Ten, kdo sleduje vše okolo souběhu za posledních dvacet let, musí získat neodbytný pocit, že žije v Absurdistánu. Od 90. let soudy opakovaně rozhodovaly v souladu s obchodním zákoníkem, že obchodní vedení není možné vykonávat v pracovním poměru, jde-li o člena statutárního orgánu. Přesto to firmy nerespektovaly a ve většině z nich byl praktikován model výkonu funkce člena statutárního orgánu souběžně s  manažerskou pozicí v pracovněprávním vztahu. Ekonomickými důvody byla skutečnost, že členové představenstva nebyli pojištění nemocensky ani důchodově. Společnosti nemohly uplatnit do daňových nákladů právnických osob odměny členů statutárních a jiných orgánů právnických osob.

?Na začátku roku 2011 média rozvířila klidné podnikatelské hladiny publikovaným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, který se zabýval důsledky zákazu souběhu funkcí nejen z pohledu pracovněprávního, ale i  z hlediska zaplaceného pojistného na důchodovém, nemocenském a zdravotním pojištění. A hle: Všichni byli překvapeni, podnikatelé začali panikařit. Pod nátlakem veřejnosti se začala objevovat různá stanoviska a vyjádření k přípustnosti souběhu funkcí ze strany finančních úřadů, ministerstev financí a spravedlnosti či České správy sociálního zabezpečení. Vše vyvrcholilo legislativním procesem, v němž byla od začátku letošního roku přijata nová právní úprava.

Souběh dnes

Od 1.1.2012 platí změna obchodního zákoníku, která průlomově zasáhla do právní úpravy do té doby netolerovaného souběhu funkcí, jenž je nyní výslovně připuštěn. Podle nového ustanovení §66d může statutární orgán pověřit obchodním vedením společnosti též zaměstnance, který může být současně jednatelem nebo členem představenstva. V navazujících odstavcích jsou možnosti delegace obchodního vedení zároveň omezeny tak, že pověření nemůže zahrnovat určité činnosti, kterými jsou například účast na zasedání představenstva či rozhodování o pověření obchodním vedením.

S touto úpravou v oblasti korporačního práva neoddělitelně souvisí zásadní změna v účasti společníků, jednatelů, členů představenstev a dalších osob v systému důchodového, nemocenského a zdravotního pojištění, která je obsahem souběžné novelizace předpisů z oblasti sociálního zabezpečení.

Další významnou změnu přináší zákon č. 470/2011 Sb. v oblasti daně z příjmů. Nově bude možné uplatnit do daňových nákladů právnických osob i odměny členů statutárních a jiných orgánů. Na druhé straně z  pohledu  těchto nově pojištěných osob dojde při zachování stejné výše odměny ke snížení jejich čistého příjmu, neboť budou platit vyšší pojistné a vyšší daň z příjmů než doposud díky tomu, že se jejich základ daně zvýší o pojistné odvedené plátcem jejich příjmu.

Ale pozor! Je třeba zdůraznit, že stejně jako v obchodně právní rovině, ani v otázce pojištění a daně z příjmů nejsou řešeny důsledky existence souběhu funkcí před účinností zákona, tj. před 1.1.2012. Zjednodušeně řečeno to znamená, že pokud někdo vykonával funkci člena statutárního orgánu současně s manažerskou pozicí v pracovněprávním vztahu, může být tato smlouva za určitých podmínek shledána neplatnou, a tudíž veškerá poskytnutá plnění i pojistné na důchodovém, nemocenském a zdravotním pojištění jsou pak sporná.

Souběh po rekodifikaci

Přišla rekodifikace. Prezident Klaus podepsal v únoru dva důležité zákony, občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích. Druhý z nich změní od 1.1.2014 situaci tak, že bude platit nové ustanovení, podle něhož bude výkon funkce člena představenstva založen na smlouvě o výkonu funkce. Zákon však umožňuje na tuto funkci použít i jiný typ smlouvy. Z předmětného ustanovení zákona vyplývá, že bude možno vykonávat funkci v pracovním poměru, nikoliv však současně na základě dvou smluvních typů -  každý si tudíž bude muset vybrat.

Upozorňuji také na to, že už od začátku letošního roku i s určením mzdy nebo jiného plnění zaměstnanci, který je současně členem statutárního orgánu společnosti, musí souhlasit ten orgán obchodní korporace, do jehož působnosti schvalování smlouvy o výkonu funkce náleží.