Hledat v komentářích
Výběr pro investory

Článek je zařazen v rubrikách:Zákony
Sankce za neustanovení koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

Sankce za neustanovení koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

1.10.2018
Autor:
Jedna z několika věcí, na kterou se investorovi nikdy nevyplatí zapomenout při přípravě a realizaci stavby, je ustanovení koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (koordinátor BOZP). Opomine-li zadavatel stavby jmenovat koordinátora BOZP a dojde-li ke vzniku újmy na zdraví, pak obvykle orgány činné v trestním řízení či stavební úřad dají podnět oblastnímu inspektorátu práce k provedení příslušné kontroly v tomto směru.

Smyslem koordinátora BOZP je zabránit či minimalizovat úrazy na stavbách. Celkem pochopitelně, neboť při stavebních pracích dochází velmi často k úrazům, a to i smrtelným. Koordinátor BOZP je instituce unijní, mající základ ve směrnici Rady č. 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích (osmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS). Českou transpozici směrnice lze nalézt především v ust. § 14 zákona č. 309/2006 Sb. kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), v platném znění (dále „ZoBOZP“).

Koordinátor by měl zpracovat plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, včetně informace o fyzických osobách, které se mohou s vědomím investora zdržovat na staveništi. Koordinátora je však nutno odlišovat od osoby, která bude koordinovat zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v situaci, kdy se na staveništi vyskytuje více zaměstnanců více zaměstnavatelů (tak rozsudek NSS č. j. 6 Ads 63/2013 – 63), stejně jako od stavbyvedoucího.

Předpokladem výkonu činnosti koordinátora BOZP je odborná způsobilost, kterou může fyzická osoba získat předepsaným vzděláním (střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání technického zaměření nebo vysokoškolské vzdělání technického zaměření) či odbornou praxí vykonávanou při přípravě nebo realizaci staveb (nejméně 3 u středoškolského vzdělání, resp. 1 rok u vzdělání vysokoškolského), a která se ověřuje zvláštní zkouškou. Formálním dokladem je osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti nebo periodické zkoušce. Má-li koordinátor BOZP vykonávat činnost koordinátora při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, pak je vyžadováno osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem. Funkci koordinátora BOZP může vykonávat též např. architekt, musí však splnit podmínku vykonání odborné zkoušky.

Zadavatel stavby je povinen písemně určit jednoho nebo více koordinátorů BOZP, pokud budou na staveništi působit zaměstnanci více než jednoho zhotovitele.  Bude-li určeno více koordinátorů BOZP postupně nemusí, ale může se jednat o jednu a tutéž osobu. Je-li povinnost určit koordinátora BOZP, pak koordinátor musí být ustaven a vykonávat svou činnost po dobu nezbytnou pro koordinaci opatření k zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce na staveništi. Touto dobou je dle ust. § 14 odst. 1 ZoBOZP doba přípravy stavby, a to od zahájení prací ke zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení. Koordinátor pak musí vykonávat svou funkci minimálně až do předání projektové dokumentace zadavateli stavby. Koordinátor BOZP musí svou funkci vykonávat též po dobu realizace stavby, tj. od převzetí staveniště prvním zhotovitelem do převzetí dokončené stavby zadavatelem stavby.

Vedle trestněprávního postihu je nutno počítat též s administrativním postihem.Neustanovení koordinátora BOZP či neposkytování součinnosti ze strany zhotovitele, ačkoli k tomu má povinnost, je přestupkem, za který může být postihnuta podnikající fyzická osoba či osoba právnická pokutou až do výše 300 000 Kč (dle ust. § 30 zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce, v platném znění, dále „ZoIP“). Fyzická nepodnikající osoba může být postižena kupodivu ještě přísněji, a to pokutou až do výše 400 000 Kč (dle ust. § 17 ZoIP).

Na tento přestupek se však v praxi váží další, neboť kdo neurčí koordinátora BOZP, zpravidla nenechá řádně a včas zpracovat plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi včetně informace o fyzických osobách, které se mohou s jeho vědomím zdržovat na staveništi (s pokutou až do 400 000 Kč u nepodnikající fyzické osoby, podnikající fyzické osoby i právnické osoby). Dalším souvisejícím přestupkem je neoznámení zahájení stavebních prací na oblastním inspektorátu práce v případech, kdy to ukládá ust. § 15 ZoIP. Včasné nedoručení oznámení o zahájení prací na stavbě splňující stanovené požadavky či neprovedení jeho aktualizace bez zbytečného odkladu, je postižitelné jako přestupek se sankcí až 400 000 Kč shodně pro fyzické i právnické osoby.

Ve správním trestání platí zásada absorpce, to znamená, že dopustí-li se zadavatel stavby všech tří přestupků, projednají se společně a oblastní inspektorát práce uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější, v našem případě tedy pokuta do výše až 400 000 Kč. Spáchání ostatních přestupků se považuje za přitěžující okolnost (tak ust. § 37, 40 a 41 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich). Vedle pokuty za přestupek za neurčení koordinátora BOZP a další související protiprávní skutky může ovšem podle okolností případu nekonání zadavatele stavby v ohledu zajištění BOZP při projektování stavby, zahájení stavby či během jejího provádění dosáhnout až takové míry, že se zadavatel může v podobě účastenství spolu dopustit některého z nedbalostních trestných činů, obvykle obecného ohrožení.

Autor: Martin Štefko, advokát Kocián Šolc Balaštík


Kocián Šokc Bala	štík
Stránka Právo je společným projektem Patria.cz a advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která poskytuje a zpracovává veškeré informace na stránce umístěné; za tyto informace nenese Patria.cz odpovědnost.
Tomáš SequensTomáš Sequens

Energetické prázdniny 2018 – co nás po nich čeká a nemine

26.7.2018
Klimaticko-energetický balíček 20–20–20, Zimní energetický balíček, Evropská energetická unie, snížení energetické spotřeby o 20%, závazný cíl zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě energie na 27%, indikativní cíl zvýšení energetické účinnosti na 27%, stejně indikativní cíl zvýšení energetické účinnosti na 32,5%, soutěžní nabídkové řízení OZE - všechna tato hesla a termíny maně krouží kolem nás již tak dlouho, až se zdá, že nemají žádný skutečný obsah a smysl. Opak je však pravdou – a možná je právě na čase, abychom se pokusili si jejich reálný význam připomenout, abychom měli představu, co nás čeká v „příštím školním roce“.Více
Zdroje