšími retailovými cenami elektřiny pro domácnosti, jsme barevně odlišili několik dalších zajímavostí. Německo - země s poměrně nízkou úrovní velkoobchodních cen, má stále po vlně liberalizace a restrukturalizace odvětví stále jedny z nejvyšších koncových cen v OECD - zisky a marže jsou posunuty ve vertikále z produkce do transmise a distribuce, což mimo jiné zmírňuje konkurenční prostředí v generaci čtyřem dominantním firmám v elektroenergetice v Německu. Dva protiklady co se týče pokroku liberalizace a privatizace elektroenergetiky - UK a Francie, mají skoro stejnou úroveň cen pro domácnosti. Japonsko, které je energeticky závislé na zbytku světa má tradičně nejvyšší ceny energií, i elektřiny.
Druhý graf znázorňuje ceny elektrické energie v průmyslu roce 2001 ve vybraných zemích OECD, rozdíly mezi cenami pro domácnost a průmysl jsou dány zejména rozdílnými náklady na přenos elektřiny mezi koncentrované průmyslové výrobce a vysoce atomizované domácnosti a na míře možných křížových dotací cen.
Zdroj: ERU, IEA
Co se týče cen pro průmysl samotný, ČR byla stále mezi levnějšími zeměmi. Výrazný je posun Francie mezi nejlevnější, UK zůstává zhruba na středu a Německo patří stále mezi nejdražší, stejně jako Japonsko - důvody u obou ale budou trochu rozdílné.
Rozdíly v cenách elektrické energie v jednotlivých zemích jsou ovlivněny čtyřmi hlavními proměnnými:
(i) velikostí operačních nákladů napříč vertikálou,
(ii) velikostí aktiv a kapitálu nutného pro zajištění produkce, transmise, distribuce a stability vertikály (zvláště to poslední je centrem současných diskusí v elektroenergetice),
(iii) nákladů tohoto kapitálu a
(iv) míře možných monopolistických zisků na všech úrovních vertikály, či naopak negativního rozdílu mezi požadovanou a realizovanou mírou návratnosti na kapitál (např. při nadbytku kapacit v odvětví generace elektřiny).
Detailněji se na tyto faktory podíváme příště.
Jiří Soustružník
Další díly ze série o elektrické energii:
Jak to vypadá se spotřebou elektřiny ve vašem kraji?
Co potáhne spotřebu elektrické energie v České republice?