PRAHA (MEDIAFAX) - Ruská společnost Gazpromněfť, která je ropnou součástí plynárenského gigantu Gazprom, má zájem o nákup čerpacích stanic pohonných hmot v České republice. Uvádí to páteční vydání deníku E15.
Rusové již o tomto zájmu informovali Čechy na mezivládní úrovni. „Ano, bylo to takto prezentováno,“ potvrdil deníku E15 ředitel příslušného odboru na ministerstvu průmyslu a obchodu Jan Zaplatílek. Které čerpací stanice by mohla Gazpromněfť koupit, zatím není jasné.
Odborník ze společnosti Benzina Václav Loula nicméně připomíná, že trh čerpacích stanic se v Česku v průběhu času mění. „Stávající provozovatelé by bezpochyby případnou nabídku důkladně posuzovali,“ říká Loula. Například státní společnost Čepro zvažuje prodej více než 190 čerpacích stanic EuroOil. Otázkou je, zda by český stát prodával benzinky ruské státní firmě. Na prodej stanic EuroOil by bylo nutné vyhlásit výběrové řízení. Přímo o prodeji ruskému zájemci se již dříve mluvilo v případě sítě PapOil, která již dnes provozuje téměř 130 benzinových pump. Pokud by Gazpromněfť, jenž fakticky většinově ovládá ruský stát, do Česka vstoupil, stal by se po soukromém Lukoilu druhou ruskou firmou, která v tuzemsku provozuje benzinky. v Česku vlastní více než 40 čerpacích stanic.
Ruské energetické firmy dlouhodobě usilují o expanzi na trhy ve střední Evropě, kam již dodávají ropu i plyn, což vyvolává obavu ze zvyšování energetické závislosti na Rusku. Posilování ruských firem na trhu čerpacích stanic by nicméně českou energetickou bezpečnost ohrozit nemělo. „Nemyslím si, že by to bylo jakékoliv nebezpečí,“ řekl předseda Společenství čerpacích stanic Ivan Indráček. Upozorňuje, že ze strategického hlediska může přítomnost ruských společností dokonce přinést vyšší bezpečnost, protože tyto firmy si dokážou dodávky ropy zajistit. Pokud jde o možnosti akvizic na domácím trhu, Indráček upozorňuje na nynější trend velkých ropných společností zbavovat se za určitých okolností maloobchodu.
Čistě teoreticky by tedy mohly mít zájem prodat své čerpací stanice společnosti jako či Agip. Rusové by mohli pro začátek uvažovat i o menších sítích. Méně než třicet stanic má na českém trhu slovenský Slovnaft, z hlediska jeho aktivit ale nejde o klíčový byznys. Další změny na trhu by nebyly překvapující. „Je to normální vývoj. Některé společnosti se čas od času rozhodnou, že v některé komoditě je pro ně výhodnější trh opustit,“ řekl Loula z Benziny. Připomíná, že v minulosti síť Esso převzal Agip, Aral přešel pod značku a Conoco skončilo u ruského Lukoilu.
Zástupce Gazpromu v Česku Roald Piskoppel uvedl, že vstup na trh země Evropské unie by nebyl pro Gazpromněfť jednoduchou záležitostí a jeho příprava by si vyžádala dva až tři roky. Gazpromněfť vznikla v roce 2006 z bývalé Sibněfti poté, co kontrolní balík akcií koupil plynárenský Gazprom. Od počátku měla strategický úkol dobýt pozice na globálním trhu. Gazpromněfť vlastní více než 1500 čerpacích stanic převážně v Rusku a zemích bývalého Sovětského svazu.