Hledat v komentářích
Výběr pro investory

Článek je zařazen v rubrikách:Zákony|Názory
O ztrátě úsměvu

O ztrátě úsměvu

23.06.2014
Autor:
Opětovně jsem přemítal o náhradě majetkové a nemajetkové újmy v ustanoveních nového občanského zákoníku. Tentokráte jsem si zvlášť povšimnul § 2958 ObčZ ve znění: Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce ztížené společenské uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

Doplnil jsem onen text poznámkou, že lidským zdravím se nepochybně rozumí i zdraví duševní; připojil jsem také otazníčky k řadě neurčitých pojmů v daném ustanovení. Obloukem mysli jsem se pak vrátil ke dvěma právním případům ze zahraničí, které jsem si v hrubých rysech zapamatoval již ze svých studentských let a které se dále snažím posuzovat podle citovaného ustanovení v současném českém právním řádu. Případ první se udál ve Spojených státech a stranou žalující tam byla filmová herečka. Žalovaným byl řidič automobilu, který porušil dopravní předpisy a prý tak náramně šokoval onu herečku, aniž jí však způsobil fyzickou újmu. Herečka v právním sporu tvrdila, že vzpomínka na onu událost a její možné následky jí neustále pronásleduje. (Znalci-psychiatři by to dnes možná kvalifikovali jako „posttraumatický šok“.) Žalobkyně měla také přijít o svůj pověstný úsměv, což ji poškodilo profesionálně. (Dalo by se kvalifikovat jako „překážka lepší budoucnosti“.) Incident a jeho následky rovněž omezily její možnosti v osobním životě. (Lze chápat jako „ztížené společenské uplatnění“.) Spor z toho byl vleklý, znalecké i jiné důkazy vedly obě strany. Konec konců byla herečce přiznána peněžitá náhrada, byť zdaleka ne ve výši, jakou požadovala. (Soud tu pravděpodobně uplatnil jakousi slušnostní úvahu, protože neměl přesnější kriterium pro takovou výši peněžité náhrady, jež by vyvážila plně tvrzené vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy.)

Případ druhý se stal – pokud si vzpomínám – ve Švýcarsku; byl ještě kurióznější a doslova morbidní. Novomanžel tam obtížně snášel soužití s matkou své manželky; vzájemný kontakt s ní hodlal omezovat a posléze i ukončit tím, že tchyni hradil četné letecké zájezdy do vzdálených a svým způsobem nebezpečných destinací. O tomto svém úmyslu a rizikových kalkulacích s ním spojených si vedl dokonce zápisky. Obdarovávaná paní posléze skutečně zahynula při letecké katastrofě. Pozůstalá rodina objevila zmíněné zápisky a ve věci bylo zahájeno a posléze zastaveno trestní stíhání proti jejich autorovi. Myslím, že se uplatnila právní kvalifikace „nezpůsobilý pokus“. Způsob myšlení mladého muže a jeho vztah k zesnulé však mohly šokovat pozůstalou rodinu a způsobit ji dlouhodobější bolest i trvalejší „ztrátu úsměvu“ ve vzájemném soužití.  Příhoda neříkala, zda vůbec či jak se věc řešila v  rodinných vztazích a ve sféře soukromého práva. Opět si však dovedu představit, že by podobný případ mohl být v současném českém právu kvalifikován jako útok na duševní zdraví a že jako nemajetková újma by měly být rodinným příslušníkům odčiněny způsobené duševní útrapy (§ 2956 ObčZ). Přitom by způsob a výše přiměřeného zadostiučinění měly být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Výčet takových okolností v § 2957 ObčZ je značně obsáhlý a končí slovy „i jiné obdobně závažné důvody“.  

Předchozí řádky a případy v nich uvedené hodlaly naznačit jediné. Život přinese vždy nečekané události („černé labutě“), které zákon reguluje jen pomocí velmi obecných ustanovení a na něž v jejich konkrétnosti nemůže pamatovat ani „soft law“. (Jde například o metodické pokyny toho druhu, jaké pro odškodnění bolesti a ztíženého společenského uplatnění nedávno připravil Nejvyšší soud ve spolupráci s lékařskými a právními odborníky.) Ve sporech o náhradu nemajetkové újmy budou proto neobyčejně významné znalecké posudky i taková argumentace právníků, v níž bude orientace v zákonném textu spojena především se znalostí života. Mnohé naznačuje kreslený vtip lékaře Pavla Kantorka. Jde o výjev z nemocničního prostředí, v němž se lékař ptá pacienta po úrazu: „Jak se cítíte?“ Pacient mu odpovídá: „Jak se cítím, budu vědět, až se poradím se svým advokátem.“

   

Autor je emeritní profesorem na právnické fakultě v Brně, přednáší na Metropolitní univerzitě v Praze a je externím spolupracovníkem Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář, s.r.o.


Kocián Šokc Bala	štík
Stránka Právo je společným projektem Patria.cz a advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která poskytuje a zpracovává veškeré informace na stránce umístěné; za tyto informace nenese Patria.cz odpovědnost.
Tomáš SequensTomáš Sequens

Energetické prázdniny 2018 – co nás po nich čeká a nemine

26.07.2018
Klimaticko-energetický balíček 20–20–20, Zimní energetický balíček, Evropská energetická unie, snížení energetické spotřeby o 20%, závazný cíl zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě energie na 27%, indikativní cíl zvýšení energetické účinnosti na 27%, stejně indikativní cíl zvýšení energetické účinnosti na 32,5%, soutěžní nabídkové řízení OZE - všechna tato hesla a termíny maně krouží kolem nás již tak dlouho, až se zdá, že nemají žádný skutečný obsah a smysl. Opak je však pravdou – a možná je právě na čase, abychom se pokusili si jejich reálný význam připomenout, abychom měli představu, co nás čeká v „příštím školním roce“.Více
Zdroje