Hledat v komentářích
Výběr pro investory

Článek je zařazen v rubrikách:Zákony|Trhy & finance
Aktuální stav návrhu zákona o registru smluv

Aktuální stav návrhu zákona o registru smluv

05.11.2015
Návrh zákona o registru smluv je dlouhodobě diskutovaným a mediálně známým tématem. V současné době byl tento návrh zákona, jenž má zavést povinnost zveřejňovat všechny smlouvy se státem, schválen Poslaneckou sněmovnou a projednán Senátem. Senát však navrhuje přijetí tohoto zákona ve znění v určitém ohledu podstatně odlišném od návrhu schválného dolní komorou Parlamentu. V čem se tyto navrhované verze zákona liší?

Návrh zákona o registru smluv ve své podstatě zavádí především povinnost uveřejnit určité smlouvy v nově zřízeném veřejném registru smluv. Tato povinnost se má vztahovat na veškeré smlouvy, které budou uzavřeny se státem, obcí, státní příspěvkovou organizací, státním podnikem, právnickou osobou vlastněnou státem a dalšími zákonem vyjmenovanými osobami veřejnoprávní povahy. Z tohoto obecného pravidla však zákon v navržené podobě stanoví několik výjimek, na které se tato povinnost nevztahuje. Jde tak například o smlouvy s plněním do padesáti tisíc korun nebo o smlouvy s nepodnikajícími fyzickými osobami (ledaže se jedná o převod nemovitosti). Danou smlouvu po jejím uzavření podle návrhu zákona může zveřejnit v registru, který má spravovat Ministerstvo vnitra, každá ze smluvních stran.

V těchto základních parametrech se verze obou komor neliší. Senátní verze pouze určitým způsobem rozšiřuje zákonné výjimky (a tím tedy zužuje aplikační rozsah zákona) o dotační smlouvy (týkající se dotací poskytnutých SZIF) a smlouvy, při jejichž plnění žádná ze smluvních stran nepoužije finanční prostředky z veřejných rozpočtů. V čem se však obě verze zásadně liší, jsou právní důsledky nesplnění povinnosti danou smlouvu uveřejnit.

Návrh zákona ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou totiž stanovuje, že dokud daná smlouva nebude v registru smluv uveřejněna, nenabude účinnosti. Pokud by se tak nestalo do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, byla by tato smlouva neplatná od počátku. To by například znamenalo, že veškeré plnění stran poskytnuté na základě této smlouvy by bylo bezdůvodným obohacením, které by bylo možné žádat po druhé smluvní straně zpět. Bylo by tedy v zájmu obou smluvních stran, aby ke zveřejnění smlouvy v registru došlo. V opačném případě by vznikla na obou stranách právní nejistota ohledně obdrženého plnění od druhé smluvní strany či možnosti toto plnění po druhé smluvní straně vymáhat. Pro úplnost je nutné dodat, že tento důsledek by se podle návrhu uplatnil až na smlouvy uzavřené po 1. červenci 2017.

Senát navrhuje předmětná ustanovení návrhu zákona změnit tak, že namísto této soukromoprávní sankce by důsledkem nezveřejnění smlouvy v registru byla správní odpovědnost veřejnoprávní strany smlouvy. To znamená, že by v případě porušení povinnosti dle tohoto zákona mohl být stát, obec nebo jiná právnická osoba, na níž se aplikuje tento zákon, pokutována ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Nezveřejnění smlouvy by tak pro druhou stranu smlouvy, tj. soukromou osobu, která uzavřela danou smlouvu se státem (nebo jinou osobou veřejného práva vypočtenou tímto zákonem), nemělo žádné přímé důsledky. Smlouva by byla platnou a účinnou, pouze by druhá (veřejnoprávní) strana smlouvy mohla dostat od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pokutu.

Je tedy zřejmé, že v tomto podstatném aspektu se obě verze zásadně odlišují. O tom, jaké znění zákona bude nakonec přijato, rozhodne v nejbližší době Poslanecká sněmovna.   


Kocián Šokc Bala	štík
Stránka Právo je společným projektem Patria.cz a advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která poskytuje a zpracovává veškeré informace na stránce umístěné; za tyto informace nenese Patria.cz odpovědnost.
Tomáš SequensTomáš Sequens

Energetické prázdniny 2018 – co nás po nich čeká a nemine

26.07.2018
Klimaticko-energetický balíček 20–20–20, Zimní energetický balíček, Evropská energetická unie, snížení energetické spotřeby o 20%, závazný cíl zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě energie na 27%, indikativní cíl zvýšení energetické účinnosti na 27%, stejně indikativní cíl zvýšení energetické účinnosti na 32,5%, soutěžní nabídkové řízení OZE - všechna tato hesla a termíny maně krouží kolem nás již tak dlouho, až se zdá, že nemají žádný skutečný obsah a smysl. Opak je však pravdou – a možná je právě na čase, abychom se pokusili si jejich reálný význam připomenout, abychom měli představu, co nás čeká v „příštím školním roce“.Více
Zdroje