Ačkoliv podle původních záměrů slovinské vlády měla privatizace dvou největších slovinských bank začít již v roce 1999, k prvnímu kroku odstátnění chce přistoupit z důvodu předchozích politických změn až tento rok. Téměř 50% bankovního sektoru však zůstane i po této fázi privatizace pod kontrolou státu, a to ještě další tři roky.
Nova Ljubljanska Banka (NLB), největší banka v zemi, a Nova Kreditna Banka Maribor (NKBM) měly být původně částečně zprivatizovány již před dvěmi lety. Stát měl v případě NLB nejdříve zredukovat svůj podíl na méně než dvě třetiny kombinací umístění akcií na místním trhu, přesunu části akcií do státních fondů a emitování GDR. K tomu ale nedošlo. Vláda pouze v květnu minulého roku převedla zmiňovaných 10 % akcií na státní fondy (restituční a penzijní), čímž snížila svůj přímý podíl na NLB na 83 %, avšak včetně fondů stále vlastní 92,3% akcií. Protože je stát současně jediným akcionářem NKBM, ovládá tak stále 46% bankovního sektoru ve Slovinsku.
Nova Ljubljanska Banka s bilanční sumou cca 170 mld. Kč dominuje slovinskému bankovnímu trhu (34%) a je osmou největší bankou ve středoevropském regionu (podle časopisu The Banker). Nova Kreditna Banka Maribor má přibližně 48 mld. Kč aktiv. Není proto s podivem, že o NLB dosahující ročního zisku 1,4 mld. Kč a NKBM se ziskem 0,65 mld. Kč (1999) projevily zájem mj. UniCredito, Raiffeisen Zentalbank či belgická KBC. Stát však chce i nadále privatizovat banky gradualisticky, takže i letos zůstane vláda majoritním akcionářem v obou výše zmiňovaných bankách, neboť hodlá prodat pouze minoritní balíky akcií (35 resp. 40 %). Teprve v horizontu 2-3 let se mají stát čistě privátními institucemi.
(Jan Hájek)