Londýn 29. ledna (ČTK) - I na ekonomiky střední a východní Evropy a bývalého Sovětského svazu již dopadají otřesy na západních finančních trzích a ochromení úvěrového trhu, které je důsledkem hypoteční krize v USA. Ekonomové říkají, že region kvůli těmto otřesům pocítí zpomalení ekonomického růstu, rozsah dopadu je však nejistý. Napsal to dnes britský list Financial Times.
Výrazněji by současné globální problémy měly cítit spíše méně rozvinuté ekonomiky východní Evropy a Balkánu, kde se již nyní zřetelně zvyšují úvěrové náklady, než vyspělejší ekonomiky střední Evropy, kam patří Česká republika. I v silnějších ekonomikách se však mohou vyskytnou skrytá rizika u konkrétních firem, zejména bank, jak ukazuje případ obřího podvodu ve francouzské Société Générale.
"Tyto země budou zasaženy. Není způsob, jak tomu uniknout," řekl hlavní ekonom Světové banky pro střední a východní Evropu Pradeep Mitra. "Jsou sice v základech silné, aby dokázaly odolat, některé však jsou zranitelnější než jiné," dodal.
Investoři nyní přehodnocují své strategie a někteří omezují aktivity na rozvojových trzích jako celku včetně skupiny postkomunistických zemí, jiní však mezi jednotlivými zeměmi rozlišují. Dobrým měřítkem rizika jim je podle FT zejména ukazatel úrokového rozpětí swapů na pětileté úvěry, a zde si nejlépe stojí Česká republika a další země střední Evropy. Zatímco u českých swapů úrokové rozpětí od loňského června stouplo o 0,26 procentního bodu a u Polska o 0,44 bodu, u Srbska a Ukrajiny to bylo o 1,5 bodu a u Kazachstánu dokonce o 2,2 bodu.
"Dochází k přeceňování rizik," uvedl k tomu hlavní ekonom Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) Erik Berglof. Podle něj úvěrové náklady rostou nejvíce v zemích, které jsou považovány za nejzranitelnější vnějšími šoky.
Podle FT by však určité zpomalení ekonomického růstu, který je v tomto regionu založen do značné míry na úvěrové expanzi, mohlo být pro zdraví ekonomik prospěšné. Prudce rostoucí země totiž zažívají zvýšené inflační tlaky a také jim výrazně rostou deficity vnější bilance. Týká se to zejména Pobaltí, Balkánu, Ruska nebo Ukrajiny.
Nejvyšší deficity běžného účtu měly loni podle předběžných odhadů Bulharsko a Lotyšsko, kde překračovaly 20 procent HDP, dvouciferné schodky vedlo Rumunsko a Srbsko. Inflace byla na konci roku nad hranicí deseti procent například v Bulharsku, Lotyšsku, Rusku, Srbsku a na Ukrajině.