ČTK: Vlády zemí střední Evropy chystají plány na podporu ekonomik

Praha - Vlády zemí ve střední Evropě včetně české nyní přijímají nebo chystají plány na podporu domácích ekonomik, které se po globální finanční krizi dostávají do útlumu a některé do těžké recese. Opatření zahrnují zvýšené veřejné výdaje, snížení daní, podporu některým ohroženým odvětvím a další kroky například v sociální oblasti.

Rekordně vysoký "balíček" na podporu ekonomiky v úterý schválila německá vláda kancléřky Angely Merkelové, která se původně k podobným plánům stavěla neochotně. Dvouletý plán dosahuje objemu 50 miliard eur (asi 1,4 bilionu Kč), ovšem rekordní v celém poválečném období bude kvůli němu i letošní deficit veřejných financí.

Opatření z tohoto týdne přitom představují už druhý takový soubor, který má podpořit největší ekonomiku eurozóny. Na podzim Berlín přijal kroky ke stabilizaci bankovního systému a na podporu ekonomiky vláda tehdy vyčlenila 31 miliard eur. Skutečně nových peněz však v tomto balíku moc nebylo a Německo začalo být kritizováno kvůli neochotě dát do ekonomiky více.

Německo se původně zdráhalo přijímat rozsáhlé výdajové plány a kladlo důraz na zdravé veřejné finance. Sociálnědemokratický ministr financí Peer Steinbrück dokonce ještě minulý měsíc označoval ambiciózní plány na záchranu ekonomiky typu opatření Baracka Obamy a Nicolase Sarkozyho za "tupé". Nakonec však zvítězila obava z recese, která bude v Německu zřejmě nejhlubší v poválečné době. I tak je ale německý "balíček" v poměru k velikosti ekonomiky jen zhruba třetinový proti stimulačnímu plánu amerického prezidenta Obamy v hodnotě 819 miliard dolarů (17,2 bilionu korun), který v noci na dnešek schválila Sněmovna reprezentantů.

V novém balíku chce německá vláda ekonomiku podpořit hlavně investicemi do infrastruktury. Počítá také s určitým snížením daní a pomocí automobilkám.

Podobně opatrně jako Německo přistupovala k plánům na stimulaci ekonomiky i česká vláda. Ta v minulých dnech připravila po diskusích se svou Národní ekonomickou radou vlády (NERV) opatření na podporu zaměstnanosti a investice do výzkumu a vzdělání nebo infrastruktury. Zároveň například hodlá usnadnit přístup firem k penězům.

Všechna opatření české vlády by měla utvořit ucelený Národní protikrizový plán. Návrh NERV obsahuje na 250 různých opatření, o kterých se bude dále jednat, a jde o kroky jak na příjmové, tak na výdajové stránce státního rozpočtu. Tento týden vláda schválila novelu zákona o investičních pobídkách, která je součástí protikrizového balíčku. Finanční vyčíslení chystaných opatření zatím není známo.

Na Slovensku vláda Roberta Fica již v listopadu schválila téměř tři desítky opatření, která mají pomoci překonat důsledky globální finanční krize na ekonomiku země, která nyní přijala euro. Týkají se například budování dálnic, čerpání fondů Evropské unie, podpory malých a středních podnikatelů či energetiky.

Opatřením proti dopadům finanční krize se bude v zemi věnovat speciální Rada pro hospodářskou krizi, ve které by měli zasednou zástupci vlády, centrální banky, odborů, zaměstnavatelů, bank a samospráv. Rada by měla připomínkovat návrhy vlády, která opatření proti krizi připraví.

Ve středu se vláda dohodla, že k udržení růstu ekonomiky a zaměstnanosti vynaloží z letošního rozpočtu 332 milionů eur. Finance chce Bratislava získat snížením státní spotřeby, což by ovšem znamenalo, že o fiskální stimulaci nejde, protože do ekonomiky by tak nepřišly peníze navíc. Fico však nedávno připustil, že na zmírnění důsledků krize kabinet vyčlení finance, se kterými v letošním rozpočtu nepočítal.

Rakouská vláda plánuje vyčlenit na povzbuzení ekonomické konjunktury v zemi dvě miliardy eur (téměř 56 miliard Kč). Zhruba z poloviny jsou peníze určeny na státní garance úvěrů a na urychlení výstavby a modernizace komunikací. Kromě toho chce vláda posílit i podporu stavebního spoření. Zhruba jedna miliarda eur je určena na záruky bankovních úvěrů pro malé a střední podniky. Další téměř miliarda eur pak bude věnována v průběhu čtyř let na urychlení některých projektů rozvoje infrastruktury. Kromě toho vláda plánuje také urychlit daňové reformy, což by v letošním roce mohlo snížit daňovou zátěž poplatníků o 2,2 miliardy eur.

Plánu na povzbuzení ekonomického růstu předcházel v Rakousku "balíček" pomoci bankovnímu sektoru v sumě zhruba 90 miliard eur. Tento program zahrnuje přímé státní investice do bank, statní záruky a posílení garance vkladů.

Polská vláda Donalda Tuska schválila ve středu souhrn opatření, která mají zejména firmám pomoci v přežití finanční krize. Schválené kroky mají zvýšit bezpečnost na úvěrovém trhu a zároveň pobídnout banky k půjčování peněz na investice. Firmy také dostanou zálohy na peníze z Evropské unie.

Dnes má jednat o vládních návrzích na podporu ekonomiky maďarský parlament. Vláda přišla se stimulačním plánem, který by v příštích dvou letech měl nastartovat ekonomický růst. Součástí plánu nejsou nové výdaje vysoce zadluženého státu, ale přeskupení současných financí v rozpočtu tak, aby pomohly hlavně malým a středně velkým podnikům a podpořily zaměstnanost.

Maďarsko je v rámci východní Evropy považováno za zemi nejvíce ohroženou světovou finanční krizí, a to kvůli vysoké závislosti na půjčkách ze zahraničí. Země díky tomu získala od Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a Evropská unie půjčku 25,1 miliardy dolarů.

Tabulka: Nejnovější plány na podporu ekonomiky ve vybraných zemích: