Ani absurdně vysoká daň nemusí být v rozporu s právem EU, pokud je měřeno všem stejným metrem – i tak si lze vyložit nedávný rozsudek Evropského soudního dvora (“ESD”) ve sporu mezi Dánskem a dánskou asociací dovozců aut.
Ve sporu šlo o to, zda dánská daň za registraci nových automobilů ve výši 105% ceny nového vozu může bránit volnému pohybu zboží či zda se nejedná o diskriminační zdanění, což by v obou případech znamenalo porušení pravidel zakotvených ve Smlouvě ES.
Evropský soudní dvůr oba argumenty namítající porušení evropského práva odmítl. Nejprve s odůvodněním, že sporná daň není vybírána v souvislosti s přechodem automobilu přes hranici, ale při jeho první registraci v Dánsku, neshledal v jejím používání překážku volného pohybu zboží mezi členskými státy. Tento závěr ESD opřel i o zjištění, že z počtu nově registrovaných vozidel v Dánsku nevyplývá, že by daň znemožňovala Dánům kupovat si nové vozy méně než je tomu v případě občanů v jiných členských státech EU, tj. že Dánové jsou dostatečně bohatí, aby si takovou daň mohli dovolit.
Pokud jde o argument o daňové diskriminaci, připomeňme, že ukládání daní zásadně zůstává v pravomoci členských státu EU, pouze některé daně (DPH, některé spotřební daně) jsou postupně harmonizovány; dále tyto daně nesmějí sloužit jako nástroj skryté diskriminace dováženého zboží. Smyslem zákazu daňové diskriminace podle Smlouvy ES je tedy pouze zajistit, aby domácí zboží bylo vystaveno stejné konkurenci jako zboží dovezené a nebylo fiskálně zvýhodňováno, tj. zajistit jeho daňovou neutralitu ve vztahu ke zboží vyrobenému v jiných členských státech EU. Žádný příznak takové diskriminace však ESD v daném případě nezjistil, přičemž jedním dechem konstatoval, že smyslem příslušného článku Smlouvy ES není ovlivňovat výši daně. Pokud tedy nebyl doložen žádný důkaz o diskriminaci “evropského” dováženého zboží, nezbývalo ESD než dojít k závěru, že vysoká dánská daň za registraci nových automobilů je v souladu s právem EU.
Tento případ je jedním z problémových aspektů uplatňování tzv. základních svobod v právu EU a na téměř absurdním příkladě ukazuje, že ke skutečnému vytvoření jednotného trhu v rámci EU vede ještě dlouhá cesta. Z pohledu blížícího se vstupu České republiky do Evropské unie lze i na základě tohoto příkladu navíc dodat, že ti, kteří usilují o zmírnění celkového daňového zatížení, v předpisech ani rozhodovací praxi evropských institucí zřejmě oporu nenaleznou.
Pavel Svoboda
Weinhold Legal
Důležité upozornění Weinhold Legal