Doplnili jsme vyjádření soudu, premiéra, ministra práce a šéfa opoziční ČSSD a další informace v celém textu.
Brno/Praha 12. března (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) dnes snížil kontrolní pravomoc odborů, omezil výhody největších odborových organizací a posílil zaměstnanecké rady. Soudci pozměnili 11 ustanovení zákoníku práce. Částečně tak vyhověli návrhu pravicových poslanců a senátorů. Změny vstoupí v platnost dnem zveřejnění nálezu ÚS ve sbírce zákonů, tedy asi za dva týdny. I po verdiktu platí například to, že propuštění pracovníka musí podnik projednat s odbory.
Zákoník prosadila těsně před volbami 2006 i přes prezidentovo veto levice. Poslanci nynějších vládních stran a pravicoví senátoři podali proti normě dva návrhy k Ústavnímu soudu, požadovali zrušení či změnu asi 30 ustanovení. Ministr práce Petr Nečas (ODS) je s nálezem Ústavního soudu spokojen, stejně jako poslanec Marek Benda (ODS), jenž dnes u soudu vystupoval jako zástupce kritiků normy. "Uspěli jsme v těch nejdůležitějších bodech. Snaha odborů udržet si zde postavení, které měly za komunismu, není slučitelná s demokratickým právním státem," řekl ČTK Benda.
Nález kritizuje místopředsedkyně Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Marcela Kubínková. "Je to na politickou objednávku. Ústavní soud se stává kolbištěm pro soupeření politických stran, tak by tomu být nemělo," uvedla. Nižší vliv odborů se podle ní projeví v horším postavení zaměstnanců.
Ústavní soud dnes rozhodl mimo jiné o tom, že když se odboráři z různých svazů na jednom pracovišti navzájem nedohodnou, nemusí zaměstnavatel uzavírat kolektivní smlouvu s nejsilnější odborovou organizací. "Jakékoliv zvýhodňování některých odborových organizací v rámci podniku nebo odvětví na úkor jiných je nepřípustné," uvedl soudce zpravodaj Vojen Güttler.
Nižší jsou kontrolní kompetence odborů. Podle dosavadního zákoníku kontrolovaly dodržování všech pracovněprávních předpisů v podnicích. "Odborová organizace by tak byla nadána pravomocí vrchnostensky rozhodnout a zasáhnout do práv zaměstnavatele. Takové právo nelze dovodit ani z Ústavy, ani z žádné závazné mezinárodní smlouvy," řekl Güttler.
Odboráři od nynějška nemohou zastavit výrobu, když mají pocit, že ohrožuje pracovníky. I tuto pravomoc pravice kritizovala s tím, že povinnost zaměstnavatele zajistit bezpečnost a odstraňovat závady jasně vyplývá z jiných právních předpisů. "Odbory nikdy tohoto oprávnění nezneužily," oponovala odborářka Kubínková.
"Zaměstnavatel, u něhož působí odborová organizace, dodnes neměl možnost vydat například pracovní řád, pokud s ním odborová organizace nevysloví souhlas. Odbory tak získaly od státu rozhodovací a kontrolní pravomoci ve firmách, což jsme považovali za nepřípustné," řekl ČTK prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek.
Zároveň ale Drábek kritizoval dobu trvání celého procesu. Od podání stížnosti uplynulo k vydání nálezu Ústavního soudu 18 měsíců. "S dalšími návrhy na zlepšení současného zákoníku jsme čekali do vydání nálezu, délka trvání procesu nás zdržovala v další legislativní práci," dodal Drábek.
Důležitým bodem nálezu je i to, že v situacích, které neupravuje zákoník práce, lze na pracovní právo uplatnit občanský zákoník. Zaměstnanecké rady mohou nově fungovat i tam, kde působí odborová organizace, což zákoník práce dosud neumožňoval. Úkolem rad je hlavně zajišťovat informovanost zaměstnanců. Odborům zůstává výlučná kompetence při kolektivním vyjednávání.
Podle Nečase rozhodnutí soudu potvrdilo to, že zákoník sepsala odborová centrála - ČMKOS. "Uzurpovali si (odboráři) neskutečná privilegia a je dobře, že se kyvadlo navrací do nějaké rovnováhy," řekl ČTK Nečas. Pracovní kodex od počátku kritizoval, označil ho za právní paskvil s desítkami chyb. Loni předložil technickou novelu, která měla nedostatky odstranit. Platí od letošního ledna.
Nyní ministr Nečas chystá "koncepční novelu", která bude vycházet i z rozhodnutí Ústavního soudu. "Nebude to úplně nové znění zákoníku. Budou tam některé věci, které směřují k více liberálnímu, flexibilnímu trhu práce," uvedl ministr. Podle něj ale nehrozí, že by zaměstnanci neměli v budoucnu dostatečnou ochranu.
Podle předsedy vlády a šéfa ODS Mirka Topolánka kabinet na rozhodnutí soudu už delší dobu čekal. "Já nevím, jestli to je, nebo není vítězství," reagoval na verdikt Topolánek. Novinářům řekl, že chystané změny umožní kodex sladit s Ústavou a dát mu moderní podobu.
Předseda opoziční ČSSD Jiří Paroubek naopak rozhodnutí soudu kritizoval. Je podle něj výsledkem toho, že mezi ústavními soudci převažují lidé s konzervativními názory. "Prezident, který je konzervativní, pravicový, tak má možnost jmenovat soudce tohoto zaměření, a soudci tohoto zaměření budou rozhodovat nikoliv ve prospěch běžných občanů," řekl Paroubek novinářům. Před změnami v zákoníku varoval. "Jestli pan Topolánek změní zákoník práce, tak já říkám, že my ty změny opět vrátíme tam, kde mají být, po příštích volbách," dodal.