Británie je členem Evropské unie od 70. let, ale členem Evropské měnové unie zatím není a možná jen tak nebude. Britský ministr financí Gordon Brown totiž slíbil podrobit případný test vstupu do EMU pěti „konvergenčním testům“. Podle britské vlády by Británie měla do EMU vstoupit, pokud přijetí eura bude mít příznivé účinky na zaměstnanost a na zahraniční investice, pokud bude vhodné pro budoucnost londýnské City a pokud bude britská ekonomika podléhat stejnému hospodářskému cyklu jako zbytek Evropy a nebo bude alespoň natolik flexibilní, že se případně dokáže s Evropou „sladit“.
Ačkoliv výše uvedené testy mají dodat britskému rozhodován zdání odbornosti, jde ve skutečnosti o výsostně politické rozhodování a všechny testy jsou dostatečně flexibilní na to, aby dokázaly vyhovět politické objednávce. A zdá se, že politická objednávka je rozhodnutí o euru odložit. Gordon Brown ve svém návrhu rozpočtu na rok 2004 (britský rozpočet se předkládá na dvakrát, první verze v dubnu, finální pak na podzim) jasně naznačil, že doposud nenastal čas na referendum. Uznal přitom argumenty strany „pro“, která spoléhá na to, že přijetí eura zvýší britský HDP o několik desetin procent díky úsporám v transakčních nákladech konverze liber za eura a větší cenové transparentnosti.
Převážily však obavy druhé strany, která se bojí především velkých makroekonomických turbulencí, pokud by se Británie vzdala samostatné měnové politiky. Zdá se totiž, že britská ekonomika se chová jinak než většina evropských ekonomik a úrokové sazby stanovované ECB z Frankfurtu by Británii nemusely vyhovovat (tak jako nyní nevyhovují v recesi se potápějícímu Německu). Vstupní šok by mohl, podle odhadů expertů britské vlády, srazit HDP až o několik procentních bodů a to si žádní vláda jistě nepřeje.
Je otázka, do jaké míry je britská debata relevantní pro nás. Česká ekonomika, stejně jako britská, se nepohybuje zcela synchronně s evropskou a úrokové sazby ECB tak pro nás nemusí být nejvhodnější. Navíc proces konvergence přináší a bude přinášet odlišné šoky do české ekonomiky (dobrým příkladem byla sanace českých bank v období 1998-2001 nebo očekávaná fiskální reforma). Na druhou stranu, česká ekonomika je mnohem otevřenější než britská a drtivá většina našich zahraničních vztahů jde právě do zemí eurozóny. Přijetí eura by tak bylo výhodné pro řadu českých exportérů a importérů.
Ondřej Schneider
Vedoucí katedry Evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky na Institutu ekonomických studií FSV UK
Pozn. Patria: Průzkum agentury Reuters, jehož se účastnilo 35 ekonomů v tomto týdnu, ukázal, že šance na vstup Británie do EMU do roku 2006 vidí trh na 25 procentech.