Následuje zápis z jednání bankovní rady ČNB:
Bankovní radě byla předložena červnová situační zpráva vyhodnocující nově dostupné informace a rizika ve vztahu k dubnové makroekonomické prognóze.
Spotřebitelské ceny dosáhly v květnu vyššího meziročního růstu (3,1 %), než předpokládala dubnová prognóza (2,9 %). Odchylka byla způsobena zejména rychlejším vývojem regulovaných cen a vyššími cenami pohonných hmot reagujícími na vývoj světových cen ropy. Zrychlení růstu cen průmyslových výrobců odráží především vyšší ceny energetických zdrojů. Ceny zemědělských výrobců v květnu odpovídaly prognóze.
Vysoký růst HDP v prvním čtvrtletí byl v souladu s predikcí. Určité odchylky od prognózy nastaly ve struktuře ekonomického růstu. Spotřeba domácností rostla ve srovnání s prognózou poněkud rychleji, naopak vládní spotřeba vykázala zápornou dynamiku. Fixní investice odpovídaly prognóze. Změna stavu zásob dosáhla výrazně vyšších než očekávaných hodnot. Naopak vývoj čistých exportů ve stálých cenách zaostal za předpoklady predikce. Dostupné údaje z trhu práce potvrzují příznivý ekonomický vývoj. Míra nezaměstnanosti v květnu byla oproti prognóze o 0,2 p.b. nižší. Vyšší poptávka po práci se začíná postupně projevovat i v poklesu počtu registrovaných nezaměstnaných. Průměrná nominální mzda rostla v prvním čtvrtletí zhruba o 1 p.b. rychleji, než očekávala prognóza.
Po prezentaci situační zprávy přistoupila bankovní rada k diskuzi. Členové bankovní rady vnímali rizika dubnové prognózy převážně jako vyrovnaná a relativně nízká. Zazněly také názory, že rizika jsou vychýlena proinflačním směrem. Shoda panovala na tom, že v souladu s dubnovou prognózou a stávajícím očekáváním finančních trhů roste pravděpodobnost, že příští pohyb úrokových sazeb bude směrem nahoru.
Diskuze bankovní rady se soustředila na faktory, které mohou ovlivnit budoucí inflaci. Z domácích faktorů bylo zmíněno oživení soukromé spotřeby v kombinaci s vyšším než predikovaným růstem mezd. Převládal však názor, že rizika poptávkové inflace zatím nejsou patrná. Zazněly názory, že vyšší mzdová dynamika je kompenzována rostoucí produktivitou práce. Rizika jsou omezena i proto, že spotřeba domácností roste stále výrazně pomaleji než celkový HDP. Bylo také poukázáno na to, že projevům inflačních tlaků v situaci silného ekonomického růstu brání souběžně akcelerující potenciální produkt, tažený pozitivními efekty přílivu přímých zahraničních investic.
Bankovní rada se shodovala, že v nejbližší době budou inflační impulsy vycházet zejména z oblasti regulovaných cen. V inflaci se také jednorázově projeví zvýšení cen pekárenských výrobků. Zazněla obava, že inflace převyšující 3 % může ovlivnit inflační očekávání. Bylo řečeno, že za poslední rok inflace v ČR zrychlila mnohem více než v řadě rozvíjejících se ekonomik či eurozóně nebo USA. Na druhé straně bylo argumentováno, že při tvorbě inflačních očekávání tržní subjekty jistě zohlední efekt jednorázových opatření a vliv regulovaných cen.
Bankovní rada diskutovala také vývoj vnějšího prostředí. Opakovaně zaznělo, že inflace v nejvýznamnějších ekonomikách mírně roste a postupně dochází ke zvyšování úrokových sazeb. Tomuto trendu se zřejmě dříve či později nevyhne ani česká ekonomika. Prohloubení záporného úrokového diferenciálu může ovlivnit vývoj kurzu koruny. V posledních týdnech došlo ke korekci jeho meziročního posilování.
Bankovní rada se věnovala i diskuzi perspektiv ekonomického růstu v ČR. Většina členů zastávala názor, že udržení stávající vysoké dynamiky v delším období není pravděpodobné. V této souvislosti bylo poukázáno na riziko zhoršení vývoje čistých exportů nebo na vysokou míru zdanění a regulace ekonomiky a její nedostatečnou flexibilitu. K udržení vyšší růstové trajektorie může napomoci i ekonomické oživení v eurozóně. Bylo také řečeno, že budoucí růst české ekonomiky a vnímání perspektiv domácí ekonomiky zahraničními subjekty závisí na nastartování nezbytných reforem.
Po projednání situační zprávy bankovní rada jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 2 %.
Zapsal: Vladimír Bezděk, poradce bankovní rady