Nekonsolidované CAS výsledky ČEZu, které budou zveřejněny 31.června, odrážejí převážně výsledky z produkce elektřiny. Tržby za první pololetí 2003 by měly být vyšší než ve stejném období minulého roku, předpokládáme, že výrazný nárůst prodaného množství elektřiny v tuzemsku i v zahraničí byl pouze částečně kompenzován dalším výrazným poklesem domácích velkoobchodních cen v důsledku pokračující liberalizace trhu s elektřinou. Vyšší nominální tržby se odrazily v nárůstu absolutní hodnoty EBITDA, nicméně provozní zisk poklesl díky vyšším odpisům v souvislosti s uváděním JETE do provozu (cash flow tímto samozřejmě přímo ovlivněno není, odhlédneme-li od pozitivního vlivu odpisů na peněžní tok díky úspoře na dani ze zisků). Finanční výsledky a čistý zisk jsou pak výrazně ovlivněny ziskem z prodeje 66% v ČEPS státu a daní z tohoto zisku.
Konsolidovaná IAS čísla, zahrnující i výsledky regionálních distribučních společností, ve kterých má ČEZ majoritu (tyto společnosti také zveřejní své CAS výsledky 31.7.), by měla být zveřejněna 3. září.
Následující graf ukazuje vývoj čtvrtletních tržeb, objemových prodejů a EBITDA ČEZ:
Zdroj: Patria Finance, ČEZ
Krátkodobý fundamentální výhled pro akcii je poměrně jasný a víceméně pozitivní – domácí pozice ČEZ je výrazně posilněna akvizicí regionálních distributorů (společnosti ovládané ČEZem pokrývají 55 % prodejů elektřiny konečným tuzemským spotřebitelům) a tlak na velkoobchodní ceny se dle nás pomalu snižuje. Dobře se vyvíjejí i exporty a výhled je i zde pozitivní díky předpokládanému poklesu exportních bariér po našem vstupu do EU a rostoucím cenám elektřiny na velkoobchodní úrovni v Německu. Provozní efektivnost se zlepšila mimo jiné díky zvýšení podílu jaderných elektráren na produkci elektřiny.
Z hlediska situace na trhu by mohla některé investory znepokojovat možnost umístění většího množství akcií na volném trhu v souvislosti s údajným záměrem vlády prodat 16 % ze státního podílu do konce roku 2003. Konkrétní krátkodobý a střednědobý vliv této transakce by ale záležel na jejích specifických podmínkách.
Střednědobý a dlouhodobý výhled je výrazně složitější. Nadvýroba elektřiny v regionu by se v horizontu 10-15 let mohla změnit v nedostatek produkční kapacity (z velké části bude toto záležet na vývoji investic do nových kapacit v Německu a jeho postoj k jaderné energetice), ale to by mohlo být teoreticky kompenzováno importem elektřiny ze zemí východní Evropy. I ČEZ bude muset po roce 2010 významně investovat do nahrazení nejstarších hnědouhelných elektráren.
Privatizace majoritního státního podílu je v dohledné době nejistá.
A v dlouhodobém období vyvstává např. důležitá otázka nákladů spojených s likvidací vysloužilých jaderných elektráren a skladováním vyhořelého jaderného paliva.
Jiří Soustružník, J.Oppitzová
Komentář k očekávaným výsledkům Českého Telecomu naleznete ZDE
Komentář k očekávaným výsledkům Eurotelu naleznete ZDE