Na konci března letošního roku představila Evropská komise nový srovnávací nástroj, který má pomoci zefektivnit systém soudnictví v Evropě. Ukázalo se totiž, že kvalitní a efektivní soudní systém má zásadní význam pro hospodářský růst, protože důvěra unijních občanů ve fungující právní stát se přímo promítá do ochoty investovat do hospodářství. Jak srovnání dopadlo?
Nový přehled chce přinést objektivní údaje o fungování soudních systémů ve 27 členských státech EU. Jeho cílem je nabídnout systematický přehled o stavu justice v EU a nepřímo i přispět k obnovení hospodářského růstu a vytváření nových pracovních míst v rámci EU. O tom, že země s nezávislým a účinným soudnictvím jsou pro investory přitažlivější než státy, které těmito atributy nedisponují, je přesvědčena i místopředsedkyně Evropské komise a komisařka EU pro spravedlnost Viviane Redingová. Předvídatelnost a rychlost soudního řízení a následná vymahatelnost soudních rozhodnutí je proto nyní významnou součástí hospodářské strategie EU.
Délka trvání sporů
Přehled Evropské komise se zaměřil především na průběh (dobu trvání) občanskoprávních a obchodních případů. Neopomenul ale například ani správní soudnictví.
Česká republika se - možná překvapivě - umístila spolu s Rakouskem na druhém místě coby stát s nejrychleji vyřešenými občanskoprávními a obchodními spory (na tento výsledek může mít v rámci českého občanského soudního řízení částečný vliv hojně využívané vydávání elektronických či klasických platebních rozkazů). Prvenství připadlo Lotyšsku, naopak mezi posledními se objevily Itálie, Kypr nebo Malta.
Jako další indikátor efektivity justice byl zkoumán také elektronický způsob vedení soudního řízení. Česko bylo opět hodnoceno coby jeden z nejlepších států. Německo či Velká Británie se umístily zhruba v polovině žebříčku, na posledním místě skončilo Řecko.
V kategorii „objem prostředků z národního rozpočtu věnovaný na provoz justice“ se ale Česko propadlo do dolní poloviny tabulky (na justici z národního rozpočtu nejvíce přispívá Lucembursko, nejméně naopak Bulharsko).
Také se potvrdilo, že stesky na malý počet soudců v Česku nejsou oprávněné - ČR se v celkovém počtu zhruba 50 soudců na sto tisíc obyvatel umístila na druhém místě za Slovinskem, které disponuje v tomto měřítku 70 soudci na sto tisíc obyvatel. Ohledně počtu advokátů (v uvedeném Přehledu se sice lehce zmatečně hovoří o „lawyers“, nicméně Evropská komise tento termín na následujících řádcích uvádí na pravou míru s tím, že se skutečně jedná pouze o advokáty) se ČR dostala do druhé poloviny srovnávací tabulky, na přední příčky se vyšvihlo Lucembursko, Řecko nebo Itálie.
Nezávislost justice
Trošku jiným, ale neméně zajímavým a ve výsledku velmi rozkolísaným ukazatelem bylo „celkové vnímání nezávislosti justice“. Tedy subjektivní ukazatel odkazující na respekt, jakému se soudy v jednotlivých státech těší.
Dle informací Světového ekonomického fóra a Projektu světové justice se několik členských států umístilo z hlediska vnímání soudní nezávislosti mezi prvními deseti zeměmi světa (například Finsko, Nizozemí nebo Irsko). Česká republika však skončila na 22. místě z celkového počtu 27 hodnocených států, na posledním místě zůstalo Slovensko. Na tom je patrné, že vliv korupčního prostředí na fungování justice je stále velkým národním problémem, který se logicky odráží ve skeptickém přístupu k respektování a uznávání soudu jako nezávislé autority.
Na základě srovnávacího přehledu nyní Evropská komise vyzývá členské státy, Evropský parlament a další zúčastněné strany, aby se aktivně zapojily do „otevřeného dialogu“ o tom, jak mohou efektivní soudní systémy přispět k dalšímu hospodářskému růstu. Evropská komise následně zahájí širší debatu o úloze soudnictví v EU v rámci konference na vysoké úrovni, tzv. Assises de la justice, v listopadu letošního roku.