Cena pšenice na světových trzích vykazuje již od června ostrou růstovou tendenci. Jednou z hlavních příčin je opatření ruské vlády, která kvůli suchu zablokovala vývoz obilí od 15. srpna do konce letošního roku. Ruský prezident Dmitrij Medveděv sice nedávno zopakoval, že zákaz by mohl být zrušen ještě před 31. prosincem. Jeho slova jsou nicméně v ostrém rozporu s posledním vyjádřením premiéra Vladimira Putina, který předtím řekl, že vývoz obilí se bude moci obnovit nejdříve po skončení sklizně v příštím roce.
K uklidnění situace nepomohla ani OSN, jejíž agentura pro zemědělství (FAO) kvůli rostoucím cenám jedné ze základních zemědělských plodin svolala mimořádnou schůzi. Média chrlila titulky naznačující opakování potravinové krize z roku 2008, na jejímž vrcholu se pšenice prodávala dokonce dvakrát dráž, než je tomu dnes. Mnoho chudých států se obávalo opakování tehdejší nepokojů, které svrhly několik vlád (např. na Madagaskaru), a tak největší dovozci pšenice (Egypt, Tunisko, Alžírsko a Jordánsko) na ruský zákaz vývozu reagovali velkými nákupy na spotových trzích. Je také pravděpodobné, že tyto a jiné země se pokusily o zajištění budoucích dodávek i s pomocí futures kontraktů. Přesnou totožnost nákupčích ale zjistit nelze.
Největší nervozita zaznamenaná po uvalení ruského zákazu již opadla, ale je s podivem, že cena pšenice v posledních týdnech opět vykazuje vzestupnou tendenci. Trh s napětím očekával, jestli s omezením exportu přijdou i Kazachstán a Bělorusko, které s Ruskem již několik měsíců oficiálně pojí celní unie, a hlavně Ukrajina, která je třetím největším vývozcem pšenice na světě. Přesně k tomuto kroku totiž Rusko všechny tři státy již v srpnu vyzvalo. Zatím bezúspěšně.
Ani jinak vůči Rusům vstřícný ukrajinský premiér Mykola Azarov nepřipustil, aby tlak velkého souseda dále omezil jeho manévrovací prostor, obzvlášť když ceny důležitého vývozního artiklu stoupají a státní kasa zoufale potřebuje devizy a nad vodou ji drží jen úvěry MMF. To samé více či méně platí i o Bělorusku, které sice na vývoz pšenice uvalilo přísné kontroly, ale zákaz nezavedlo. Kazachstánské vedení dalo už začátkem srpna najevo, že do vývozní politiky si mluvit nenechá, a od té doby svůj názor nezměnilo.
Pozornější analýza ale naznačuje mnohem světlejší vyhlídky, co se cen obilovin týče, a tak by se po uklidnění nynější napjaté situace měl dostavit jejich pokles. FAO totiž odhaduje, že letošní sklizeň pšenice bude s 646 tunami díky vynikající úrodě v severní Americe a Austrálii dosud třetí nejvyšší v historii. Sýpky navíc kvůli rekordní sklizni z minulého roku přetékají a na začátku roku dosáhly sedmiletého maxima. A přestože se do příštího roku stav zásob jistě sníží, dalších sedm let hubených jistě nebude.
Podle Maxima Torera z think-tanku International Food Policy Research Institute by i v případě uvalení vývozního embarga v Kazachstánu a v Bělorusku měl být pšenice dostatek. Farmáři už navíc na růst cen reagují. Na příští rok je naplánována rozsáhlejší setba. K zchlazení obilné horečky by také měly přispět další faktory. Třeba chovatelé dobytka, kteří už pšenici nahrazují levnějšími krmivy, nebo opadávající mánie kolem biopaliv.
(Zdroje: The Economist, backseagrain.net, ČTK)