PRAHA (MEDIAFAX) - Z každé stokoruny utracené za služby či produkty cestovního ruchu jde téměř 41 korun do státní pokladny, ročně to představuje pro český státní rozpočet zisk 97,5 miliardy korun. Vyplývá to z analýzy významu cestovního ruchu v ČR, jejíž závěry ve čtvrtek představil ministr Rostislav Vondruška.
Podle studie "Postavení a význam cestovního ruchu v ČR" společnosti KPMG, která jako vůbec první vymezuje cestovní ruch jako samostatné odvětví české ekonomiky, vygeneroval cestovní ruch v letech 2006 až 2008 pro státní kasu zisk takřka 100 miliard korun ročně, což představuje 6,9 procenta všech příjmů. Nejvyšší výnosy plynou z daně z přidané hodnoty (DPH - 38 procent) a z odvodů na sociálním pojištění (29 procent). Cestovní ruch v České republice vydělal ve sledovaném období průměrně 293 miliard korun ročně.
Největší podíl na přínosech cestovnímu ruchu má příjezdová turistika, která za všechny tři sledované roky přinesla veřejným rozpočtům celkový zisk 155,8 miliardy korun, tedy průměrně 51,9 miliardy korun ročně. Ušlý zisk spojený s výjezdovou turistikou (tedy pobytem Čechů v zahraničí) činil 80 miliard korun za všechny tři roky. "Je proto nutné zvážit motivační nástroje tak, aby část vyjíždějících turistů trávila dovolenou v Česku," řekl ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška.
Z výsledků analýzy také vyplývá, že cestovní ruch má pozitivní vliv na zaměstnanost nejen přímo v oboru, ale i v návazných službách a produkci v ostatních odvětvích národního hospodářství. Stát tak významně uspoří na veřejných výdajích, například podporách v nezaměstnanosti. Celkem vytváří cestovní ruch v České republice 372 586 plných pracovních úvazků.
"Analýza jasně prokázala obrovský význam cestovního ruchu pro státní kasu. Je proto velmi důležité zajistit tomuto oboru systematickou státní podporu a přijmout zákon o cestovním ruchu, který ministerstvo pro místní rozvoj připravuje. S jeho pomocí se zvýší efektivita výnosů pro českou ekonomiku," prohlásil ministr Vondruška.
Nový zákon o cestovním ruchu má především zajistit návratnost finančních prostředků zpět do odvětví cestovního ruchu, a zvýšit tak motivaci podnikatelských subjektů i veřejné správy na jeho rozvoji. Strukturu řízení českého cestovního ruchu rozděluje návrh zákona na tři úrovně - stát, kraje a turistické oblasti. V neposlední řadě má připravovaný zákon umožnit a zjednodušit sběr statistických dat.