Je třeba přivítat, že v prosinci minulého roku předložilo ministerstvo spravedlnosti k projednání do legislativních orgánů vlády návrh doprovodných zákonů k rekodifikaci soukromého práva. Nejde zatím o všechny potřebné zákony, ale o jejich podstatnou část ano. Návrhy předložených zákonů upravují důsledky přijetí nového občanského zákoníku (NOZ) a zákona o obchodních korporacích (ZOK) jednak do procesních pravidel, ale i do různých oblastí práva. Stejně jako rekodifikační i doprovodné zákony mají nabýt účinnosti dnem 1. 1. 2014.

Civilní řízení ve dvou zákonech

V oblasti procesního práva se navrhuje základní změna v systému úpravy, neboť má dojít k tradičnímu rozdělení civilního soudního řízení do dvou samostatných zákonů. Z občanského soudního řádu má být vyňata úprava tzv. nesporných řízení - ta mají být upravena ve zcela samostatném zákoně o zvláštních řízeních soudních. I nadále se ale budou na tato řízení podpůrně aplikovat ustanovení občanského soudního řádu, pokud zákon o zvláštním řízení soudním nestanoví jinak. 

Zmíněný samostatný zákon bude obsahovat úpravu některých otázek řízení týkajících se fyzických osob (např. podpůrná opatření a svéprávnost, věci opatrovnické, nezvěstnost a smrt člověka, ochrana před zásahy do osobní svobody), řízení o některých otázkách týkající se právnických osob a svěřeneckého fondu (např. statusové věci právnických osob včetně jejich zrušení a likvidace, jmenování znalce, opatrovnictví právnických osob), řízení o pozůstalosti, řízení ve věcech rodinněprávních a řada dalších zvláštních řízení, zejména řízení o úschovách, řízení o umoření listin, řízení ve věcech kapitálového trhu apod. Součástí úpravy zákona o zvláštních řízeních soudních není úprava řízení ve věcech obchodního rejstříku ani jiných veřejných rejstříků právnických osob. Návrh této úpravy je včleněn do návrhu samostatného zákona, o němž se ještě zmíním. 

Druhým důležitým procesním předpisem je navrhovaná novelizace občanského soudního řádu a některých dalších zákonů (zákona o soudních poplatcích, zákona o státním zastupitelství, zákona o soudním řádu správním a zákona o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství). Kromě toho, že z občanského soudního řádu budou vypuštěna ustanovení týkající se nesporných řízení, což přispěje k jeho větší přehlednosti, dojde i k terminologickým a věcným změnám včetně promítnutí základních zásad NOZ a zrušení duality soukromého práva (zvláštní úpravy obchodních závazkových vztahů) do pravomoci a působnosti soudů.

Veřejné rejstříky

Jak bylo uvedeno, součástí doprovodné legislativy k rekodifikaci je i návrh zcela nového zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Návrh zákona obsáhne jak problematiku dosavadního obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku společenství vlastního jednotek a rejstříku obecně prospěšných společností, tak nově i rejstříku ústavů a svazku obcí. Za veřejný rejstřík se bude považovat také rejstřík spolků, který má upravovat zvláštní zákon.

Mimo úpravu zákona o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob má i nadále zůstat úprava rejstříku politických stran a hnutí, rejstříku školských právnických osob, rejstříku veřejných výzkumných institucí, rejstříku zájmových sdružení právnických osob a rejstříku církví náboženských společností, svazů církví a náboženských společností a církevních právnických osob. Návrh zákona v zásadě přebírá dosavadní úpravu, jak byla zakotvena v obchodním zákoníku (hmotněprávní část) a občanském soudním řádu (procesní část) ohledně obchodního rejstříku. Zásadní změnou je pouze to, že zápisy do veřejného rejstříku upraveného novým zákonem budou kromě rejstříkových soudů oprávněni provádět i notáři. A to za podmínky, že zapisované skutečnosti budou mít podklad v tzv. podkladovém notářském zápisu, současně budou splněny všechny požadavky stanovené právními předpisy pro provedení zápisu a doloží se všechny požadované listiny.

Obří novelizace

Nejrozsáhlejším zákonem, který ministerstvo spravedlnosti v souvislosti s rekodifikací předkládá, je návrh zákona, kterým se mění zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva. Návrh tohoto zákona obsahuje novelizaci 124 (!) zákonů. Jde o změny zákonů upravujících živnostenské podnikání, přeměny obchodních korporací, nadnárodní formy společností (zejména evropskou společnost), účetnictví, oceňování majetku, bankovnictví, kapitálový trh, pojišťovnictví, veřejné dražby, ochranu spotřebitele, reklamu, cestovní ruch, sociální oblast, školství, kulturu, pracovní vztahy, některé oblasti státní správy a samosprávu, řadu profesních předpisů aj.

Návrh zákona však neobsahuje všechny změny vyvolané rekodifikací. Neobsahuje úpravu insolvenčního práva, daňových předpisů, matrik či katastru nemovitostí. Tyto nezbytné změny budou provedeny samostatným zákony. Návrh zákona se soustřeďuje na věcné změny s ohledem na nové instituty soukromého práva či změnu dosavadní úpravy. Pokouší se i o změnu terminologie, avšak pouze tam, kde dochází k věcnému zásahu do předpisu. V ostatních případech se dosavadní terminologie neupravuje a bude se tak dít postupně s dalšími úpravami těchto právních předpisů. 

Tím však potřeba nových právních předpisů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva nekončí. Bude třeba ještě připravit návrh zákona o veřejné prospěšnosti či zákon o řízení před rozhodčí komisí spolku, s nimiž nový občanský zákoník výslovně počítá. Je proto třeba připravit se na „legislativní smršť“, kterou si uvedení nové rekodifikace v život vyžaduje. Můžeme jen doufat, že zákonodárné orgány včas doprovodnou legislativu projednají. I tak však hrozí, že doba na její studium nebude příliš dlouhá. To si od všech adresátů těchto norem vyžádá, aby se pokud možno s návrhy seznamovali průběžně, jak budou postupně projednávány. Snad k tomu přispěje i tento článek včetně navazujících podrobnějších informací, které k rekodifikaci hodláme v průběhu celého roku průběžně přinášet.