Hledat v komentářích
Výběr pro investory

Článek je zařazen v rubrikách:Zákony
Kdy je platná ústní změna písemné smlouvy?

Kdy je platná ústní změna písemné smlouvy?

11.04.2014
Autor:
Uzavřete s protistranou písemnou smlouvu, ale její doplnění si následně sjednáte pouze ústně. Je taková změna platná, nebo ne? Tato otázka se nedá zodpovědět úplně jednoduše. Podívejme se, jak k tomuto problému dříve přistupovaly „starý“ občanský zákoník a obchodní zákoník, stejně jako nový civilní kodex, který je účinný od 1. ledna 2014.

Starý občanský zákoník byl postaven na koncepci, podle níž pokud smlouva byla uzavřená v písemné formě, mohla být také měněná pouze v písemné formě. Shodně toto pravidlo aplikoval i Nejvyšší soud, který opakovaně vyložil, že v občanskoprávních vztazích nelze písemně uzavřenou smlouvu měnit jinou formou. Pokud se tak bývalo stalo, jednalo se o neplatnou smlouvu pro nedostatek formy.

To však neplatilo o smlouvách podřízených zákoníku obchodnímu. Ty smlouvy, které byly uzavřeny v písemné formě (a to dobrovolně, bez výslovného zákonného příkazu písemné formy), bylo možné měnit jakýmkoliv způsobem, tedy i ústně. Taková změna byla považována za platnou. Strany si proto často ve smlouvách sjednávaly ustanovení, podle nichž šlo smlouvu měnit pouze a opět jen v písemné formě. Jak však dovodil i Ústavní soud, nedodržení této klauzule nemělo za následek absolutní neplatnost takové změny. Význam takové klauzule spočíval pouze v založení neplatnosti relativní. Jinými slovy, ústně změněná písemná smlouva nebyla automaticky důvodem pro to, aby shodná vůle stran od počátku negována. Její neplatnost musela být dotčenou stranou u soudu namítána. To samozřejmě neplatilo u smluv, jejichž písemnou formu předepisoval zákon, a která musela být vždy, pod sankcí absolutní neplatnosti jiného jednání, dodržena.

Téměř stejná filozofie v novém

Jak lze vidět, „staré“ soukromoprávní kodexy, které byly účinné do konce roku 2013, byly vzájemně nekoncepční a orientace v nich byla poměrně složitá. Napravil nový občanský zákoník (NOZ), který mimo jiné odstraňuje dřívější „dvojkolejnost“ starého občanského zákoníku a obchodního zákoníku, tento „nepořádek“? Zásady, které nová právní úprava stanoví u změn právních jednání, jsou následující: Stanoví-li zákon určitou formu, změna je možná pouze ve stejné, nebo přísnější formě. Stanoví-li ujednání stran určitou formu, změna je možná i v jiné formě, jestliže to ujednání nevylučuje.

Z uvedeného je zřejmé, že se jedná o stejný režim, jaký fungoval ve starém obchodním zákoníku. Jednání trpící nedostatkem předem ujednané formy zůstává neplatné, avšak shodně jako v zákoníku obchodním pouze relativně – to znamená tehdy, pokud se jej „postižená“ strana dovolá u soudu. I starší judikatura týkající se forem změn smluv uzavřených dle obchodního zákoníku je tedy aplikovatelná. Navzdory tomu je důležité upozornit, že nový občanský zákoník jde v souladu s principem bezformálnosti právních jednání, ke kterému se hrdě hlásí, ještě dál a přináší novou možnost, jak navíc takové jednání „zplatnit“. Lze tak učinit dodatečným zhojením nedostatku formy. K takovému zhojení je nicméně potřebný souhlas a podpis obou stran. Další podstatnou novinkou je, že v případech, kdy je určitá forma dohodnuta stranami, lze neplatnost namítat pouze v případě, že již nebylo plněno. Tyto jednoduché novinky mohou mnoha subjektům právních vztahů podstatně ulehčit život.

Novinkou NOZ také je, že jednání, které nebylo dodrženo v zákonem vyžadované formě, nyní není vždy absolutně neplatné. Mnoho z nich bude spadat v souladu s filosofií, že jednání má být spíše platné než neplatné, pod neplatnost relativní. Tak tomu bude vždy, pokud jednání nebude kromě rozporu se zákonem rovněž zjevně v rozporu s veřejným pořádkem, nebo se nebude zjevně příčit dobrým mravům.


Kocián Šokc Bala	štík
Stránka Právo je společným projektem Patria.cz a advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která poskytuje a zpracovává veškeré informace na stránce umístěné; za tyto informace nenese Patria.cz odpovědnost.
Tomáš SequensTomáš Sequens

Energetické prázdniny 2018 – co nás po nich čeká a nemine

26.07.2018
Klimaticko-energetický balíček 20–20–20, Zimní energetický balíček, Evropská energetická unie, snížení energetické spotřeby o 20%, závazný cíl zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě energie na 27%, indikativní cíl zvýšení energetické účinnosti na 27%, stejně indikativní cíl zvýšení energetické účinnosti na 32,5%, soutěžní nabídkové řízení OZE - všechna tato hesla a termíny maně krouží kolem nás již tak dlouho, až se zdá, že nemají žádný skutečný obsah a smysl. Opak je však pravdou – a možná je právě na čase, abychom se pokusili si jejich reálný význam připomenout, abychom měli představu, co nás čeká v „příštím školním roce“.Více
Zdroje