Hledat v komentářích
Výběr pro investory

Článek je zařazen v rubrikách:Zákony
Evidence svěřenských fondů

Evidence svěřenských fondů

03.07.2017
Doposud svěřenské fondy jako entity bez právní osobnosti nepodléhaly žádné evidenci. Tato situace se má ale brzy změnit v souvislosti s přijetím zákona č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony. Ve zmíněné právní úpravě jsou rovněž zohledněny některé požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. 5. 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (dále jen „čtvrtá AML směrnice“).

Přestože svěřenské fondy nemají právní osobnost, bylo s ohledem na stávající osvědčenou soustavu rejstříkových (krajských) soudů rozhodnuto o zakotvení jejich evidence do zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „rejstříkový zákon“). Zařazení evidence svěřenských fondů jako entit bez právní osobnosti do rejstříkového zákona se jevilo jako nesystematické a vyvolávalo oprávněné otázky ohledně jejich právní povahy. Pro odstranění jakýchkoli pochybností o právní povaze svěřenských fondů jako non-subjektů byl dosavadní název rejstříkového zákona na konci vhodně doplněn o slova „a o evidenci svěřenských fondů“.

Nová právní úprava týkající se evidence svěřenských fondů byla dále zahrnuta do občanského zákoníku, zákona o zvláštních řízeních soudních či do zákona o soudních poplatcích.

Rejstřík svěřenských fondů

S účinností ke dni 1. 1. 2018 bude zřízena povinná evidence svěřenských fondů v podobě nového rejstříku svěřenských fondů.

V souvislosti se založením této evidence bylo nutné přesně vymezit, jaké entity budou podléhat zápisu. Zákonodárce podrobil zápisu primárně svěřenské fondy zřízené podle českého práva. Do zmíněné evidence budou taktéž zapisovány srovnatelné zahraniční entity, které působí na území České republiky. Dle důvodové zprávy k nové právní úpravě zákonodárce zvolil jinak vágní pojem „působí“ zcela záměrně, aby předešel obcházení zákona. V opačném případě by totiž mohly být na místo českých svěřenských fondů podléhajících zápisu, zakládány zahraniční entity s obdobným účelem, avšak zápisu nepodléhající. Přesné vymezení pojmu „působení“ na území České republiky bude ponecháno až na aplikační praxi.

Zápis do rejstříku jako okamžik vzniku svěřenského fondu

Dosavadní právní úprava vázala vznik svěřenského fondu na okamžik, kdy svěřenský správce přijal pověření k jeho správě. Svěřenské fondy budou nyní nově vznikat až okamžikem zápisu do rejstříku svěřenských fondů. I nadále však bude platit, že pokud byl svěřenský fond zřízen pořízením pro případ smrti, vznikne smrtí zůstavitele. Následný zápis do rejstříku svěřenských fondů tak bude mít již pouze deklaratorní povahu.

Skutečnosti zapisované do rejstříku svěřenských fondů

Výčet údajů zapisovaných do rejstříku svěřenských fondů je inspirován obecnou úpravou pro zápis údajů týkajících se doposud zapisovaných subjektů. Jsou však zohledněna některá specifika svěřenských fondů. Do rejstříku svěřenských fondů se tak bude zapisovat mimo jiné označení, účel, den vzniku a zániku svěřenského fondu, identifikační číslo svěřenského fondu, počet a identifikace svěřenských správců a způsob, jakým jednají. Dále zákon předpokládá zápis údajů identifikujících zakladatele, obmyšleného a osobu, která nad svěřenským fondem vykonává dohled. Okruh osob, které je třeba zapsat do rejstříku svěřenských fondů, vyplývá z definice skutečného vlastníka, jak je vymezen ve vztahu ke svěřenskému fondu čtvrtou AML směrnicí (srov. čl. 31 čtvrté AML směrnice).

Publicita údajů zapsaných v rejstříku svěřenských fondů

Základní údaje identifikující svěřenský fond včetně identifikace svěřenského správce (v omezeném rozsahu) budou volně dostupné veřejnosti. Naproti tomu další údaje o osobách zapisovaných do rejstříku (např. jméno, adresa místa pobytu či sídla, datum narození či rodné číslo zakladatele nebo obmyšleného) nebudou v opisu z rejstříku zveřejněny, ledaže by k tomu dotčená osoba udělila souhlas. Takový souhlas by musel být opatřen úředně ověřeným podpisem dotčené osoby. Pokud budou listiny zakládané do sbírky listin obsahovat nezveřejňované údaje, nebudou uveřejněny ani ty. Úplný opis zápisu, v němž budou obsaženy jinak nezveřejňované údaje, bude poskytnut na základě žádosti pouze svěřenskému správci, popř. pak osobě, která prokáže svůj právní zájem na jejich získání.  Zákon rovněž počítá s poskytnutím kompletních údajů některým státním orgánům pro potřeby a v mezích jejich zákonné působnosti.

Sankce za nesplnění povinností v souvislosti s evidencí svěřenských fondů

Za zmínku stojí ještě navržený sankční mechanismus při nesplnění evidenční povinnosti. Svěřenské fondy, které vznikly před nabytím účinnosti navrhovaného zákona, musejí být do rejstříku svěřenských fondů zapsány nejpozději do 1. 7. 2018. Sankcí za neplnění povinnosti podat návrh na zápis svěřenského fondu do rejstříku ve stanovené lhůtě je zánik správy takového svěřenského fondu.

Ve stejné lhůtě musejí být do rejstříku svěřenských fondů zapsáni i obmyšlení svěřenského fondu, který vznikl před nabytím účinnosti navrhovaného zákona. Nedodržení povinnosti provést takový zápis je spojeno se zánikem účinků jeho jmenování nebo jiného určení. Pokud tedy nebude obmyšlený evidován v rejstříku svěřenských fondů, nebude mu svěřenský správce například oprávněn poskytnout plnění ze svěřenského fondu.

Autorka: Mgr. Pavla Veselková, advokátka Kocián Šolc Balaštík


Kocián Šokc Bala	štík
Stránka Právo je společným projektem Patria.cz a advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která poskytuje a zpracovává veškeré informace na stránce umístěné; za tyto informace nenese Patria.cz odpovědnost.
Zdroje