RiskReversal Media přináší rozhovor s Peterem Boockvarem z One Point BFG Wealth Partners a Louis-Vincentem Gave ze společnosti Gavekal. Věnovali se široké řadě nejen čistě ekonomických témat včetně umělé inteligence, Číny a konfliktu na Blízkém východě.
Gave v souvislosti s Blízkým východem a mezinárodní politikou Číny řekl, že je často kladen přílišný důraz na to, jaké jsou zahraniční cíle této země. On sám se domnívá, že naprostou prioritou vládnoucí strany je domácí sociální stabilita. Zbytek ji moc nezajímá, což je zřejmé i z toho, jak málo diplomatů země má. Od toho se odvíjí i její pohled na dění na Blízkém východě. Podle experta by tak Čína mnohem více preferovala ropu za 60 dolarů a silnou americkou ekonomiku se spotřebitelem, kterému je možné prodávat čínské exporty. Nezajímá ji naopak tolik to, zda konflikt na Blízkém východě nějak oslabí pozici Donalda Trumpa.
Pro Čínu také nejsou rozhodující příští dva roky, „zajímá ji následujících dvacet let“ s tím, že v zájmu domácí stability ve společnosti je pro ni nejlepší, pokud jsou ceny ropy nízko a její zahraniční trhy si vedou dobře. Opak podle experta platí o Rusku, v jehož zájmu je „destabilizace a vysoké ceny ropy“. Boockvar s tím souhlasí, vyjma Tchaj-wanu. To je „kapitola sama o sobě“, podle odborníka Čína nemá žádné „teritoriální ambice“. „Chtějí, aby jejich přítomnost byla znát na globální úrovni, politicky, ekonomicky i co se týče vojenské síly, tak aby se vyrovnali Spojeným státům,“ dodal Boockvar s tím, že čínské vojenské výdaje jsou ale spíše symbolického rázu. Mají ukazovat význam Číny, ne aby byly nástrojem pro získávání nových území. „Nemyslím si, že je chtějí skutečně používat.“
Gave navázal s úvahou o fungování dřívějších říší. Jejich zájmem podle něj bylo získávat levně komodity ze zahraničí, doma jim přidat hodnotu a „pak to vše prodat zpátky se zisky“. Současný čínský prezident z tohoto pohledu smýšlí „imperialisticky“, což ukazuje třeba projekt Nové hedvábné stezky. I ta má v sobě prvek „budování obchodních cest“, které dříve sloužilo k popsanému účelu. To je ale podle experta ta nejjednodušší část celého plánu, pak přichází různé frikce. Čína je nyní právě v první fázi a „všichni v Africe jsou spokojeni s tím, že se tam budují nové cesty.“
Boockvar si myslí, že americké společnosti dlouho nečelily takové konkurenci jako nyní, kvůli tomu, jak jdou nahoru firmy v Číně a k jakému technologickému pokroku v této zemi dochází. A expert dodal, že podle něj investoři nedoceňují, jak moc se tato konkurence bude promítat do hospodaření amerických firem. Konkurence probíhá i v oblasti AI a velkých jazykových modelů. Gave ji přirovnal k tomu, že americké společnosti tu mohou nabízet ekvivalent Ferrari, ty čínské říkají, že nabízí pouze Toyotu. A jejich modely jsou tu pro ty, „kteří nemusí jezdit do práce rychlostí přes 200 kilometrů za hodinu, prostě se jen chtějí dostat do práce.“ Mnohem levnější tomu plně vyhovuje. Čínské modely budou působit na výraznou komoditizaci LLM i polovodičů, s čímž se nyní podle některých cen na trzích moc nepočítá.