Hledat v komentářích
Výběr pro investory

Článek je zařazen v rubrikách:Trhy & finance|Názory
Co říkají přísloví o energetice české

Co říkají přísloví o energetice české

03.07.2014
Aktuální stav dění v české energetice je – kulantně řečeno – poněkud rozkolísaný. Dalo by se i říci, že se v něm málokdo vyzná. Zajímavé však je, že vše energetické, co aktuálně zažíváme, bylo již dávno předpovězeno a popsáno, a to ve starých českých příslovích. Nevěříte?

Jak sedlák u Chlumce dopadl OTE (český operátor trhu s elektřinou a plynem) v prvoinstančním řízení u ERÚ zahájeném ve věci údajné povinnosti distribučních společností vybírat od výrobců elektřiny poplatek na obnovitelné zdroje ze spotřebované elektřiny, kterou si daní výrobci sami vyrobili. Jak jsme již nedávno shrnuli, ze znění zákona o podporovaných zdrojích energie (ZoPZE) účinném v lednu až září 2013 nevyplývalo, zda se povinnost hradit tento poplatek (formulovaný jako „složka ceny za distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou elektřiny“) vztahuje i na výrobce elektřiny v rozsahu tzv. vlastní spotřeby. E.ON Distribuce přitom došel k závěru, že nikoli, a daný poplatek od výrobců elektřiny nevybíral. OTE (kterému by vybraný poplatek měl být přeposílán) však měl jiný právní názor a u ERÚ zahájil správní řízení, jehož předpokládaným výsledkem mělo být rozhodnutí o povinnosti distribučních společností tento poplatek od výrobců elektřiny vybírat. ERÚ však dospěl (možná poněkud překvapivě) k závěru, že správný je výklad E.ON Distribuce, neboť znění ZoPZE takovou povinnost výslovně neukládal.

Pokud by tato interpretace ZoPZE byla potvrzena i v rozkladovém řízení, popřípadě v následném soudním řízení, znamenalo by to pro OTE (potažmo jediného akcionáře OTE, kterým je Česká republika) ztrátu v odhadované výši 160 milionů Kč. OTE totiž oněch 160 mil. Kč musel vyplatit výrobcům elektřiny z podporovaných zdrojů a pokud se mu je nepodaří od E.ON Distribuce získat, bude muset tento propad pokrýt z jiných zdrojů. Konečný účet se přitom nemusí zastavit na „pouhých“ 160 milionech Kč, protože reálně hrozí, že poplatek vybraný dalšími distribučními společnostmi (ČEZ Distribuce a PRE Distribuce) budou tyto společnosti nárokovat od OTE nazpět. V takovém případě by se již jednalo o částky v řádech miliard Kč.

ERÚ a odebírání licencí

Po úvodním prazvláštním výsledku soudního řízení zahájeného na základě žalob podaných nejvyšším státním zástupcem proti ERÚ přišla z Brna zpráva o první odebrané licenci na výrobu elektřiny udělené ERU na samém sklonku roku 2010. Jakkoli média o vydaném rozsudku referovala prakticky v on-line přenosu, to podstatné nezaznělo. Zopakujme tedy, že nejvyšší státní zástupce zpochybnil svými žalobami zákonnost více než 20 rozhodnutí ERÚ o udělení licencí pro nově budované fotovoltaické zdroje, a to na základě předchozího důkladného briefingu ze strany ERÚ (který důsledně zastává podivuhodnou koncepci o „starém“ a „novém“ ERÚ, rozuměj ERÚ pod dřívějším a současným vedením). ERÚ, primární a jediný žalovaný, se přitom v rámci daných sporů prakticky nehájí a alibisticky poukazuje na oprávnění nejvyššího státního zástupce žalobu podat a příslušného soudu v zahájeném sporu rozhodnout.

Do všeobecného juchání nad údajnými božími mlýny, které melou pomalu, ale jistě, je však nutné doplnit, že šrámy v důvěře v právní stát a právní řád jako takový, které přístup ERÚ působí, lze z obecného hlediska považovat za závažnější než konečný výsledek daných sporů. Nadto je nutné připomenout, že první vyhrání z kapsy vyhání, přičemž konečný výsledek soudních řízení vedených na základě žalob nejvyššího státního zástupce může být zcela jiný, než jak je aktuálně presentováno.

Novela na obzoru

Již bylo referováno o tom, že textace ZoPZE po novele ze září 2013 neobsahovala určení, komu se má hradit „cena na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny“, která nahradila onu „složku ceny za přenos a distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou elektřiny“. Tuto nejasnost se snad podařilo odstranit další novelou ZoPZE účinnou od 21. května 2014. Inu, dvakrát měř a jednou řež, milý zákonodárče.

A protože stabilita právního řádu zjevně nepatří k prioritám naší veřejné moci, objevila se již v polovině června 2014 v připomínkovém řízení další připravovaná novela ZoPZE i samotného energetického zákona (EZ). Kromě náprav řady nefunkčností stávající úpravy, které – dovolte mi kapku ironie - jistojistě nebylo možno zahrnout do novelizace květnové, je navrhovaným účelem novely zohlednění výsledků tzv. notifikace ZoPZE u Evropské komise (EK).

Samotná notifikace je předmětem řady otázek. Je například zřejmé, že smyslem notifikace bylo získání souhlasu EK se systémem státní podpory alternativních zdrojů energie. Méně jasné pak je, jakým způsobem byla EK seznámena se systémem podpory dle předchozího zákona o obnovitelných zdrojích energie a dle EZ. Jasné také je, že dle EK je státní podpora energetických zdrojů uvedených do provozu po 1. lednu 2013 v zásadě v souladu s příslušným acquis communitaire. Ne zcela jasné ale je, jak se EK staví k podpoře energetických zdrojů uvedených do provozu před 1. lednem 2013 (jde odhadem o pouhých 99% všech fungujících alternativních zdrojů).

Nakonec je zcela jasné, že Česká republika slíbila EK přijetí některých upřesnění ZoPZE, kterými by byl stávající systém podpory učiněn skutečně plně kompatibilním s pravidla EU. Klíčovou otázkou však zůstává, nakolik budou mít další připravované změny opětovně retroaktivní charakter zasahující do zákonem přiznaných práv provozovatelů alternativních energetických zdrojů. Již existující návrh novely v tomto smyslu nevzbuzuje žádný optimismus, neboť na jeho základě by měl být uveden do reality např. institut „maximálního podporovaného množství elektřiny z obnovitelných zdrojů“ (aplikovatelný zřejmě na všechny zdroje bez rozdílu data uvedení do provozu). Vzhledem k tomu, že již samotná notifikace vzbudila mimořádný ohlas, a to i v tak konzervativních kruzích, jako je například Bankovní asociace (která jménem svých členů vyjádřila legitimní obavu z retroaktivního charakteru navrhovaných opatření, jež by mohly mít na klienty bank více než rdousící účinek), lze doufat, že tentokrát nebude přijetí další zpřísňujících opatření tak snadné, jak si možná česká veřejná moc představuje. Neboť, tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.


Kocián Šokc Bala	štík
Stránka Právo je společným projektem Patria.cz a advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která poskytuje a zpracovává veškeré informace na stránce umístěné; za tyto informace nenese Patria.cz odpovědnost.
Zdroje