Německá ekonomika je označována za tahouna oživování evropského regionu. Ve druhém čtvrtletí vykázala nejrychlejší tempo hospodářského růstu od sjednocení východní a západní části a obrovský nárůst exportu, který vytáhl červnový obchodní přebytek na 12,3 miliardy eur z květnových 10,6 mld. EUR, je hlavním motorem oživení. Je ale zároveň jediným motorem, upozorňují někteří ekonomové, podle nichž je konkurenceschopnost německé ekonomiky tak vysoká, že je až na škodu.
Zatímco německé dluhopisy jsou stále velice atraktivní pro investory, kteří slyší na rozpočtové škrty Angely Merkelové do výše 80 miliard eur, výrazná závislost ekonomiky země na zahraniční poptávce ji činí zranitelnou v případě zhoršení globálního výhledu. „Německo musí zapracovat na domácí poptávce. Ne každý může vyvážet, někdo musí také dovážet,“ řekl Andrew Bosomworth, portfolio manažer společnosti Pimco. Zahraniční prodeje tvořily v roce 2009 celkem 41 % celkového HDP Německa, ve srovnání s 13 procenty v Japonsku a 11 % pro Spojené státy. Závislost německé ekonomiky na zahraniční spotřebě je tak takřka čtyřnásobná oproti té americké.
Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosáhne letos celkový přebytek běžného účtu Německa 5,5 % HDP. Přebytek Číny, která má tradičně silný vývoz na úkor domácí spotřeby, odhaduje MMF na 6,2 % HDP, v porovnání s deficitem běžného účtu USA, který by měl dosáhnout 3,3 % HDP. „Každý, kdo si myslí, že Čína má problém, si musí uvědomit, že ho má Německo,“ řekl laureát Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz, podle něhož by největší ekonomika Evropy měla začít podporovat domácí spotřebu a investice.
Mohlo by vás zajímat: JPMorgan: Čína se v další pětiletce zaměří na posílení soukromé spotřeby
Zástupci Německa se proti podobným výtkám ostře ohrazují. „Nevzdáme se své silné stránky jen proto, že naše výrobky jdou v zahraničí na odbyt lépe než ostatní. To by byla špatná reakce na rostoucí konkurenceschopnost evropského kontinentu,“ uvedla spolková kancléřka Angela Merkelová. A podle čerstvých odhadů očekává německé ministerstvo průmyslu zdvojnásobení letošního tempa růstu na 3 %. Úřad považuje růst tamní ekonomiky za „velmi robustní“ vzhledem k tomu, že už nezávisí pouze na tradičně silném vývozu. Rostoucí investice i spotřeba na domácím trhu činí zemi více nezávislou na konjunkturních poklesech v zahraničí, uvedl úřad (více v článku ZDE).
Od spojení západní a východní části Německa vzrostla soukromá spotřeba v zemi o 21 procent v souvislosti se stejně velkým nárůstem čistého příjmu. Pro srovnání, Spojené státy navýšily za sejnou dobu příjem o 71 procent, což vedlo k 75% nárůstu spotřeby obyvatel. „Soukromá spotřeba bude nadále stagnovat vzhledem k tomu, že autority nedovolily silnější růst příjmů. Příjem a spotřeba ruku v ruce,“ řekl ekonom Dekabank Andreas Scheuerle.
Kritici německé politiky tvrdí, že neochota vlády Angely Merkelové posílit domácí hospodářství dusí exportní možnosti okolních zemí, kterým by zvýšená poptávka ze země s 82 miliony obyvatel značně pomohla. Známý investor George Soros uvedl, že „škrtáním v rozpočtu a odmítáním zvýšit mzdy, což by kompenzovalo pokles kupní síly eura, ztěžuje Německo situaci ostatním zemím, které potřebují obnovit konkurenceschopnost svých ekonomik“. „Úspěšně jsme vybudovali jednu z nejkonkurenceschopnějších ekonomik světa, tak proč bychom to vše měli zahodit tím, že nyní zvýšíme mzdy?“ kontruje ekonom Thomas Mayer. „Zvýšením mezd bychom zvýšili nezaměstnanost. Takto trestat své vývozce, kteří jsou naším pokladem, by bylo slabomyslné,“ dodal Mayer.
Čtěte také: Dvojrychlostní dilema Evropy
Prezident Bundesbank Axel Weber označil snahy vinit Německo za problémy ostatních zemí za pochybné. „Proces vývoje Německa během dekády před krizí by měl jít spíše příkladem pro ostatní,“ dodal. Německá zdrženlivost v utrácení je částečně věcí kulturního charakteru obyvatel, domnívá se Thomas Kemmsies z Nomura Asset Management. „Jsme jako Japonci, potrpíme si na kvalitu, koupíme raději jeden nůž a pořádný. Nemáme ani v genech půjčovat si na spotřebu,“ dodal.
(Zdroj: Bloomberg)