Hledat v komentářích
Výběr pro investory

Článek je zařazen v rubrikách:Rozhodnutí|Zákony|Trhy & finance
Lze zřídit zástavní právo k nemovitosti, která je zároveň předmětem zajišťovacího převodu práva?

Lze zřídit zástavní právo k nemovitosti, která je zároveň předmětem zajišťovacího převodu práva?

30.01.2017
Zajišťovací převod práva je tradičním, avšak poměrně složitým a velmi diskutovaným způsobem, jak zajistit svoji pohledávku. Bývá tak často předmětem výkladu, ať již v odborné literatuře nebo soudní praxi. Na konci minulého roku přitom Nejvyšší soud rozhodoval další zajímavou otázku spojenou tímto zajišťovacím instrumentem. Předmětem daného sporu přitom bylo, zda je možné, aby byla nemovitost, které byla zajišťovacím převodem vlastnického práva zcizena nebankovnímu poskytovateli úvěrů, předmětem zástavního práva zřízeného ve prospěch té samé osoby.

Podstata zajišťovacího práva spočívá v tom, že dlužník na věřitele převede vlastnické právo k určité věci, přičemž tento převod je konstruován jako dočasný a podmíněný. Věřitel se tedy stává formálně vlastníkem dané věci, ale materiálně věc zůstává stále dlužníkovi, který jí nabude zpět okamžikem uhrazení jeho dluhu. Předchozí právní úprava zajišťovací převod práva upravovala velmi spoře, přičemž současný občanský zákoník tento způsob zajištění pohledávky věřitele upravuje podrobněji. I přesto je s ním i nadále spojeno několik sporných otázek. Jednou z těchto otázek se zabýval Nejvyšší soud v předmětném rozhodnutí.

V daném soudním sporu bylo rozhodováno o případu, kdy soukromá společnost poskytující spotřebitelské nebankovní půjčky a úvěry poskytla vlastníku určité nemovitosti několik úvěrů na základě celkem jedenácti úvěrových smluv. Pro zajištění pohledávek ze čtyř z těchto smluv následně zřídila úvěrující společnost na základě dohody se svým dlužníkem zajištění v podobě zajišťovacího převodu práva k nemovitosti v dlužníkově vlastnictví. Pohledávky ze zbývajících úvěrových smluv však nijak zajištěny nebyly. Poté, co se dlužník ve vztahu k těmto nezajištěným pohledávkám dostal do prodlení, úvěrující společnost obdržela pro ni příznivý rozhodčí nález, který použila jako exekuční titul.

V exekučním řízení poté navrhla exekutorovi, aby na předmětných nemovitostech zřídil exekutorské zástavní právo, které budou do budoucna zajišťovat její vykonatelné pohledávky. Tento návrh však příslušný exekutor zamítl. Důvodem byla právě existence zajišťovacího převodu vlastnického práva na úvěrující společnost. Podle exekutora totiž nelze zřídit zástavní právo k nemovitosti ve vlastnictví osoby, která se má stát zástavním věřitelem, jako tomu v tomto případě bylo v případě zmíněné společnosti. Tento názor posléze potvrdil i odvolací soud.

V soudním řízení úvěrující společnost argumentovala především dočasností zajišťovacího převodu. Soudy a exekutor tak měli přihlédnout k tomu, že vlastnictví nemovitosti bylo podle nich pouze formální a slouží pouze k zajištění spotřebitelského úvěru. Na úvěrující společnost tak nemělo být pohlíženo jako na vlastníka, třebaže byla formálně v katastru nemovitostí jako vlastník evidována.

Nejvyšší soud dal ve svém rozhodnutí za pravdu exekutorovi. Podle jeho názoru se na základě zajišťovacího práva stává věřitel skutečným vlastníkem dané věci omezeným pouze příslušnými ustanoveními zákony týkajícími se zajišťovacího převodu práva. Na tomto závěru přitom podle tohoto soudu nic nemění skutečnost, že v důsledku naplnění rozvazovací podmínky nabytí vlastnického práva jeho právo může v budoucnu zaniknout splněním zajištěných dluhů. Dokud tak vlastnické právo věřitele trvá, nelze podle názoru Nejvyššího soudu zřídit zástavní právo k předmětu tohoto zajišťovacího práva, a to ani rozhodnutím exekutora ani zástavní smlouvou.

Třebaže se uvedené rozhodnutí týká specifické otázky zastavení věci, která je předmětem zajišťovacího převodu vlastnického práva, máme za to, že je nutné jej vnímat v obecnější rovině. Komentované rozhodnutí totiž svědčí o tendenci Nejvyššího soudu považovat vlastnické právo věřitele nabyté zajišťovacím převodem za stejně kvalitní jako jakékoliv jiné vlastnické právo. To má přitom podstatný dopad na mnoho dalších sporných otázek týkající se tohoto způsobu zajištění dlouhodobých pohledávek.


Kocián Šokc Bala	štík
Stránka Právo je společným projektem Patria.cz a advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která poskytuje a zpracovává veškeré informace na stránce umístěné; za tyto informace nenese Patria.cz odpovědnost.
Tomáš SequensTomáš Sequens

Energetické prázdniny 2018 – co nás po nich čeká a nemine

26.07.2018
Klimaticko-energetický balíček 20–20–20, Zimní energetický balíček, Evropská energetická unie, snížení energetické spotřeby o 20%, závazný cíl zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě energie na 27%, indikativní cíl zvýšení energetické účinnosti na 27%, stejně indikativní cíl zvýšení energetické účinnosti na 32,5%, soutěžní nabídkové řízení OZE - všechna tato hesla a termíny maně krouží kolem nás již tak dlouho, až se zdá, že nemají žádný skutečný obsah a smysl. Opak je však pravdou – a možná je právě na čase, abychom se pokusili si jejich reálný význam připomenout, abychom měli představu, co nás čeká v „příštím školním roce“.Více
Zdroje