Praha 20. března (ČTK) - Stát by neměl prodejem akcií ČEZ látat díry v rozpočtu. Tak převážně hodnotí středeční rozhodnutí vlády prodat sedm procent akcií ČEZ dnešní tisk. Chybí mu také informace o tom, jaké má vláda se státním podílem ve strategické energetické firmě úmysly do budoucna. Lidové noviny a Právo se zamýšlejí nad rolí Strany zelených při vládním rozhodování o budoucnosti ČEZ.
S ČEZ se díry nelátají, nadepsaly svůj komentář Hospodářské noviny.
"Vláda prodej obhajuje tím, že potřebuje peníze na stavbu silnic. Jenže Státní fond dopravní infrastruktury, kam má přijít očekávaný výnos přes třicet miliard, je podle mezinárodních standardů součástí státního rozpočtu. A lepit v něm díry tímto způsobem, je nejen chybné, ale i velmi sebeklamné. Když není za co stavět silnice, je lepší si půjčit - alespoň se naplno projeví, jak na tom stát opravdu je. Bez zásadní reformy rozpočtových výdajů za rok nebude na dálnice znovu; i privatizace jednou skončí. Jednorázové příjmy se mají používat na jednorázové výdaje - třeba penzijní reformu nebo splátky dluhu," podotýká komentátor listu.
Jiná otázka podle něj je, zda tento krok příliš neposiluje současný management ČEZ. Když stát sníží svůj zatím dvoutřetinový podíl, neztratí výhledově nad ČEZ kontrolu, jako ji kdysi ztratil nad IPB? Soudí ale, že tato hrozba je podle všeho přeceňována. "Kvalifikovanou většinu totiž tvoří dvě třetiny přítomných na valné hromadě. A v historii ČEZ se snad ještě neuskutečnila valná hromada, na kterou by dorazilo více než pět procent drobných akcionářů. Stát je oproti tomu přítomen vždy v plné zbroji. Navíc: koupí-li si vlastní akcie sám ČEZ, bude nucen snížit základní kapitál. Tím ubude akcií a podíl státu se v důsledku "zředí" méně - ani ne o tři procenta," argumentuje.
Především by ale stát měl vědět, jak chce s ČEZ do budoucna naložit. Pokud to ví, zatím to není poznat, upozorňují Hospodářské noviny.
Na zdrženlivost zelených poukazují Lidové noviny. "Ministr Martin Bursík se po zasedání vlády pochlubil, že si odnesl garance v batohu. Pokud byly jeho garance týkající se prodeje sedmiprocentního státního podílu v ČEZ podobného druhu, jaký prezentoval ministr financí Kalousek, pak pánbůh s námi," píšou.
Autor sloupku připomíná, že ministr financí tvrdí, že je možné pouze teoreticky, aby se zhruba 120 tisíc drobných akcionářů sešlo na valné hromadě a narušilo tak hegemonii státu. Podle něj je to ale na tak zkušeného politika argumentace dost dětinská. "Volky nevolky se musíme smířit s tím, že veřejnost nemá nejen žádné garance ohledně státního podílu v ČEZ, dokonce se ani nedověděla, jaké má vláda se státním podílem úmysly do budoucna," píše.
Méně závažná, zato interesantní je podle LN zpráv o včerejším chování zelených na vládě. "'Skromně se zdrželi a Topolánkovi s Kalouskem naznačili, že mohou 'přitlačit na pilu'. Prioritou zelených je zjevně především to, co si odnesou v batohu," konstatují Lidové noviny.
Na zdrženlivost zelených upozorňuje i Právo. Dlouhá, předlouhá byla včerejší vládní debata o tom, kolik akcií gigantické firmy ČEZ stát prodá, aby bylo na silnice. Zdánlivě žádný velký problém, vždyť zisky z privatizace státního majetku ucpávající silniční i jiné rozpočtové díry už od samého jejího počátku. Jenže stát má také energetickou politiku, formulovanou v sedmé kapitole vládního prohlášení nazvané Energetika a klima, píše.
Při středečním rozhodování vlády šlo tedy podle autora sloupku o dvě věci. Jednak o obavu, aby to s elektřinou v této zemi nedopadlo třeba jako s cukrem, jednak o způsob té privatizace.
Tu první zřejmě ministr financí financí Miroslav Kalousek hladce uhádal poukazem na to, že současný státní podíl v ČEZ je tak vysoký a zbytek natolik rozdrobený mezi drobné vlastníky, že nehrozí státu žádná privatizační kulišárna.
"Včera nikdo ve vládě nakonec nebyl proti. Zelení se zdrželi. Ale časem jistě dojde i na jiné věty z vládního prohlášení, sepisovaného v době, kdy Mirek Topolánek potřeboval Martina Bursíka jako třetího do mariáše. Ministr průmyslu Martin Říman přece už dnes veřejně hovoří o vážném nebezpečí brzkého vyschnutí energetických zdrojů státu a o potřebě něco s tím urychleně dělat, vládní prohlášení však slibuje zachovat těžební limity pro hnědé uhlí a nestavět a ani neplánovat další jaderné bloky. Až se o tomhle bude diskutovat ve vládě, nebude zdrženlivost na místě," naznačuje Právo.