Když žralok kouše žraloka…

Na evropském (a nejenom evropském) finančním trhu přituhuje a regulátoři doširoka roztahují svá křídla. Ve snaze ochránit spotřebitele před jeho vlastními činy přichází s více či méně úsměvnými návrhy – prezident Sarkozy se dokonce nechal slyšet, že by nebylo špatné regulovat trhy ETF a dokonce trhy komoditní. V zájmu objektivity je třeba uvést, že ČNB jako nejvyšší český regulátor si v tomto prostředí uchovává až neuvěřitelnou dávku zdravého rozumu a snaží se velké většině těchto euro-nesmyslů čelit logickými argumenty. To, že to nakonec z EU stejně dostaneme příkazem, její snahu a zásluhy nijak nesnižuje.

I v tomto prostředí však existuje segment trhu, který si nadále žije vlastním životem a kterého se zostřený dohled regulátora (prozatím) dotýká jen okrajově – „nezávislé a bezplatné finanční poradenství“. Zcela záměrně jsem předchozí dal do uvozovek, jedná se totiž v českém prostředí o logický protimluv. Shodou okolností se navíc dnes v tisku objevila informace, že jedna z největších firem tohoto typu vystupuje z AFIZ – Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České republiky, argumentujíce zejména tím, že reálná síla AFIZ měnit podmínky na trhu je nulová a někteří ostatní členové této asociace mají tendenci před reálnými problémy „strkat hlavu do písku“. Co se děje, hýbou se konečně ledy? Nejspíše ne, napadá mě však v této souvislosti několik témat, která jsou prezentována jen okrajově nebo vůbec.

Tím prvním je zjevný rozpor mezi slovy bezplatný a nezávislý. Je nasnadě, že primárním motivem lidí pohybujících se „ve financích“ je vydělat peníze. Bylo to tak vždy a není to nic, za co by se bylo třeba stydět. Stejné je to v milionu jiných profesí – číšník si nejspíše také nešoupe nohy proto, že nadevše miluje roznášet guláše a svíčkové. Na straně druhé je však více než nefér nazývat bezplatným něco, co rozhodně zadarmo není.

Byznys finančního poradenství se totiž jako „zdarma“ v českém prostředí jenom tváří. To, že vám poradce na konci setkání nepředloží fakturu, ještě neznamená, že si na své peníze nepřijde – jen vy to nevidíte. Jeho odměna je totiž více či méně umně skryta v provizích, které jednotliví poskytovatelé produktů (pojišťovny, stavební spořitelny, penzijní fondy ad.) vyplácí smluvním partnerům a které z logiky věci navyšují cenu resp. nákladovost každého produktu. Tím se dostáváme k tématu nezávislosti. Pokud by příjem finančního poradce závisel na platbách od klientů, byl by sice stále závislý (na penězích od vás), ale měl by současně být alespoň objektivní. V jeho zájmu totiž je, abyste se službami které poskytuje, byli spokojeni a zůstávali jeho klienty dlouhodobě. Pokud je jediným zdrojem jeho příjmu provize od poskytovatele produktu, o nezávislosti nelze hovořit vůbec a objektivita je do značné míry dána zejména kvalitou interních kontrolních a analytických mechanismů mateřské firmy. Ty by totiž měly efektivně zabránit situaci, kdy primární hledisko vhodnosti produktu pro klienta není prokazatelný benefit ve vztahu k jeho portfoliu, ale výše inkasované provize.

Druhým tématem je zmatení pojmů zprostředkovatel a poradce. Všichni by se rádi titulovali jako finanční poradci, i když jsou ve své podstatě pouze prodejci pojistek. Nevěříte? Podívejte se na data z výroční zprávy zmíněného AFIZ za rok 2009 (link je přiložen níže) a zjistíte, že měřeno počtem smluv, jsou pojistky spolehlivě „nejoblíbenější“ produkt. Z celkového počtu 595 177 smluv uzavřených v roce 2009 přes všechny finanční produkty jich 386 895 bylo na produkty pojistné, tj. plných 65 %. Uvedené číslo navíc nezohledňuje celý trh, ale pouze firmy sdružené v AFIZ a to navíc jenom ty, které dané údaje poskytly.

Třetím tématem je dozorová asymetrie. Na tom samém místě jako v případě předchozím zjistíte, že členové AFIZ ke konci roku 2009 obsluhovali 1,72 milionu klientů, tj. cca 17% obyvatel České republiky. Opět připomínám, nejde o údaj popisující celý trh, ale pouze jeho část. Oproti tomu na Burze cenných papírů Praha podle dnešních HN obchoduje cca 50-100 tisíc lidí, tedy necelé 1 % obyvatel ČR.

Na tomto místě jistě netřeba složitě prokazovat, že míra dohledu, regulace a dozoru nad subjekty pohybujícími se na organizovaném trhu je mnohonásobně vyšší v porovnání s často (objektivně) nezkušenými jednotlivci, schopnými se na finanční situaci jiných jednotlivců podepsat potenciálně velmi negativně. Proč tomu tak je?

A téma poslední? Vždy zbystřím, když se nějaká firma začne prezentovat jako morálnější a čestnější než ty ostatní a ptám se, proč mi to vlastně říká…


Hezký víkend!

P.S. A teď ten slíbený link - http://www.afiz.cz/store/afiz_vz_2009.pdf