Příliv zahraničního kapitálu, který zaplavil nové členské země Evropské unie ze střední, východní a jihovýchodní Evropy v době úvěrového boomu let 2003 až 2007, pro některé z nich znamenal v konečném důsledku horší osud, než by měly bez vnější finanční „výpomoci“, vyplývá to ze studie Mezinárodního měnového fondu.
Na kumulativní bázi se podle propočtů MMF přiliv zahraničních fondů v uvedeném období silné úvěrové expanze v rostoucích nedávno transformovaných ekonomikách EU pohyboval od 33 procent hrubého domácího produktu v České republice, přes 68 procent slovenského HDP až po více než stoprocentní úroveň objemu estonské, rumunské a litevské ekonomiky k 192 procentům bulharského HDP.
Schopnost vstřebat zahraniční kapitál i nenadálé zastavení „penězovodů“ způsobené příchodem krize se však v regionu různila obdobně. "Země s nejvyšší mírou růstu úvěrů neměly jen největší výkyvy produkce, ale i nižší průměrný ekonomický růst," uvedli v analýze MMF analytici Bas Bakker a Anne-Marie Guldeová.
Jasnými poraženými proto byly pobaltské státy a Balkán. Ekonomika Pobaltí se loni propadala dvojciferným tempem; nejvíce postižené Lotyšsko dokonce o 18 procent. Bulharsko sice tak zlý pád nepostihl, přesto byl 5,1% pokles strmější než v případě ČR (-4,1 % y/y) či Slovenska (-4,7 %). Polsko, kam v období úvěrového boomu přitekly finance odpovídající 40 procentům HDP, proti tomu loni bylo jedinou zemí v Evropské unii, která loni vykázala růst.
Příliv peněz do (v tehdejší době) atraktivně rostoucích nových evropských ekonomik, který svou silou překonal externí finanční toky předcházející asijské krizi, však s sebou podle MMF přinesl i vznik četných nerovnováh s nimiž se nyní musejí některé země potýkat. Kromě vysoké inflace to podle Fondu byly i „nejvyšší deficity běžného účtu platební bilance, nejhorší pokles konkurenceschopnosti a rychlý růst cen na trhu bydlení.“
(Zdroj: MMF, čtk, Bloomberg)