Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články

Kdo vydělá na dohodě o (ne)konverzi privatizačních příjmů mezi vládou a ČNB

25.1.2002 10:45
Autor: 

Minulý týden vláda a ČNB dohodly přesný mechanismus nakládání s devizovými privatizačními příjmy. Část této dohody s podstatnými detaily byla zveřejněny na internetových stránkách ČNB. Ústředním bodem dohody mezi vládou a ČNB je nepustit ani korunu z devizových privatizačních příjmů na devizový trh a nepřispět tak k apreciačnímu trendu české měny. Za tímto účelem bylo rozhodnuto ponechat co nejvíce prostředků na devizovém účtu u ČNB co nejvíce privatizačních příjmů. Zároveň k úhradě devizových výdajů vlády a státních institucí budou použity výhradně devizové prostředky získané privatizací. Prostředky, které bude vláda potřebovat směnit na koruny za účelem úhrady plánovaných výdajů, nakoupí do devizových rezerv ČNB, přičemž stát zaplatí ČNB poplatek za tyto konverze. Podívejme se na poslední aspekt strategie vlády a ČNB.

Držba devizových rezerv přináší ČNB náklady. Ty jsou dvojího druhu. Aktiva v cizích měnách mají nižší výnos, než domácí instrumenty. Pokud bude chtít ČNB sterilizovat zvýšení měnové zásoby způsobené nákupem deviz financovaným dodatečnou emisí české měny, bude muset použít repo operace, jejichž úroková sazba je zhruba o dva procentní body vyšší než výnos devizových rezerv. Navíc za předpokladu pokračujícího posilování domácí měny v dlouhodobém horizontu vznikají ČNB náklady spojené s nižší korunovou hodnotou devizových rezerv. Protože tyto náklady jsou spojené s privatizací, za kterou ČNB "nemůže", dohodly se vláda a ČNB na poplatcích, kterými by vláda měla kompenzovat ČNB náklady spojené s navýšením devizových rezerv. Za prvních 50 mld. Kč, jež ČNB odkoupí do devizových rezerv, stát zaplatí poplatek ve výši 3% konvertované částky. Za dalších 50 mld. Kč činí poplatek 6% a vše nad 100 mld. Kč bude zpoplatněno sazbou 9%. Tyto poplatky budou splaceny z privatizačních příjmů a nezatíží tak státní rozpočet.

Jak tedy budou vypadat náklady státu a ČNB? Vezměme do úvahy dva případy: konverzi 150 mld. Kč (tj. příjmů z privatizace Transgasu a Unipetrolu) a konverzi prostředků, jež by měly postačit potřebám vlády (cca 85 mld. Kč).

1) Konverze 150 mld. Kč: Nejdříve se podívejme na náklady ČNB. Ty nejsou jednorázového charakteru, neboť ČNB zbudou dodatečné devizové rezervy i po skončení privatizace. Pokud je nebude chtít ČNB postupně rozpustit (tj. směnit na koruny), aby nepřispěla k posílení koruny, bude je muset držet až do vstupu ČR do evropské Hospodářské a měnové unie, tj. do zániku koruny a převzetí eura. V dohodě mezi vládou a ČNB se počítá s horizontem šesti až sedmi let. Pokud budeme počítat s 6 roky a úrokovým diferenciálem mezi českou repo sazbou a výnosem devizových rezerv ve výši 2%, potom by náklady měly činit zhruba 12,6% z dodatečných devizových rezerv. Pro jednoduchost opomíjíme dopad změny kurzu koruny (posílení koruny by náklady zvýšilo a naopak). Při držbě dodatečných devizových rezerv ekvivalentních 150 mld. Kč by tak náklady ČNB činily 18,9 mld. Kč. Stát by podle dohodnutého mechanismu ČNB zaplatil za konverzi 150 mld. Kč poplatek ve výši 9 mld. Kč. Náklady by tak byly rozloženy téměř rovnoměrně. Poplatek státu ČNB lze chápat jako investici, která povede k tomu, že se díky posílení koruny nesníží korunová hodnota privatizačních příjmů. Při posílení kurzu koruny k euru na hodnotu 30,0 CZK/EUR a neplacení poplatku ČNB by korunová hodnota privatizačních příjmů byla stejná jako v případě kurzu na úrovni 32,0 CZK/EUR a zaplacení poplatku ČNB.

2) Konverze 85 mld. Kč: Nyní se pokusme sestavit reálný scénář konverze privatizačních příjmů. Ministr financí Jiří Rusnok uvedl, že vláda bude potřebovat 60 až 110 mld. Kč z privatizace v korunách. K čemu je bude potřebovat. Vláda počítá v návrhu státního rozpočtu s dotací z FNM ve výši 22,7 mld. Kč na úhradu dluhové služby. Dále bude potřebovat 17,4 mld. Kč do mimorozpočtového Státního fondu rozvoje bydlení, 22,7 mld. Kč pro Státní fond dopravní infrastruktury a 22 mld. Kč na splacení úvěru, jež FNM přijal od České konsolidační agentury. Celková suma činí zhruba 85 mld. Kč. Při této částce by náklady ČNB, spočítané stejně jako v předchozím případě, činily 10,7 mld. Kč a stát by na poplatcích ČNB zaplatil 3,6 mld. Kč. Většinu nákladů by v tomto případě nesla ČNB.

V našich výpočtech jsme abstrahovali od řady aspektů, přesto je evidentní, že náklady privatizace budou nemalé a ponese je jak vláda tak ČNB. Uvedená dohoda mezi ČNB nepovede k tomu, že by jedna či druhá strana mohla vydělat, pouze rozkládá náklady mezi oba subjekty. V posledku tyto náklady platíme všichni. A za co vlastně? Za stabilitu kurzu umožňující existenci stabilních makroekonomických podmínek nezbytných k udržení růstového trendu domácí ekonomiky. Podle analýzy agentury Czechtrade posílení koruny v loňském roce negativně ovlivnilo 48% českých vývozců. S dalším posilováním koruny by toto procento jistě vzrostlo.

David Marek


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
14:30USA - Empire State Manufacturing index
15:15USA - Průmyslová výroba, m/m