Hledat v komentářích
Výběr pro investory

Článek je zařazen v rubrikách:Zákony|Firmy|Trhy & finance
Pojištění cestovních kanceláří: Znovu se hledají limity ochrany zákazníků

Pojištění cestovních kanceláří: Znovu se hledají limity ochrany zákazníků

22.02.2016
Nová úprava v zákoně o podnikání cestovních kanceláří stanoví jasný limit pojistného plnění vypláceného v případě úpadku cestovní kanceláře. Je takové řešení dostatečné z hlediska spotřebitelské ochrany?

Těsně před koncem roku 2015 nabyla účinnosti novela zákona o podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Jejím hlavním cílem bylo nalézt nové řešení povinného pojištění pro případ úpadku cestovní kanceláře. To se totiž ve své dosavadní podobě potýkalo s několika zásadními problémy.

Zákon sice stanovil povinnost sjednat příslušné pojištění na pojistnou částku ve výši minimálně 30% ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů, mnohé cestovní kanceláře však tuto úroveň nedodržovaly. V případě úpadku pak docházelo k tomu, že sjednaný limit pojistného plnění nepostačoval k úhradě všech nároků, na něž vzniklo zákazníkům dané cestovní kanceláře v souladu se zákonem právo. Za této situace pak pojišťovny odmítaly provést plnou úhradu zákaznických nároků s tím, že nelze jít nad rámec smluvního vztahu pojistitele s cestovní kanceláří. Zákazníci se naproti tomu dovolávali principů ochrany spotřebitele. Argumentovali především tím, že nároky zákazníka mají být uspokojeny v plné výši bez ohledu na sjednaný limit pojistného plnění, protože pouze takový výklad odpovídá požadavkům směrnice EU o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy, která byla implementována právě zařazením institutu pojištění záruky pro případ úpadku do příslušného zákona.

Do probíhající přípravy legislativního řešení pak vstoupil poměrně zásadním způsobem nález Ústavního soudu České republiky z 16. července 2015. Ten odmítl ústavní stížnost pojišťovny, jež spatřovala porušení svých ústavně zaručených základních práv v tom, že obecný soud přiznal ve sporu zákazníkovi cestovní kanceláře nárok na doplacení částky kompenzace za neuskutečněný zájezd v rozsahu, který překračoval sjednaný limit pojistného plnění dle příslušné smlouvy. Klíčovým argumentem přitom bylo, že vnitrostátní předpis připouští více výkladových variant (tedy, stručně řečeno, jak aplikaci limitu pojistného plnění, tak povinnost poskytnout plnou náhradu nároků zákazníka vzniklých dle zákona), proto je nezbytný jeho „eurokonformní“ výklad. Za takový pak Ústavní soud považoval výklad obecného soudu, podle nějž soukromoprávní ujednání pojistitele s cestovní kanceláří omezuje zákonné nároky spotřebitele.

Rozhodnutí samozřejmě vyvolalo značný ohlas na pojistném trhu. Přicházelo totiž v době, kdy v Poslanecké sněmovně byla projednávána delší dobu diskutovaná novela. Ta danou problematiku „řešila“ tak, že stanovila povinnost společného postupu pojistitele a cestovní kanceláře s odbornou péčí, přičemž limit pojistného plnění musí být ujednán tak, aby v případě pojistné události byly uspokojeny všechny nároky zákazníků vyplývající ze zákona. Tím se samozřejmě prakticky neeliminovalo riziko sjednání nízkého limitu pojistného plnění, avšak důsledky byly přeneseny na pojistitele. To mohlo vyústit i v to, že na pojistném trhu nebudou pojistitelé tento produkt, který pro ně v celkovém souhrnu předepsaného pojistného není nijak zásadní, vůbec nabízet.

Aktuální úprava vzešla z pozměňovacího návrhu Senátu, podle nějž je pojišťovna povinna uspokojit nároky zákazníků vyplývající ze zákona pouze do výše sjednaného limitu pojistného plnění. Z hlediska pojistitelů tedy řeší jejich oprávněné námitky, že na ně nelze přenášet břemeno spotřebitelské ochrany zákazníků cestovních kanceláří. Je však zároveň poněkud nejisté, zda takováto úprava dostatečným způsobem zohledňuje požadavky na její minimální úroveň vyplývající ze směrnice.

Je možné, že by stálo za úvahu oživit možnost řešení dané problematiky například prostřednictvím garančního fondu. Tato možnost byla v době před schválením původní podoby zákona v roce 1999 diskutována, avšak odmítly ji cestovní kanceláře s odkazem na to, že by ty úspěšné participovaly na krytí škod vzniklých v důsledku podnikání neúspěšných konkurentů. Lze doufat, že za tu dobu došlo k nějakému posunu? Těžko říci. V každém případě však lze mít za to, že problémy podnikání v cestovním ruchu by se neměly řešit na úkor lidí, kteří si v dobré víře koupí zájezd, ale zároveň ani pojišťoven.


Kocián Šokc Bala	štík
Stránka Právo je společným projektem Patria.cz a advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která poskytuje a zpracovává veškeré informace na stránce umístěné; za tyto informace nenese Patria.cz odpovědnost.
Zdroje