Musí se antimonopolní úřady členských států EU řídit tzv. oznámením de minimis Evropské komise, podle něhož určité dohody nespadají pod obecný zákaz kartelových dohod? Přesně tuto otázku řešil nedávno v řízení o předběžné otázce Soudní dvůr EU. A jeho odpověď možná leckoho překvapí.
Předběžná otázka byla položena v rámci sporu mezi společností Expedia, která se specializuje na prodej zájezdů přes internet, a francouzským soutěžním úřadem. Spor se týkal poskytování služeb internetové cestovní kanceláře. S cílem rozšířit prodej jízdenek na železniční dopravu a zájezdů přes internet uzavřela SNCF (francouzská železniční společnost) s Expedií několik dohod a založila s ní společnou dceřinou společnost GL Expedia.
Francouzský soutěžní úřad však v roce 2009 konstatoval, že spolupráce mezi SNCF a Expedia představuje kartelovou dohodu v rozporu s článkem 81 ES, a tuto spolupráci následně sankcionoval. Expedia v původním řízení argumentovala tím, že společný tržní podíl stran dohody nepřekračoval 10 % na relevantním trhu. Francouzský soutěžní úřad tak byl podle názoru společnosti Expedia povinen aplikovat Oznámení de minimis a dospět k závěru, že sporná dohoda nespadá pod obecný zákaz kartelových dohod stanovený čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.
Věc se dostala až k Soudnímu dvoru EU, který se v rámci řízení o předběžné otázce zabýval závazností tzv. oznámení Komise o dohodách menšího významu (plným a dlouhým názvem Oznámení Komise o dohodách menšího významu, které výrazně neomezují hospodářskou soutěž podle čl. 81 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství (nyní čl. 101 Smlouvy o fungování EU) pro národní soutěžní úřady aplikující čl. 101 Smlouvy o fungování EU.)
Úvodem Soudní dvůr EU jako již mnohokrát konstatoval, že aby dohoda spadala pod zmíněný zákaz, musí být jejím cílem nebo následkem výrazné omezení hospodářské soutěže na vnitřním trhu a musí být schopna ovlivnit obchod mezi členskými státy. Soudní dvůr EU vzhledem k obsahu Oznámení de minimis konstatoval, že z jeho znění ani z cílů, jež sleduje, nelze dovodit, že by bylo krom Komise závazné i pro orgány členských státu pro ochranu hospodářské soutěže.
K určení, zda se jedná o zakázanou dohodu, tedy dohodu představující výrazné omezení hospodářské soutěže, či nikoli, tak může orgán pro hospodářskou soutěž členského státu zohlednit prahy stanovené v Oznámení de minimis, avšak není k tomu povinen. Na druhou stranu Soudní dvůr EU připomněl, že dohoda, která může ovlivnit obchod mezi členskými státy a která má protisoutěžní cíl (např. cenový kartel), představuje již svou povahou výrazné omezení hospodářské soutěže. Bez ohledu na její skutečný účinek taková dohoda spadá pod unijní zákaz protisoutěžních dohod.