Od loňské stoleté (chcete-li tisícileté) vody neuplynul ještě ani rok a příroda si umyslela potrápit nás pro změnu tropickými vedry a nedostatkem srážek. Zemědělci sice mohou vyrazit do polí a sadů o několik týdnů dříve než v předchozích letech, čeká na ně ovšem nižší úroda. Lodě na Labi stojí a čekají až se zvedne hladina, aby mohly proplout. Kolejnice ohýbané nezvykle žhavým sluncem zase zpomalují železniční dopravu. Odběr elektřiny zatěžují klimatizace a neustále šlehající lopatky větráků. Ve Francii dokonce začali chladit jaderné elektrárny, neboť vedra snižují účinnost chladících věží. Turbíny vodních elektráren pohání stále méně vody. Rybníky a přehrady vysychají a „kvetou“, což neprospívá nejen koupáníchtivým lidem, ale ani rybám. Z měst se stávají akumulační kamna sálající dlouho do noci a přízemní ozón ztěžuje pobyt v centrech metropolí. Evropa a její hospodářství zkrátka žízní. Pro ilustraci situace a dopadů letošního rozmaru přírody uveďme několik zpráv z posledních hodin a dnů:
* Tropická vedra a sucho donutily Český statistický úřad snížit odhad letošní produkce základních obilovin na 5,331 mil. tun. Letošní sklizeň by tak měla být meziročně o 13,3% nižší. V první prognóze zpracované začátkem července ČSÚ očekával meziroční propad o 8,8%. Letošní úroda bude patrně nejhorší od roku 1979. Podobně nepříznivé odhady přináší také ovocnáři. Sklizeň jablek by měla meziročně klesnout o pět až deset procent.
* Prognóza evropského farmářské sdružení COPA-COGECA počítá s poklesem úrody obilovin o 6%.
* Evropský komisař Franz Fischler sdělil, že náklady způsobené letošním rozmarem přírody již přesáhly loňské povodňové škody ve střední Evropě.
* Mezinárodní rada pro obilí (International Grains Council) na konci července snížila odhad letošní celosvětové sklizně pšenice z 572 na 568 mil. tun. Ve zdůvodnění je explicitně uveden negativní dopad sucha na sklizeň ve Francii, ČR, Rumunsku a Slovensku. IGC se obává také sucha v Kanadě a Austrálii.
* Francouzské ministerstvo zemědělství mluví o nejhorším suchu od roku 1976 a vláda již jmenovala zvláštního zmocněnce pro koordinaci krizového týmu.
* Rakouští zemědělci varují, že letošní sklizeň obilovin může dosáhnout jen 60% obvyklé úrovně.
* Slovenské ministerstvo zemědělství uvádí, že suché a horké počasí snížilo průměrný hektarový výnos obilovin 3,12 z loňských 3,93 tuny. Letošní sucho sníží příjmy zemědělského sektoru podle předběžných odhadů Slovenské zemědělské a potravinářské komory o 2,35 mld. Sk.
* Rumunsko a Ukrajina zrušily cla na dovoz obilovin v obavě před výrazným poklesem sklizně. Vyschlá obilnice Evropy, Ukrajina, si již zajistila dodávky obilí z Ruska a Kazachstánu.
* Italská energetická síť musela poprvé po dvaceti letech omezit dodávky elektřiny kvůli náporu klimatizačních jednotek.
* V jihozápadním Rumunsku dosahuje hloubka Dunaje pouze 1,5 metru a je více než jeden metr pod minimem, které je nezbytné pro lodní dopravu. V přístavu Zimnicea na jihu země muselo být vybagrováno dno řeky, aby mohlo odplout 251 lodí.
* Na jihu Evropy hoří vyprahlé lesy. S ničivým živlem zápasí hasičské sbory v Chorvatsku, Francii, Španělsku, Portugalsku a Rusku.
* Tající led na Matterhornu uvolnil kamennou lavinu a vyžádal si jednu z největších horských záchranných akcí poslední doby, při níž bylo ze svahů symbolu Alp evakuováno 70 horolezců. Není divu, záznamy švýcarských meteorologů teplejší léto nepamatují, ačkoli jejich stáří již dosahuje úctyhodných 250 let.
Vyčíslit celkové škody patrně nelze, jejich výše bude ovšem značná. Z hlediska dlouhodobého vývoje ekonomiky je důležitou otázkou, zda výkyvy počasí z poslední doby jsou jen náhodným jevem nebo představují změny klimatu. Meteorologové a klimatologové vedou o tomto tématu rozsáhlé diskuse. Pokud se ovšem potvrdí zjištění Benjamina Lloyd-Hughese a Marka Saunderse poukazující na rostoucí tendenci suchého počasí v západním Rusku a střední a východní Evropě (A Drought Climatology for Europe, International Journal of Climatology 2002), budou se tyto regiony a jejich ekonomiky muset přizpůsobit. Tlak na restrukturalizaci ekonomik vyvolávají nejen technologické změny, ale i klimatické změny. Na vedru se dá totiž i vydělat. Zeptejte se prodejců chlazených nápojů, zmrzliny nebo větráků. Zahrádky restaurací večer praskají ve švech a studené pivo nepřestává téci proudem. Možná se dočkáme i toho, že pražský magistrát po vzoru pařížských kolegů začne pískem zavážet vltavská nábřeží.
Velká část makroekonomie dodnes zápasí s překonáním časové nekonzistence v praxi hospodářské politiky. Klimatické změny a rozmary počasí by mohly posunout horizont uvažování ekonomů za délku volebního období či demografických projekcí. Obě eko-vědy, ekonomie a ekologie, k sobě možná mají blíže, než si myslíme.
David Marek