Prvním z nich je takzvaná zakázaná konkurenční doložka. Do platnosti NOZ právní řád neobsahoval obecné ustanovení o konkurenční doložce. Pouze právní úprava smlouvy o obchodním zastoupení obsahovala některá speciální pravidla. Na co je tedy třeba si při sjednávaní konkurenční doložky podle NOZ dávat pozor? Především je nutné sjednat území, okruh činnosti nebo okruh osob, kterých se zákaz soutěžní činnosti týká. Zakazuje se konkurenční doložka ujednaná na neurčitou dobu nebo na dobu delší než pět let. V případě porušení tohoto zákazu nastoupí právní fikce, že doložka byla ujednáním na pět let. Soudu se přitom dává pravomoc omezit, zrušit nebo prohlásit za neplatnou, konkurenční doložku omezující zavázanou stranu více, než vyžaduje potřebná ochrana oprávněné strany, podobně jako tomu bylo v případě konkurenční doložky v rámci obchodního zastoupení v obchodním zákoníku.

V NOZ je dála zakotvena nová skutková podstata dotěrného obtěžování, která reflektuje potřebu ochrany před jevem, který stále častěji zasahuje do soukromé sféry právnických a fyzických osob. Dotěrné obtěžování představuje sdělování údajů či nabídku zboží nebo služeb osobám, jež si takovou činnost zjevně nepřejí. Sdělovanými údaji se pak rozumí údaje o soutěžiteli, zboží nebo službách, a to s využitím telefonu, faxového přístroje, elektronické pošty nebo podobných prostředků. Skutková podstata dotěrného obtěžování dále dopadá i na sdělování reklamy, při kterém její původce utají nebo zastře údaje, podle nichž ho lze zjistit, a neuvede, kde příjemce může bez zvláštních nákladů přikázat ukončení reklamy. Zmíněnou právní úpravu lze jistě uvítat, neboť zamýšlí poskytnout ochranu i proti v současné době rozšířenému a negativnímu  fenoménu reklamních spamů. Nicméně příjemci sdělení musí zjevně projevit svou vůli, že si sdělování výše uvedených údajů nepřejí. Ve vztahu k dotěrnému obtěžování se připouští možnost uplatnit právo, aby se rušitel nekalé soutěže zdržel nebo aby odstranil závadný stav, též právnické osobě oprávněné hájit zájmy soutěžitelů nebo zákazníků.  

Další rozšíření prostředků právní ochrany se dotýká osob, jejichž právo bylo ohroženo nebo porušeno nedovoleným omezením soutěže, tedy jednáním v rozporu se zákonem o ochraně hospodářské soutěže (např. uzavřením a plněním kartelové dohody, zneužitím dominantního postavení apod.). Osoby, jejichž právo bylo ohroženo nebo porušeno nedovoleným omezením soutěže, mohou na rušiteli požadovat, aby se omezování soutěže zdržel nebo aby odstranil závadný stav. Dále mohou požadovat přiměřené zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení. Zvolená konstrukce ovšem může přinést výkladová obtíže, pokud jde o otázku charakteru ohroženého nebo porušeného práva. NOZ totiž na rozdíl od předchozí právní úpravy již výslovně nezmiňuje právo soutěžitelů na svobodné rozvíjení jejich soutěžní činnosti. Na druhou stranu nelze vyloučit možnost, že toto právo bude ze strany soudů dovozeno na základě například obecného zákazu omezení soutěže, jak je zakotven v NOZ.

Nová právní úprava dotěrného obtěžování a právních prostředků ochrany proti nedovolenému omezení soutěže jistě reflektuje legitimní společenské zájmy. Otázku, zda dojde k jejich uspokojivému naplnění, ovšem zodpoví až následná aplikační praxe především ze strany soudů.