Hledat v komentářích
Výběr pro investory

Článek je zařazen v rubrikách:Zákony|Trhy & finance
Přeshraniční neveřejné nabízení investičních fondů dle nového ZISIF (2. díl)

Přeshraniční neveřejné nabízení investičních fondů dle nového ZISIF (2. díl)

19.11.2013
Nový zákon o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF) zavádí zejména v souvislosti s implementací směrnice AIFMD nová pravidla nabízení investičních fondů dopadající i na neveřejné nabízení (private placement). Jak nová úprava ovlivní přeshraniční nabízení fondů typu UCITS v České republice?

Minule jsme se zaměřili na definování samotného pojmu nabízení investic do investičního fondu podle ZISIF, včetně hranice mezi nabízením veřejným a neveřejným. Zároveň jsme se pokusili vymezit jednání, které naopak za nabízení nebude možno považovat vzhledem k tomu, že by se jednalo o rozhodnutí o investici, které by investor učinil z vlastního podnětu.

Nyní se podívejme na základní pravidla, podle nichž je možné investice do zahraničních investičních fondů ve smyslu ZISIF nabízet. Tato pravidla se přitom vztahují na kohokoliv, kdo by příslušné investiční fondy nabízel, tedy nejen na samotné obhospodařovatele, ale i například na obchodníky s cennými papíry a další osoby.

Nabízení zahraničních UCITS v Česku

Oproti zcela nové úpravě dopadající na alternativní investiční fondy vychází úprava nabízení zahraničních UCITS fondů, tedy fondů srovnatelných s českými standardními fondy, z předchozího zákona o kolektivním investování. I nyní ZISIF reguluje pouze veřejné nabízení těchto fondů. „Private placement“ je tedy nadále možný i bez ohledu na „aktivaci“ evropského pasu prostřednictvím standardní notifikační procedury podle směrnice UCITSD (viz níže). Ačkoliv jsou fondy typu UCITS primárně určeny veřejnosti, v praxi jsou nabízeny rovněž kvalifikovaným investorům, kde tento distribuční kanál své uplatnění nalezne.

Veřejné nabízení zahraničních UCITS v ČR je oproti tomu nadále možné jen při využití evropského pasu. To předpokládá výměnu několika oznámení mezi obhospodařovatelem fondu a regulátorem ve státě zahraničního fondu a mezi tímto regulátorem a ČNB, jak stanoví směrnice UCITSD. Kromě toho je pod hrozbou vysokých pokut nutné požádat bez zbytečného odkladu o zápis fondu do příslušného seznamu vedeného ČNB.

S veřejným nabízením jsou dále spojeny některé další povinnosti. Předně je nutné určit v ČR zprostředkovatele plateb (paying agent), uzavřít s ním dohodu a jeho prostřednictvím zajistit zejména způsob vydávání a odkupu cenných papírů fondu, resp. vyplácení podílů na zisku investorům. Vedle toho je třeba na internetových stránkách fondu přístupných z ČR uveřejnit některé dokumenty. Týká se to sdělení klíčových informací (KIID), statutu fondu, jeho výroční a poletní zprávy a částek, za které jsou cenné papíry vydávány, resp. odkupovány. Uvedené povinnosti přitom nejsou limitovány nabízením příslušného fondu, neboť je třeba je plnit i poté, co již příslušný fond v České republice veřejně nabízen není, a to až do vypořádání závazků vůči českým investorům.


Kocián Šokc Bala	štík
Stránka Právo je společným projektem Patria.cz a advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která poskytuje a zpracovává veškeré informace na stránce umístěné; za tyto informace nenese Patria.cz odpovědnost.
Zdroje