Obecná shoda panuje v názoru, že americká centrální banka dnes přistoupí ke snížení úrokových sazeb s cílem podpořit ekonomický růst. Diskuse analytiků se vedou kolem míry snížení sazeb, v průměru se očekává redukce o 25 bps, čímž by se dostala klíčová sazba Fedu na 41leté minimum ve výši 1,5%. Centrální banka USA zatím snížila sazby 11krát z výchozí hodnoty 4,75%, naposledy v prosinci minulého roku.
Fed je výjimečnou centrální bankou v tom smyslu, že měnové podmínky nastavuje nejen s ohledem na inflaci, ale stejnou měrou hledí i na hospodářský růst. Spekulace o možném snížení sazeb se začaly množit koncem října poté, co Fed publikoval svou Béžovou knihu, ve které je zdůrazněno právě negativní hodnocení ekonomického růstu pro čtvrté čtvrtletí podpořené nízkými maloobchodními tržbami, stagnující průmyslovou výrobou a problémy na trhu práce. Šlo o jistý signál centrální banky, že je ochotna ke snížení přistoupit, pokud budou ekonomické zprávy i nadále nepříjemné.
Od té doby skutečně přišla další série negativních informací: nezaměstnanost se v říjnu zvýšila na 5,7%, HDP ve 3Q rostl mezičtvrtletně anualizovaně o 3,1%, resp. o 3% meziročně, a aktivita v průmyslu se snížila. Kromě toho prudce poklesla i důvěra spotřebitelů v ekonomiku. Na druhé straně roční míra inflace v září poklesla na 1,5% z 1,8%, té se tedy Fed zatím obávat nemusí.
Také americká ekonomika je zasažena globální recesí, příkladem je historicky nejvyšší deficit obchodní bilance, který v září dosáhl 38,5 mld. dolarů. Evropská centrální banka i Bank of England se také připravují na snížení sazeb, a to buď již na čtvrtečním zasedání nebo alespoň do konce tohoto roku. Dalšími faktory, které podporují snížení sazeb Fedu, jsou obavy z terorismu, irácké války a účetnictví firem.
Vše tedy hovoří pro snížení sazeb. Otázkou však je, zda je snižování sazeb vůbec schopno ekonomiku podpořit a nastartovat její růst. Z pohledu jednotlivých složek HDP je třeba si klást zásadní otázky. Začnou si podniky více půjčovat? Potřebují podniky investovat, když spotřebitelé nejsou ochotni nakupovat? Jsou tedy sazby správným krokem, jak znovu získat důvěru spotřebitelů? Není na řadě fiskální politika a mj. další snižování daní (či pochybné zvyšování vládních výdajů)? Negativní sentiment by bylo potřeba "lámat" i jinými nástroji a rychlým řešením konfliktů. Pokud budou lidé počítat s válkou, těžko je v dostatečné míře přilákají levné spotřebitelské úvěry. Jediné, co v současnou chvíli v USA funguje dobře, je trh nemovitostí.
Radim Krejčí