Zatímco v Česku se v roce 2013 bojovalo o Krtečka, v USA se bojovalo o Supermana. Tedy o autorská práva k tomuto základnímu kameni americké komiksové tradice. Za sporem jsou už ostatně desítky let soudních tahanic.

V dobách vzniku původních komiksů ve 30. letech 20. století byli jejich autoři v podstatě zneužívání producenty a svá díla prodávali za směšné částky. Na to reagovala zákonná úprava přijatá v 70. letech, která se snažila autorům některá práva vrátit. Zástupci zesnulých autorů Supermana sice v roce 2008 zaznamenali dílčí soudní vítězství, v roce 2013 ale jejich šance pohasly, když soud vrátil značku Superman zpět studiu Warner Bros.

O co se hrálo v letošním roce? Také o Hobbita, SpiderMana, Jamese Bonda a nebo třeba univerzitní basketbal..

Arbitráž o Hobbita

Když pojistíte mrakodrapy proti teroristickému útoku a narazí do nich dvě letadla, jedná se o jednu pojistnou událost, nebo dvě? A podobně, když prodáte práva k filmovému zpracování knížky o Hobbitovi a vzniknou tři filmy, máte právo na jednu platbu, nebo rovnou tři? Tuto otázku v hodnotě asi jeden a půl miliardy korun letos v listopadu rozhodl americký rozhodce Bernard Fried.

V roce 1998 prodala produkční společnost Miramax společnosti New Line Cinema práva na filmové zpracování novelky o Hobbitovi od J. R. R. Tolkiena. Dohoda mimo jiné garantovala tehdejšímu šéfovi Miramaxu 5% podíl z “prvního filmu” založeného na knize. Podobně jako fanoušci knihy, tak i žalobci tvrdili, že Tolkien přece napsal jen jednu knihu a uměle vytvořené tři filmové díly jsou v podstatě jeden film. Pětiprocentní podíl by tak měl platit na všechny díly trojdílného filmu o Hobbitovi.

Žalobci také tvrdili, že podle smlouvy měli dostat zaplaceno stejným způsobem jako režisér Jackson, a ten přece inkasoval honorář za tři díly. Protistrana oproti tomu poukázala na samotný text smlouvy a na to, že studiu Miramax byly za filmová práva zaplaceny už dvě miliardy korun (90 milionů dolarů).

Rozhodce v listopadu uvedl, že “první” znamená opravdu “jen první”, a žalobu zamítl.

Spider-Man před Nejvyšším soudem USA

V roce 1990 si Stephen Kimble nechal patentovat hračku Web Blaster, která dětem propůjčí spidermanskou schopnost vrhat pěnová vlákna. V roce 2001 si práva k patentu od vynálezce koupila společnost Marvel. Díky této smlouvě si Kimble přišel do roku 2010, kdy jeho patent vypršel, asi na 130 milionů korun (6 milionů dolarů).

V mezidobí nicméně mezi vynálezcem a společností Marvel vypukl boj o licenční poplatky. Hlavním bodem sporu je, zda si držitel patentu může nárokovat licenční poplatky i po vypršení patentu. Odvolací soud dal v roce 2013 za pravdu společnosti Marvel, když se spolehl na padesát let staré rozhodnutí Nejvyššího soudu USA ve věci Brulotte vs. Thys Co. Žalobci podali žádost o přezkoumání Nejvyšším soudem USA, když podle jejich názoru je rozhodnutí z 60. let již zastaralé.

V prosinci Nejvyšší soud USA souhlasil, že se bude sporem zabývat. Proces bude sledovat celý Hollywood. Ostatně na čem zbohatl režisér Hvězdných válek George Lucas? Byly to samotné filmy, nebo právě procenta z merchandisingu?

James Bond vs. Ernst Stavro Blofeld

V 50. letech napsali Ian Fleming a Kevin McClory scénář “Longitude 78”, ve kterém nechali vzniknout největšímu padouchovi bondovského světa Blofeldovi s jeho kriminální organizací SPECTRE. Producenti ale v roce 1962 dali přednost natočení filmu Dr. No a Fleming následně scénář přepsal do knihy Thunderball. To se ale nelíbilo McClorymu a po soudní bitvě získal kromě pěkné finanční částky i garanci, že do deseti let se mu všechna autorská práva k příběhu Thunderball vrátí zpět. V roce 1965 mu však práva ještě nepatřila, tak studio MGM na nic nečekalo a natočilo film Thunderball. O dvacet let později, kdy už práva přešla zpět na McCloryho, vznikl v podstatě shodný film, opět v hlavní roli s již stárnoucím Seanem Connerym, příznačně nazvaný Never Say Never Again.

Nedávno bylo odhaleno jméno nového dílu Jamese Bonda, který vejde do kin v roce 2015. Jedná se samozřejmě o slovo SPECTRE. A kdo bude hrát Bloefelda? Zřejmě nikdo. Hlavního padoucha má sice hrát “tarantinovský” herec Christoph Waltz, nicméně u jeho jména je napsáno “Oberhauser”. Všichni ale samozřejmě vědí, o koho se jedná… Dojde k přejmenování postavy? Máme očekávat pěknou soudní bitvu o Blofelda?

2015

Výše uvedené spory možná nebyly ty úplně ty největší nebo nejvážnější za letošní rok, ale určitě patřily k těm pikantnějším. Mezi vážnější patřil například kybernetický útok severokorejských hackerů na studio SONY a následné zrušení promítání filmu Interview nebo ústavněprávní otázka týkající se hrozeb na Facebooku. K těm větším patřila jistě hromadná žaloba hollywoodských stážistů proti studiím nebo i spor o práva amerických televizí vysílat univerzitní sporty.

A co očekávat od příštího roku? Například i spor o intimní fotografie celebrit uniklé na internet. Společnost Google totiž čelí žalobě, podle které dostatečně nezabránila šíření ukradených fotografií herečky Jennifer Lawrence a dalších. Zřejmě se i v příštím roce máme na co těšit.