Hledat v komentářích
Výběr pro investory

Článek je zařazen v rubrikách:Zákony|Trhy & finance|Názory
Hlavní administrátor: Nedoceňovaná příležitost pro obchodníky s cennými papíry a banky

Hlavní administrátor: Nedoceňovaná příležitost pro obchodníky s cennými papíry a banky

17.07.2014
Zákon o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF) představil přelomovou změnu v oblasti fondového byznysu. Do tuzemského práva zakotvil možnost právně zcela oddělit výkon obhospodařování a administrace investičního fondu. Obhospodařování investičního fondu představuje zvláště správu majetku investičního fondu. Administrací investičního fondu se ve vztahu k tomuto fondu rozumí provádění obslužných, administrativních, činností, které s obhospodařováním investičních fondů nutně souvisí.

Jde například o oceňování jejich jmění, vedení účetnictví, výpočet NAV, vydání a odkupování cenných papírů, zajišťování vedení evidence cenných papírů, rozdělování a vyplácení výnosů, uveřejňování údajů o fondu nebo vedení účetnictví.

Každý obhospodařovatel investičního fondu zodpovídá za to, že pro jím obhospodařované fondy je zajištěna jejich administrace. Způsob, jakým se lze s touto zodpovědností vypořádat, se však různí.

Investiční společnosti, která se rozhodne soustředit pouze na samotnou správu majetku některého ze svých, anebo i všech investičních fondů, se nabízí dvě základní možnosti, jak administraci investičních fondů zabezpečit. Výkonem administrace může na místo sebe pověřit zcela nebo zčásti jinou osobu (outsourcovat je). Nebo provádění administrace může nasmlouvat, najmout si služeb k tomu určené osoby, hlavního administrátora. První situace v praxi české kotliny dominuje, druhá v ní zcela chybí. Podívejme se na základní rozdíly obou alternativ a na to konto poukažme i na přínosy, které může zajištění administrace investičních fondů hlavním administrátorem přinést pro investiční společnosti, samotného administrátora a konec konců i pro rozvoj tuzemského kapitálového trhu.

Smlouva o administraci vs. pověření výkonem administrace

Za hlavního administrátora označuje zákon právnickou osobu, která má u nás sídlo a je na základě povolení České národní banky (ČNB) oprávněna provádět administraci investičních fondů, přičemž sama investiční fondy neobhospodařuje. Hlavní administrátor tak představuje osobu odlišnou od investiční společnosti a specificky licencovanou pro provádění administrace. S investiční společností potom za účelem administrace uzavírá zvláštní smlouvu (smlouvu o administraci). V této smlouvě si strany vymezí předmět a rozsah administrace a úplatu za tuto činnosti. Z uvedeného plynou tři důležité závěry.

Za prvé. Investiční společnosti, jejíž fondy administruje jiná oprávněná osoba, nebo samosprávnému investičnímu fondu, kterého administruje jiná oprávněná osoba, postačí „jen“ povolení obhospodařovat investiční fondy. Licenci k jejich administraci nepotřebuje. Nemusí tak ani zavádět řídící a kontrolní systém související s administrací, dodržovat pravidla pro jednání s investory (jestliže s těmi do styku vůbec nepřijde) nebo plnit oznamovací povinnosti ve vztahu k ČNB, které zákon ukládá administrátorovi. Investiční společnosti to může umožnit lépe alokovat lidské a hmotné zdroje za účelem větší specializaci v podnikání.

Za druhé. Investiční společnost oprávněná „pouze“ k obhospodařování investičních fondů nenese právní odpovědnost za výkon činností tvořících administraci, a to správní ani civilní. Nemůže, neboť k jejich výkonu není vůbec oprávněna.  Tedy situace navýsost odlišná, než jaká existuje u outsourcingu administrace fondu z investiční společnosti na jinou osobu (třebas i hlavního administrátora). Zde investiční společnost musí mít k administraci příslušné veřejnoprávní oprávnění. Tudíž musí splňovat i podmínky pro samotný výkon administrace.  V licenčním řízení lze přirozeně České národní bance demonstrovat, že provedením té které administrativní činnosti bude pověřena konkrétní osoba. Důsledky pro odlehčení zákonných předpokladů tu jsou ale pro investiční společnost omezené. Investiční společnost totiž zůstane i tak ultimátně za administraci odpovědna, lhostejno, zda ji fakticky provádí sama neb pomocí jiného.

Za třetí. Nechat provádět administraci hlavního administrátora - namísto jiné investiční společnosti -má pro investiční společnost nebo samosprávný investiční fond i pozitivní průsak v hospodářské soutěži. S ohledem na odlišný předmět činnosti si investiční společnosti a hlavní administrátor při dosahování prospěchu vzájemně nekonkurují. Je tak i podstatně umenšeno soutěžní riziko (napodobení, porušení obchodního tajemství aj.), které mezi subjekty provádějícími kolektivní asset management přirozeně existuje.

Možnost obchodníka s cennými papíry nebo banky být současně hlavním administrátorem

Ze zákona plynou rozdíly mezi správním řízením o žádosti k činnosti investiční společnosti (samosprávného investičního fondu) a o žádosti k činnosti hlavního administrátora (např. délka lhůty pro udělení povolení nebo výše správního poplatku). Rozdíly jsou i v základních fundamentech, které ZISIF klade na fungování obhospodařovatele a administrátora investičního fondu (výše počátečního kapitálu, požadavky na řídicí a kontrolní systém aj.).

Zásadní odlišnost však panuje v možnosti, v jaké lze spojit činnost administrátora investičního fondu s činností obchodníka s cennými papíry nebo banky. Investiční společnost může být oprávněna vykonávat činnosti odpovídající jen vybraným investičním službám. Obchodníkem s cennými papíry ani bankou být nemůže. Obchodníkovi s cennými papíry (a také bance) lze však povolit provádět administraci investičních fondů a zahraničních investičních fondů. To platí i z pohledu hlavního administrátora. Také ten se může nechat „dolicencovat“ i pro svět obchodníků s cennými papíry.

Hlavní administrátor jako obchodník s cennými papír může poskytovat všechny hlavní a doplňkové investiční služby. Například přijímat a předávat pokyny týkající se podílových listů a vést evidenci podílových listů vydávaných administrovanými podílovými fondy. Investiční společnost je oprávněna tyto činnosti jako administrátor provádět jen pro jí obhospodařované investiční fondy; ve vztahu k dalším investičním fondům za platné úpravy pouze, má-li k tomu patřičné oprávnění. Toto oprávnění však nelze udělit přímo pro vedení evidence, investiční společnost musí současně získat oprávnění k provádění investiční služby obhospodařování majetku individuálního zákazníka (IPM) a to bez ohledu na tom, zda o tuto podnikatelkou činnost má zájem nebo ne. Obchodník s cennými papíry jako hlavní administrátor nemá licenční přímus k IPM jen proto, aby mohl vést evidenci zaknihovaných cenných papírů kolektivního investování, plně mu postačí, je-li současně oprávněn pokyny k těmto zaknihovaným cenným papírům přijímat nebo předávat.  Současně – na rozdíl od investiční společnosti – může získat oprávnění poskytovat další služby na finančním trhu jako činnosti vztahující se k obstaravatelské činnosti nebo poradenství. Při splnění zákonných podmínek může být dokonce také depozitářem nebo prime brokerem investičních fondů.

Závěr

Loňská úprava dává příležitosti pro různá byznysová řešení v oblasti administrace investičních fondů.  Otevřela prostor pro existenci specializovaných administrátorů poskytujících plně administrativní servis pro obhospodařování investičních fondů. Tato obslužná administrace může v případě konkrétního hlavního administrátora spočívat administraci samosprávných investičních fondů a investičních fondů bez právní subjektivity.

K tomu v případě obchodníka s cennými papíry přistupuje  i  možnost plnit funkce depozitáře  (hlavního podpůrce) pro tyto fondy, vést samostatnou evidenci fondy vydávaných zaknihovaných cenných papírů a nabízet investic do těchto fondů, komunikovat s investorem případně od nich přijímat pokyny k uskutečnění investice. Samostatnou otázkou je potom analýza příležitostí v oblasti dalších služeb na finančním trhu, včetně možnosti jejich poskytování i pro struktury „nefondového“ charakteru. Nezbytné je v tomto směru učinit příslušné podnikatelské rozhodnutí a umět pro něj nalézt odpovídající právní řešení.

Stručný nástin srovnání možností obchodníka s cennými papíry, banky a investiční společnosti na úseku administrace investičních fondů

Hlavní administrátor (HA)

Investiční společnost (IS)

Možnost OCP nebo BAN fungovat současně jako HA nebo IS

Ano

·  Obchodník s cennými papíry (OCP)

·  Zahraniční obchodník s cennými papíry prostřednictvím pobočky

·  Banka (BAN)

·  Zahraniční banka prostřednictvím pobočky

Ne

Dovolené další podnikatelské činnosti HA, který současně nefunguje jako OCP nebo BAN

Jen činnost spojená se správnou vlastního majetku

Činnost spojená se správnou vlastního majetku

Individuální portfolio management, je-li součástí spravovaného majetku investiční nástroj (IPM)

Úschova a správa investičních nástrojů ve vztahu k investičním fondům (jen má-li povolení k IPM)

Přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů (jen, má-li povolení k IPM)

Poskytování investičního poradenství týkající se investičních nástrojů (jen, má-li povolení k IPM)

Individuální portfolio management, není-li součástí spravovaného majetku investiční nástroj (jen, jde-li o tzv. „nadlimitní“ IS neoprávněnou obhospodařovat UCITS fondy)

Výkon činnosti svěřenského správce jen, jde-li o tzv. „nadlimitní“ IS neoprávněnou obhospodařovat UCITS fondy)

Dovolené další podnikatelské činnosti HA, který  funguje také jako OCP / BAN

Výkon veškerých činnosti, které je oprávněn provádět OCP, vč. správy individuálních portfolií, vedení evidence zaknihovaných cenných papírů kolektivního investování, výkonu funkce depozitáře investičního fondu a hlavního podpůrce investičního fondu (prime broker)

N/A


Kocián Šokc Bala	štík
Stránka Právo je společným projektem Patria.cz a advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která poskytuje a zpracovává veškeré informace na stránce umístěné; za tyto informace nenese Patria.cz odpovědnost.
Zdroje