Po roce se na stránky novin vrací téma rovné daně. Před loňskými parlamentními volbami s touto koncepcí daňové politiky přišla ODS. Nyní se myšlenka rovné daně prosadila na Slovensku. Rovnou daň z příjmu již zavedly v Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Rusku, Gruzii, Rusku, Hongkongu. Návrh slovenské vlády obsahuje kromě sjednocení sazeb daní z příjmu na 19% také zavedení jednotné sazby daně z přidané hodnoty na stejné úrovni.
Výhody rovné daně byly hojně diskutovány již před loňskými volbami. Ve zkratce si připomeňme ty nejdůležitější: zjednodušení daňového sytému, snížení nákladů na výběr daní, omezení „daňové optimalizace“ a daňových úniků a omezení „sociálního inženýrství“ vlád posouvajícího efektivní daňovou sazbu za vrchol Lafferovy křivky. Rovná daň přitom zachovává daňovou progresi. Dvacet procent (příklad) z dvacetitisícového daňového základu je podstatně více než dvacet procent z desetitisícového daňového základu.
Podívejme se, jak by mohla vypadat rovná daň v ČR. U daně z přidané hodnoty by k výpočtu dopadů sjednocení sazeb bylo nutné znát příjmy u jednotlivých skupin zboží a služeb, na něž je uplatněna rozdílná sazba DPH. Jednodušší situace je u daně z příjmu. U daně z příjmu fyzických osob záleží výše daňových příjmů na dvou parametrech systému odčitatelných položek a daňové sazbě. Český systém odčitatelných položek je poměrně rozsáhlý a právě projednávaná reforma veřejných rozpočtů ve své původní podobě zahrnovala snížení jejich počtu. Návrh ODS, se kterým šla loni do voleb dokonce počítal pouze s jediným odpočtem. Předpokládejme, že by zavedení jednotné sazby u daně z příjmu fyzických osob mělo být rozpočtově neutrální, tj. rozpočtové příjmy by měly zůstat na stejné úrovni. Ze schváleného rozpočtu víme, že na dani z příjmu fyzických osob by se letos mělo vybrat 127,2 mld. Kč. Počet fyzických osob podléhajících zdanění by se měl pohybovat mírně na úrovni 4,8 mil. osob. Průměrná mzda za letošní rok dosáhne podle našeho odhadu zhruba 16 500 Kč. Následující tabulka shrnuje kombinace výše odčitatelných položek a daňových sazeb, odpovídajících letošním požadavkům na daňové příjmy a uvedeným předpokladům:
Tabulka 1. :
Odpočet Sazba DPFO
1000 16,5
2000 17,8
3000 19,4
4000 21,3
5000 23,5
6000 26,3
Pokud bychom chtěli okopírovat navržený slovenský systém s rovnou devatenáctiprocentní sazbou a zachovat rozpočtovou neutralitu v této části rozpočtu, museli bychom snížit průměrný součet odčitatelných položek zhruba na 2 800 Kč (měsíčně). Připomeňme, že dnes činí minimální nezdanitelná částka u plátce daně z příjmu fyzických osob 38 040 Kč (na roční bázi), což představuje minimální měsíční odpočet 3 170 Kč. Co se týče odpočtů z daňového základu, pohoršili by si tedy všichni. Nejvíce ti, kteří dnes uplatňují vysoké odpočty, tj. zejména rodiny s větším počtem dětí. Snížením sazby daně by si „průměrný“ zaměstnanec s průměrnou mzdou a průměrnými odpočty z daňového základu mírně polepšil. Vzhledem k tomu, že u mezd je medián patrně nižší než průměr, je možné, že většina lidí by si pohoršila. Důležitým přínosem je však (kromě všech výše uvedených výhod) odstranění demotivace k lepšímu pracovnímu výkonu a vyšším výdělkům.
Podstatně větší manévrovací prostor by se však vládě nabídl, pokud by požadavek fiskální neutrality posunula na úroveň celkových daňových příjmů. Snížení výběru u daně z příjmů by např. mohlo být kompenzováno zvýšením rozpočtových příjmů u nepřímých daní, což je případ slovenské rozpočtové reformy. Snižování sazeb přímých daní se tak jako tak neubráníme, má-li česká ekonomika obstát v konkurenčním boji. Ruku v ruce s tím ovšem musí přijít škrty ve výdajích a omezení daňových úniků ... a právě zde by mohla rovná daň pomoci. Jen je třeba přijít s realističtějším návrhem než ODS v loňském roce.
David Marek
Rovnou daň na úrovni daně z příjmů fyzických osob navrhovala ODS v roce 2002 v rámci předvolební kampaně. Diskuse se však strhla kolem její 15procentní navrhované výše, která byla podle mnoha ekonomů včetně Patrie rozpočtově příliš nízká. (celou analýzu naleznete ZDE v rámci Makroekonomického přehledu za duben 2002)