Cena zlata ve druhém čtvrtletí výrazně korigovala a zaznamenala nejhorší čtvrtletní výkon od roku 2013. Za poklesem stály především rostoucí očekávání vyšších úrokových sazeb v USA, silnější dolar a ústup části geopolitické rizikové prémie. Přesto analytici Invesca upozorňují, že dlouhodobé podpůrné faktory zůstávají nadále v platnosti. Mezi nejvýznamnější patří pokračující nákupy centrálních bank, zájem o diverzifikaci devizových rezerv a role zlata jako tradičního uchovatele hodnoty v období ekonomické a geopolitické nejistoty.
Cena zlata ve druhém čtvrtletí klesla o 14,1 %, čímž vymazala růst z prvního čtvrtletí. Od historického intradenního maxima dosaženého na konci ledna letošního roku se propadla o více než 1 500 USD za unci.
Volatilita se zvýšila už v dubnu, největší pokles však přišel v průběhu května a června. 24. června se zlato poprvé od listopadu 2025 krátce obchodovalo pod hranicí 4 000 USD za unci. V následujících dnech kolem této psychologicky významné úrovně kolísalo a čtvrtletí zakončilo na 4 008 USD za unci. Šlo o nejhorší výsledek od druhého čtvrtletí 2013, kdy cena zlata čtvrtletně propadla o 22,7 %. Takové korekce však nejsou po dlouhém období výrazného růstu nijak výjimečné a mohou být z dlouhodobého pohledu zdravou součástí vývoje trhu. Navzdory současnému poklesu je zlato za posledních dvanáct měsíců stále výš, a to o 21,3 %.
Přesto přetrvávají rizika dalšího oslabení. Nadcházející měsíce budou pro trh se zlatem klíčové. Investoři budou sledovat především reakci Fedu na vývoj inflace – zda se ukáže jako setrvalá, nebo začne díky nižším cenám ropy ustupovat – a také další vývoj amerického dolaru vůči ostatním hlavním měnám. Vyšší úrokové sazby i silnější dolar bývají pro zlato nepříznivé. Vyšší sazby totiž zvyšují alternativní náklady držby aktiva, které nenese žádný výnos, zatímco silnější dolar zdražuje zlato pro investory mimo Spojené státy.
Obrázek 1: Vývoj ceny zlata od 1. července 2025 do 30. června 2026
Zdroj: Bloomberg, data za období 12 měsíců do 30. června 2026.
Co stálo za poklesem ceny zlata? Inflace, dolar a očekávání ohledně Fedu
Za poklesem ceny zlata stálo několik vzájemně propojených faktorů. Především se zvýšily obavy, že inflace bude přetrvávat déle, než se dříve očekávalo, což znamená, že úrokové sazby mohou zůstat vyšší po delší dobu.
Americký dolar zároveň mírně posílil, částečně právě v reakci na změnu očekávání ohledně měnové politiky. Současně se snížila část geopolitické rizikové přirážky, protože trhy začaly věřit, že jednání mezi Spojenými státy a Íránem směřuje k uspokojivému výsledku.
Právě konflikt mezi oběma zeměmi vyvolal výrazné výkyvy cen energií a obrátil pozornost investorů k inflaci. Čím déle konflikt trvá, tím větší je riziko dlouhodobějších inflačních dopadů – nejen prostřednictvím cen ropy, ale i jejich sekundárních efektů v celé ekonomice.
Zdá se také, že investoři věří v postupný návrat inflace pod kontrolu, jak ukazují inflační očekávání (viz obrázek 2). Otázkou však zůstává, zda není tento optimismus předčasný vzhledem k aktuálním datům k inflaci a přetrvávající nejistotě kolem vztahů mezi USA a Íránem.
Obrázek 2: Inflační očekávání klesají navzdory stále vysoké inflaci
Zdroj: Bloomberg, data k 30. červnu 2026.
S příchodem nového předsedy Kevina Warshe se zdá, že Fed je odhodlán důrazněji řešit přetrvávající inflaci, takže možnost zvýšení sazeb se dostala zpět do hry. Ke konci druhého čtvrtletí tržní ocenění naznačovalo 33,7% pravděpodobnost zvýšení sazeb o 25 bazických bodů na konci července, přibližně 67% pravděpodobnost, že Fed zvýší sazby alespoň jednou do zářijového zasedání FOMC. Podle nástroje CME FedWatch činí pravděpodobnost, že budou sazby na konci roku vyšší než dnes, přibližně 83 %.
Obrázek 3: Očekávání trhu ohledně vývoje sazeb se během druhého čtvrtletí výrazně změnila
Zdroj: CME FedWatch Tool. Zobrazuje implikované pravděpodobnosti jednotlivých scénářů vývoje úrokových sazeb před zasedáním FOMC dne 16. září 2026.
Výhled pro zlato ve druhé polovině roku 2026
Navzdory současné korekci se domníváme, že většina dlouhodobých podpůrných faktorů pro zlato zůstává zachována. Jedním z nejvýznamnějších je pokračující poptávka centrálních bank, které diverzifikují své devizové rezervy. Podle nejnovějšího průzkumu World Gold Council (WGC) očekává rekordních 45 % oslovených centrálních bankéřů, že během příštích dvanácti měsíců zvýší objem svých zlatých rezerv. Celkem 89 % respondentů předpokládá, že celkové zásoby zlata držené centrálními bankami budou v příštím roce dále růst.
Stejný trend potvrzuje také studie Invesco Global Sovereign Asset Management Study 2026, podle níž většina centrálních bank během posledních tří let navýšila podíl zlata ve svých rezervách. Hlavními důvody jsou rostoucí globální volatilita, ochrana před inflací a geopolitická nejistota.
Poptávka centrálních bank je přitom na vývoj ceny zlata poměrně necitlivá. Naopak investiční poptávka bývá na cenovou dynamiku mnohem citlivější. Růst cen často přitahuje nové investory, zatímco jejich pokles může vést k realizaci zisků, zejména pokud investoři potřebují uvolnit kapitál pro jiné investice.
Významným zdrojem poptávky během dlouhodobého růstu zlata byly také nákupy investičních mincí a menších slitků drobnými investory. Bude proto důležité sledovat, jak na současnou cenovou korekci zareagují právě oni.
Pro drobné i institucionální investory však význam zlata nespočívá pouze v jeho schopnosti chránit před geopolitickými riziky, přestože historicky tuto roli často plnilo velmi dobře.
Zlato představuje účinný diverzifikační nástroj, protože vykazuje nízkou korelaci s většinou ostatních tříd aktiv, zejména s akciemi. Zároveň jde o jedinečné aktivum bez emitenta a bez úvěrového rizika, které si po staletí udržuje pověst spolehlivého uchovatele hodnoty v obdobích, kdy investoři ztrácejí důvěru v měny, instituce nebo fungování finančního systému.
V České republice je možné do zlata investovat prostřednictvím fondu Invesco Physical Gold ETC.
